Prezidenti a premiéři členských zemí Evropské unie ve čtvrtek jednomyslně schválili balík finanční pomoci Ukrajině ve výši 50 miliard eur na další čtyři roky, oznámil předseda Evropské rady Charles Michel. Zpráva přišla bezprostředně poté, co v Bruselu začal mimořádný summit EU věnovaný této otázce. Do poslední chvíle přitom nebylo jasné, zda maďarský premiér Viktor Orbán odvolá své veto z prosincové vrcholné schůzky.

„Máme dohodu,“ napsal Michel na sociální síti X. „Všech 27 lídrů se shodlo na 50miliardovém balíku dodatečné podpory. Zaručuje to pevné, dlouhodobé, předvídatelné financování pro Ukrajinu,“ uvedl.

Podle diplomatických zdrojů se v závěrech summitu změnily dva odstavce. Jeden zmiňuje právě možné budoucí přezkoumání pomoci Kyjevu. O penězích pro Ukrajinu se podle něj povede každoroční debata, ovšem bez možnosti, že by Maďarsko mohlo pomoc vetovat. „Pokud to bude třeba za dva roky, Evropská rada vyzve Komisi EU, aby předložila návrh na přezkum v souvislosti s novým víceletým finančním rámcem,“ dodává dále nový odstavec. Zda by to znamenalo možnost veta po těchto dvou letech, není zatím jasné.

Podle informací unijních diplomatů dorazil Michel na jednání a bezprostředně poté byla odsouhlasena dohoda. Dnešnímu zahájení summitu předcházela řada bilaterálních schůzek jak ve středu večer, tak dnes ráno. Větší setkání uspořádal právě předseda Evropské rady, na zveřejněné fotografii bylo vidět, že se ho zúčastnili maďarský premiér, italská premiérka, německý kancléř, francouzský prezident i šéfka Evropské komise.

Program dlouhodobé finanční pomoci Kyjevu je součástí úpravy víceletého unijního rozpočtu pro období 2021 až 2027 a sestává z půjček v objemu 33 miliard eur a 17 miliard v grantech. Válkou sužovaná Ukrajina peníze nutně potřebuje na zajištění základních funkcí státu včetně platů vojáků nebo úředníků.

Proti novému balíku se několik měsíců vymezovalo Maďarsko, jehož premiér na prosincovém summitu úpravu víceletého rozpočtu zablokoval. V posledních dnech Orbán za odvolání svého veta požadoval mimo jiné to, aby se finanční pomoc musela každoročně znovu jednomyslně potvrzovat. Také vznášel požadavky ohledně čerpání peněz z unijních fondů, které má Budapešť zablokované kvůli sporům ohledně fungování právního státu či boje proti korupci.

Nahlédněte do zákulisí dění v Evropě a sledujte českou stopu v Bruselu. Odebírejte jediný newsletter v Česku věnovaný unii Ředitelé Evropy. Připravují ho pro vás každý týden Ondřej Houska z Prahy a zpravodajka HN v Bruselu Kateřina Šafaříková.