Není to nová situace. Víme, že prezident Putin minimálně od začátku minulé dekády chystá obnovení ruského impéria. A netají se tím," říká bezpečnostní analytik Vlastislav Bříza k tvrzením expertů, že možná hrozí vojenská eskalace proti pobaltským státům. Kdyby Ukrajina ve válce s Ruskem padla, Pobaltí bude podle analytika jasný cíl. "Putin by testoval soudržnost NATO na Estonsku," tvrdí Bříza.

Ruský prezident Vladimír Putin vytváří informační podmínky pro budoucí agresi Ruska v zahraničí pod záminkou ochrany svých krajanů. Alespoň to míní západní analytici o jeho slovech z tohoto týdne směrem k ruským starostům, že pobaltské státy vyhánějí etnické Rusy ze svých zemí.

"Co teď prezident Putin konstatoval, nesmíme brát na lehkou váhu. Je nade vši pochybnost jasné, že bude-li Putin chtít destabilizovat NATO - a to je jednoznačně jeho cíl -, tak se zaměří na Pobaltí," reaguje Bříza i na varování estonské premiérky Kaji Kallasové, že vážné vojenské ohrožení ze strany Ruska může přijít od tří do pěti let.

Břízovi vadí, že dva roky od zahájení války některé společnosti západní Evropy, včetně té české, nejsou připraveny nejenom na válku jako takovou, ale odmítají i samotnou diskusi o obraně. Odtud podle něj pramení i slova poslankyně ANO Aleny Schillerové o tom, že investice do zbrojení nás nikam neposunou a že chceme žít v míru. "Ví, co říká. Určité spektrum voličů nechce o válce nebo o tom, že Ukrajinci bojují za nás, ani slyšet," myslí si analytik.

Expert na bezpečnostní otázky v rozhovoru rozebírá i to, jak dodávkami vojenských prostředků pomáhá Rusku Severní Korea nebo Írán. Podle Břízy je to jasným důkazem, že ruská vojenská mašinerie nestíhá doplňovat. Rusko proto na Ukrajině sází na "psychologický efekt", kdy na frontu pošle vždy vše, co vyrobí. "Každou noc by mohlo poslat několik raket, ale raději to zkoncentruje," popisuje odborník.

"Rus velmi dobře ví, jak to u nás vypadá." Šéf české armády popsal slabá místa Česka

 

Podle Břízy má podobný trumf v rukávu i Ukrajina, která má podle všeho stále více prostředků, jak zasáhnout přímo srdce ruského státu - hlavní město Moskvu. "Ona žije v určitém vakuu, kdy nevnímá každodenní dopady války. Ale když na ni dolétly dva až tři drony, tak vznikl krátký občanský chaos. Nešlo o velké protesty, ale vyvolalo to vlnu diskuse a to by pro prezidenta Putina rozhodně nic příjemného nebylo," dodává expert.

"Rus velmi dobře ví, jak to u nás vypadá." Šéf české armády popsal slabá místa Česka

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist