Nizozemská krajně pravicová Strana pro svobodu (PVV) Geerta Wilderse přesvědčivě vyhrála předčasné volby v Nizozemsku. Strana získala 37 křesel ve 150členné sněmovně a oproti posledním volbám před dvěma lety svůj zisk více než zdvojnásobila.

Druhá skončila s odstupem dvanácti poslanců koalice socialistů a zelených v čele s bývalým evropským komisařem pro klima Fransem Timmermansem. Rozdíl mezi tímto uskupením a dalšími hlavními stranami je v jednotkách mandátů.

Překvapivé vítězství PVV naznačil první průzkum až tento týden těsně před volbami. Analytici to vyhodnocují tak, že se Nizozemci zřejmě zdráhali přiznat volbu krajní pravice, a poukazují také na „efekt Gazy“. Mnohé voliče mohly podle nich na poslední chvíli zviklat propalestinské demonstrace, které probíhaly v řadě nizozemských měst po útoku Hamásu na Izrael.

Historický výsledek PVV vyvolává nejistotu ohledně dalšího směřování země. Wilders postavil svoji popularitu na protipřistěhovalecké rétorice – hlásá, že dostane imigraci do Nizozemska „na nulu“. V programu strany je také odchod Nizozemska z Evropské unie a stop pomoci Ukrajině, protože „nizozemské zbraně potřebujeme pro sebe“, jak to definoval Wilders.

Končící vláda premiéra Marka Rutteho slíbila předat zemi vzdorující od loňska ruské agresi desítku svých stíhaček F-16. První stroj už dorazil na mezistanici v Rumunsku a měly by následovat střely Patriot. Zbytek letounů vláda plánovala dostat na Ukrajinu v polovině roku 2024. Prodlevu Rutte zdůvodnil výcvikem ukrajinských pilotů.

Je nyní tato dodávka kvůli výsledku voleb v ohrožení? Analytik Adriaan Schout z nizozemského institutu Clingendael tvrdí, že ne nutně. „Velmi bude záležet na novém parlamentu. Ten může pokračování dodávky potvrdit, stejně jako ji zastavit,“ řekl Schout v rozhovoru pro HN. Nový parlament se poprvé sejde 6. prosince.

„Wilders nebude ani v parlamentu vládnout sám, bude potřebovat spojence. Mezi ostatními nizozemskými stranami přitom nevidím žádnou jinou, která by podporovala tak drastickou změnu v politice vůči Ukrajině,“ pokračoval Schout.

Právě otázka budoucích spojenců PVV se začala objevovat ihned po zveřejnění prvních odhadů voleb. Přirození partneři PVV se dosud zdráhali otevřít Wildersovi náruč. Jde jak o teprve před třemi měsíci založenou stranu bývalého lidoveckého poslance Pietera Omtzigta, která získala 20 křesel, tak šéfku dosud vládnoucích pravicových liberálů (VVD) Dilan Yesilgöz-Zegeriusovou.

VVD získala 24 křesel a jejich předsedkyně odmítla, že by podpořila Wilderse na premiéra. Koalici s PVV ale v prvních reakcích na výsledek voleb nevyloučila a vstřícnější byl i Omtzigt. Pokud by se tato trojice dohodla na vládě, měla by ve sněmovně většinu 81 hlasů.

Další koalice se nabízí od středu nalevo v čele s Timmermansem. Musely by se jí účastnit ale nejméně čtyři strany. Koaliční vyjednávání se proto čekají dlouho do roku 2024.

Díky podcastu Bruselský diktát pochopíte, že pro nás Čechy má mnohem větší význam dění v Evropě než v Praze a v Česku vůbec. Celé díly poslouchejte na

Wildersovo vítězství přivítali ostatní krajně pravicoví politici v Evropě jako vzpruhu do svých řad. Blahopřání mu poslali na sociálních sítích jak prezidentská finalistka ve Francii Marine Le Penová, tak šéf italské Ligy Matteo Salvini a také Viktor Orbán.

V Evropě se ihned začalo spekulovat, zda vítězství PVV zvedne vlnu nacionalismu, která smete mainstreamové strany příští rok v eurovolbách. Le Penová, Salvini a Wilders jsou klíčovými členy evropské aliance národoveckých partají, kam za Česko patří Okamurova SPD.

Adriaan Schout i v této věci mírní emoce. „Geert Wilders se už prosadil jako protestní politik. Teď se musí etablovat jako evropský lídr,“ upozorňuje analytik. „Pokud bude chtít, aby ho ostatní respektovali a on sám neotřásal důvěrou v nizozemskou ekonomiku, nebude chtít začít svoji dráhu blokováním všeho v EU a spojením se s okrajovou platformou,“ dodává.

Wildersovým hlavním tématem je migrace. Do Nizozemska přišlo za loňský rok přes 220 tisíc lidí, což je desetkrát víc, než činil roční průměr před dvaceti lety. V zemi podle vládních analýz chybí domovy pro 400 tisíc rodin, což PVV připisuje právě dosavadní přistěhovalecké politice.

Wilders chtěl donedávna zakázat výstavbu mešit v zemi a prodej Koránu, svaté knihy muslimů – těch žije v Nizozemsku přes milion. Šéf PVV kvůli tomu čelil výhrůžkám smrtí a na základě rozhodnutí úřadů ho proto všude doprovází bodyguardi.

V poslední době v předtuše volebního úspěchu ale Wilders slevil ze svých nejvyhraněnějších požadavků. Už nemluvil o exitu z EU a prohlásil, že by PVV jako vládní strana nezakazovala mešity ani Korán. „Chápu velmi dobře, že vládní strany nemůžou prosazovat něco, co odporuje ústavě,“ řekl šéf PVV.

Nahlédněte do zákulisí dění v Evropě a sledujte českou stopu v Bruselu. Odebírejte nejlepší newsletter v Česku věnovaný EU Ředitelé Evropy. Připravují ho pro vás každý týden Ondřej Houska a Kateřina Šafaříková.