Čínská ekonomika ve 4. čtvrtletí loňského roku meziročně vzrostla o 5,2 procenta, což je sice v souladu s cílem Pekingu, ale o desetinu procentního bodu zaostává za očekáváním analytiků. V předchozím tříměsíčním období činil růst hrubého domácího produktu (HDP) 4,9 procenta. Mezičtvrtletně růst HDP v posledním trimestru zvolnil na jedno procento z revidovaného tempa 1,5 procenta ve třetím čtvrtletí. Podle tiskových agentur to ukazují dnes zveřejněné oficiální čínské údaje.

Za celý rok 2023 činil růst 5,2 procenta. Peking si pro loňský rok stanovil růstový cíl na úrovni pěti procent. Podle agentury Reuters pomohl statistikám čínské ekonomiky fakt, že se růst srovnával s obdobím roku 2022, který výrazně negativně ovlivnily rozsáhlé lockdowny spojené s covidem-19.

"Oživení po pandemii, které bylo zklamáním, je u konce," uvádí ve svém posledním průzkumu společnost China Beige Book (CBB). "Jakékoli skutečné zrychlení (ekonomiky v letošním roce) bude vyžadovat buď velké globální pozitivní překvapení, nebo aktivnější vládní politiku," dodala.

Ekonomický růst Číny v roce 2023 byl "tvrdě vybojován", řekl na tiskové konferenci šéf čínského statistického úřadu Kchang I. Hospodářství se podle něj bude letos potýkat se složitým vnějším prostředím a nedostatečnou poptávkou.

Ve výraznějším postpandemickém nastartování ekonomiky však podle Reuters zabránily Číně domácí faktory jako nízká důvěra spotřebitelů a firem či rostoucí dluhy místních samospráv, stejně jako celkově nevýrazný globální růst.

"Kvůli poklesu investic do sektoru nemovitostí je ekonomika více závislá na výrobním sektoru a odvětví služeb," uvedl analytik Č'-wej Čang ze společnosti Pinpoint Asset Management. "Tento přechod si vyžádá určitý čas. Klíčovou otázkou na trhu je, kdy v sektoru nemovitostí skončí přechodná fáze," dodal.

Úbytek obyvatel zrychluje

Obyvatel Číny loni druhý rok v řadě ubylo, uvádí podle světových agentur čínské statistiky. Počet úmrtí byl vyšší než počet narození o 2,08 milionu. Příčinou je vedle rekordně nízkého počtu nově narozených dětí také vlna úmrtí spojená s uvolněním přísných omezení proti pandemii covidu-19. Celkový počet obyvatel země, kterou loni podle odhadů OSN v pozici nejlidnatějšího státu světa vystřídala Indie, poklesl na 1,4 miliardy.

V Číně se loni narodilo 9,02 milionu dětí, což je o 5,7 procenta méně než o rok dříve. Vůbec nejnižší číslo v historii statistik odpovídá polovině počtu novorozenců z roku 2016. Naproti tomu počet úmrtí vzrostl o 6,6 procenta na 11,1 milionu. Tolik Číňanů nezemřelo od roku 1974 a neblaze proslulé kulturní revoluce za vlády Mao Ce-tunga.

Předloni obyvatel Číny ubylo 850 tisíc a počet Číňanů tehdy klesl poprvé od velkého hladomoru z roku 1961, kdy byl u moci rovněž diktátor Mao.

Čínská vláda se dlouhá léta snažila bránit populačnímu růstu, který byl podle ní překážkou vzestupu ekonomiky i prosperity. Politiku jednoho dítěte, uplatňovanou od konce 70. let s cílem zastavit tehdejší populační explozi, Čína v roce 2016 nahradila limitem dvou dětí na jeden pár. V roce 2021 Čína oznámila, že umožní rodinám mít až tři děti. Reformy ale navzdory krátkodobému nárůstu porodnosti klesající trend nezvrátily. Číňané si především stěžují, že výchova a vzdělávání dětí jsou drahé.