Na Ukrajině v současné době bojuje 617 000 ruských vojáků, prohlásil ve čtvrtek ruský prezident Vladimir Putin na výroční tiskové konferenci, kterou Kreml letos spojil s odpověďmi hlavy státu na dotazy občanů. Podobná akce se po loňské pauze koná poprvé od invaze na Ukrajinu, kterou Rusko zahájilo loni v únoru. Putin dále tvrdil, že postavení ruských invazních sil se na téměř všech úsecích fronty zlepšuje. Šéf Kremlu řekl, že mír na Ukrajině bude, až Rusko dosáhne svých cílů, kterými znovu označil „denacifikaci a demilitarizaci“ sousední země.
„Mír bude tehdy, když dosáhneme našich cílů. Ty se nemění. Připomenu vám, o čem jsme mluvili – o denacifikaci a demilitarizaci Ukrajiny, o jejím neutrálním statusu,“ odpověděl Putin na dotaz, kdy nastane mír. „Pokud jde o demilitarizaci, pokud se (Ukrajinci) nechtějí dohodnout - pak jsme nuceni přijmout jiná opatření, včetně vojenských,“ uvedl také prezident. „Buď dosáhneme dohody, dohodneme se na určitých parametrech (ohledně velikosti a síly ukrajinské armády)... nebo to vyřešíme silou,“ řekl Putin.
Podle americké vydání britského týdeníku The Economist nyní vůbec poprvé od začátku války vypadá Putinovo vítězství stále reálněji. Západ podle Economistu nevyvíjí veškeré možné úsilí, aby jeho důvěru ve vítězství snížil. Ruský prezident podle týdeníku vnitrostátně posílil a navíc je připraven na strašlivé ztráty.
Šéf Kremlu vyslal invazní vojska na Ukrajinu, v jejímž čele stojí prezident Volodymyr Zelenskyj, jenž má židovský původ, a kde krajní pravice podle volebních výsledků sehrávala na politické scéně okrajovou roli. Moskva mimo jiné kritizuje skutečnost, že Ukrajinci oslavují vůdce ukrajinských nacionalistů z dob druhé světové války Stepana Banderu, a trvá na tom, aby Ukrajina byla neutrální a nestala se členem NATO, o což usiluje Kyjev.
Putin ve čtvrtek prohlásil, že v současné době není zapotřebí druhá vlna mobilizace. Do armády se podle něj přihlásilo během roku přibližně 486 000 dobrovolníků. Dalších 300 000 lidí ruské úřady podle agentury Reuters loni mobilizovaly. „V bojové zóně je 617 000 lidí,“ řekl později prezident s poznámkou, že frontová linie měří přes dva tisíce kilometrů. O něco dříve ve svém vystoupení řekl, že na Ukrajině bojuje na 244 000 mobilizovaných Rusů, kolem 41 000 jich armáda propustila z různých důvodů, například kvůli „zdravotnímu stavu“.
K samotným bojům uvedl, že ruská invazní armáda zlepšuje své pozice na téměř celé frontové linii. „Prakticky po celé linii kontaktu naše ozbrojené síly, řekněme skromně, zlepšují své postavení,“ pronesl Putin, který také tvrdil, že Ukrajina na levém břehu řeky Dněpr v Chersonské oblasti ztratila některé ze svých nejlepších vojáků. Ukrajina letos dosáhla jen malých zisků ve své protiofenzívě, Rusko ovšem také neučinilo žádný hmatatelný pokrok od doby, kdy v květnu dobylo za cenu velkých ztrát město Bachmut, podotkla agentura Reuters.
Putin ve čtvrtek v přímém přenosu, který vysílaly ruské televize, vystupoval na tiskové konferenci, která se obvykle koná v závěru roku. Současně odpovídal na dotazy občanů. V loňském roce se ani jedno z těchto tradičních vystoupení nekonalo a letos Kreml obě akce spojil. Čtvrteční akce nazvaná „Výsledky roku“ trvala čtyři hodiny a tři minuty, podotkla agentura TASS. Putin se podle ní vyjádřil za tuto dobu k více než 80 žádostem a dotazům obyvatel a novinářů. Několik hodin trvala i předchozí Putinova vystoupení.
Putinovo vystoupení je určeno především domácímu publiku a je pro prezidenta příležitostí ukázat se jako osobně zapojený do řešení problémů obyčejných ruských občanů a upevnit autoritu před březnovými prezidentskými volbami, podotkla agentura AP. Vystoupení je podle ní silně aranžované a je to spíše podívaná než skutečné podrobování prezidenta kritickým dotazům. Putin, který je u moci už téměř 24 let, minulý týden potvrdil, že se bude ucházet o znovuzvolení.
Podle ruské agentury Interfax se vpředvečer pořadu sešly téměř dva miliony dotazů od občanů, kteří je mohli telefonovat nebo posílat skrze sms či sociální sítě; příjem dotazů podle ní mohl pokračovat až do konce vystoupení.
