Nové vlády v německých spolkových zemích Hesensko a Bavorsko chtějí z úřadů, škol i veřejnoprávních médií vymýtit takzvané genderování, tedy zohledňování genderové rovnosti používaných výrazů. Médiím a univerzitám se takový postup nelíbí, zemské vlády se ale odvolávají na Radu pro německý pravopis, která s nelibostí konstatovala, že se k zápisu genderově vyvážených výrazů stále častěji používají interpunkční znaménka a další znaky, jako jsou dvojtečka, hvězdička či podtržítko, které však nepatří k jádru německého jazyka.
Příkladem takových zápisů je v němčině výraz Bürger:innen, který znamená občané a občanky. Místo dvojtečky, hvězdičky a podtržítka se používají také závorky a velká písmena. Výsledkem je pak zápis Bürger(innen), případně BürgerInnen. Rada pro německý pravopis se v oficiální předpisech, čím se při psaní řídit, k takzvaným genderovým znaménkům vstřícně nepostavila.
„Tyto spojovací symboly nejsou součástí jádra německého pravopisu. Mají přes svou formální jazykovou funkci metajazykového významu zprostředkovat genderovou identitu - mužskou, ženskou, jinou,“ uvedla rada. Poznamenala také, že takováto podoba zápisu je navíc nad rámec zkratkových forem, které již předpisy upravují. Ve zkrácené podobě se občané a občanky zapisují jako Bürger/-innen.
S genderováním za pomoci zvláštních znaků se rozhodla skoncovat nová hesenská vláda pod vedením stávajícího premiéra Borise Rheina z konzervativní Křesťanskodemokratické unie (CDU). Ten dosud vládl se Zelenými, po vyhraných říjnových volbách si ale za partnera vybral sociální demokraty (SPD). Do koaliční smlouvy se tak dostala formulace, že veřejná správa a další státní a veřejné instituce se takovým zápisům se speciálními znaky budou vyhýbat. Týká se to i škol, univerzit a veřejnoprávních médií.
„Zároveň stanovíme, že státní a veřejnoprávní instituce (jako školy, univerzity a televize s rozhlasem) se vyvarují genderových znamének a budou se řídit orientací vytyčenou Radou pro německý jazyk,“ uvádí koaliční dokument.
Hesenská veřejnoprávní rozhlasová a televizní společnost HR, která je členem celoněmecké sítě ARD, plánovaný zákon kritizovala. Nařízení, které by předepisovalo používat určitou formu jazyka, by podle HR porušovalo zásadu vysílací svobody. Společnost poznamenala, že politici by do podoby psané a mluvené komunikace neměli nijak zasahovat.
Vůči postoji nastupující Rheinovy vlády se vymezily fakulty germanistiky hesenských univerzit v Giessenu, Darmstadtu, Kasselu a Marburku. Ve společném prohlášení žádají, aby se politici CDU a SPD zdrželi v koaliční smlouvě zmíněné pasáže o zákazu.
„Jako odbornice a odborníci na německý jazyk vnímáme svou občanskou povinnost uvést na pravou míru chybnost dané věty. Zároveň chceme dostát naší odpovědnosti za vzdělávání učitelů a učitelek němčiny,“ uvedli představitelé univerzit. Germanisté rovněž poukázali na to, že koaliční strany chtějí regulovat podobu jazyka, přitom Radu pro německý pravopis chybně označily za Radu pro německý jazyk.
Na genderování má jasný názor i bavorský premiér Markus Söder. „Osobně vám ručím za to, že dokud budu premiérem, nebude na školách, na vysokých školách a ani na úřadech docházet k žádnému povinnému genderování, dámy a pánové. V žádném případě,“ prohlásil už v létě na vyhlášeném festivalu Gillamoos v dolnobavorském Abensbergu.
Svůj postoj zopakoval na počátku prosince v zemském sněmu. „Za Bavorsko mohu říct, že za nás nebude žádné povinné genderování. Naopak, my ho dokonce ve školách a ve správě zakážeme,“ řekl Söder.
Söderova slova pobouřila část bavorské opozice, ale podle průzkumu institutu Civey pro deník Augsburger Allgemeine s premiérovým postojem souhlasí 74 procent Němců a jen každý pátý považuje zákaz za chybný krok. Názor obyvatel Bavorska je takřka identický, 75 procent je pro zákaz, 20 procent s ním nesouhlasí.
Bavorský svaz filologů (bpv) k tématu vydal prohlášení, ve kterém vyzval k zavedení jasných pravidel, zároveň se ale vyslovil se proti tvrdým zákazům. „Svaz se zasazuje o to, aby se na bavorských školách zacházelo s německým jazykem opatrně. To znamená být otevřený k novým formám, jako je například rovné zacházení s ženami a muži, ale zároveň tyto formy nezavádět ukvapeně, než se za ně mluvčí postaví a než vzniknou jasná pravidla,“ řekl šéf bpv Michael Schwägerl.
Schwägerl také poukázal na to, že genderování by mohlo zkomplikovat výuku němčiny stále se zvyšujícímu počtu studentů z rodin migrantů. „Kdo v německém jazyce stále ještě bojuje se třemi gramatickými rody a správnými členy, nepotřebuje další těžkosti,“ řekl. Zároveň dodal, že zákaz nepovažuje za nutný a za účinný. „Hrozilo by další rozštěpení a polarizace školní obce,“ dodal.
Genderová znaménka, konkrétně genderová hvězdička (německy Gendersternchen), se už dříve dostala do pozornosti Společnosti pro německý jazyk (GfdS). Tato společnost každoročně sestavuje žebříček výrazů, které nejvíce ovlivnily podobu němčiny. V roce 2020 na devátou příčku zařadila právě složeninu Gendersternchen. Používání tohoto symbolu podle GfdS odkazuje nejen na ženy a muže, ale přímo na celou genderovou rozmanitost.
