Dánsko ve čtvrtek oznámilo, že Ukrajině poskytne nový balík vojenské pomoci v hodnotě 1,7 miliardy dánských korun (5,8 miliardy Kč). Zahrnuje mimo jiné finance na pořízení 15 tisíc dělostřeleckých granátů, které budou darovány v následujících měsících ve spolupráci s Českou republikou, napsala agentura DPA. Česká ministryně obrany Jana Černochová informaci ČTK potvrdila a dodala, že minulý týden podepsala memorandum s Kanadou, jehož součástí je zapojení této členské země NATO do pořízení munice pro Ukrajinu.

„Minulý týden jsem v Bruselu s kanadským kolegou Billem Blairem podepsala memorandum o porozumění. Součástí tohoto dokumentu je i jejich zapojení do pořízení munice pro Ukrajinu, takže mohu potvrdit slova svého kanadského kolegy, stejně jako zapojení Dánska. Jsou to ale i další státy, které mají podmínku, že se o nich nebude mluvit,“ sdělila ČTK Černochová.

Není to podle ministryně poprvé, kdy je ČR prostředníkem dodání vojenského materiálu na Ukrajinu. „Máme s tím bohaté zkušenosti, a proto se na nás v tomto ohledu obrací naši zahraniční partneři,“ uvedla Černochová.

Český prezident Petr Pavel minulý týden na Mnichovské bezpečnostní konferenci informoval ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, že Česko hledá spolu s Dánskem, Nizozemskem a Kanadou možnosti financování nákupu zbraní a munice ve třetích zemích. Předtím řekl, že Česko má možnost pro Ukrajinu v zemích mimo Evropskou unii nakoupit stovky tisíc kusů dělostřelecké munice.

Marhoul: Viděl jsem věci, kterých se nikdy nezbavím. Lidi je potřeba strašit válkou

Kanadská veřejnoprávní stanice CBC ve středu informovala, že Kanada se chce připojit k české iniciativě představené v Mnichově poskytnutím až 800 tisíc dělostřeleckých granátů a další munice z různých zemí Ukrajině a je připravena na to přispět až 30 miliony kanadských dolarů (zhruba 520 milionů českých korun). Kanadský ministr obrany Bill Blair podle CBC řekl, že Kanada s ČR jedná.

Dánská premiérka Mette Frederiksenová dnes rovněž informovala, že její země uzavřela s Ukrajinou bezpečnostní dohodu, ve které se zavazuje poskytovat Kyjevu vojenskou podporu po dobu příštích deseti let. Dvoustranné bezpečnostní dohody v poslední době uzavřely s Ukrajinou rovněž Británie, Německo či Francie.

Kodaň již dříve slíbila poslat Kyjevu také stíhačky F-16, podle dnešního vyjádření premiérky Frederiksenové by první z nich Dánsko mohlo dodat Ukrajině v létě.

Ke zvýšení podpory Ukrajině, která se již dva roky brání ruské agresi, vyzvalo Dánsko i další spojence.

„Je zapotřebí zdůraznit, že pokud má Ukrajina na bojišti uspět, musí nyní dostat další podporu,“ řekla Frederiksenová novinářům. „Dánsko přichází s dalšími příspěvky v naději, že více zemí učiní totéž, ne za šest nebo 12 měsíců, ale teď, kdy je ta potřeba opravdu velká,“ dodala předsedkyně dánské vlády.

EU loni přislíbila Ukrajině, že jí do konce letošního března dodá milion kusů dělostřelecké munice. Podle šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella se evropský blok ve stanoveném termínu dostane jen o málo přes polovinu tohoto cíle. Milion nábojů poskytne EU podle něj Ukrajincům do konce roku.

Dánsko je považováno za významného podporovatele Kyjeva. Společně s dnešním balíkem dosáhne celková dánská vojenská pomoc Ukrajině 33,3 miliardy dánských korun (113 miliard Kč).

Marhoul: Viděl jsem věci, kterých se nikdy nezbavím. Lidi je potřeba strašit válkou