Rusko se snaží od svých dlouholetých obchodních partnerů odkoupit zpět zbraně a další armádní vybavení, které dříve prodalo do ciziny. Snaží se tak doplnit chybějící materiál, který s pokračující válkou proti Ukrajině rychle dochází. Moskva se kvůli tomu obrátila například na Egypt, Brazílii, Pákistán nebo Bělorusko, napsal americký deník The Wall Street Journal (WSJ). Jen v prvních týdnech války na Ukrajině přišla ruská armáda o více než 100 vrtulníků.

V dubnu během návštěvy Káhiry ruská delegace požádala egyptského prezidenta Abdala Fattáha Sísího, zda by zpět do Ruska neposlal více než 100 motorů z ruských vrtulníků Mi-8 a Mi-17, které by Moskva potřebovala použít na Ukrajině. Podle tří informovaných zdrojů WSJ Sísí souhlasil a Egypt by zhruba 150 motorů měl do Ruska začít posílat v prosinci. Mluvčí egyptské vlády záležitost odmítl komentovat.

Rusko bylo dlouhá desetiletí po Spojených státech druhým největším exportérem zbraní na světě. Ruské letouny, rakety a systémy protivzdušné obrany se vyvážely do celého světa. V průběhu letošního roku Rusko jednalo s představiteli Pákistánu, Běloruska a Brazílie, aby se pokusilo získat motory pro ruské útočné a transportní vrtulníky, o které ruské síly přišly na začátku války. WSJ to sdělil jeden ze zdrojů a potvrdil bývalý ruský zpravodajský důstojník.

Od Pákistánu chce Rusko koupit nejméně čtyři vrtulníkové motory Mi-35M. Od Brazílie by jich Moskva ráda získala 12. Brazilské ministerstvo zahraničí uvedlo, že Brazílie ruskou nabídku odmítla v souladu s dlouhodobou politikou neposkytovat zbraně ani jedné ze stran konfliktu. Tradiční ruský spojenec Bělorusko podle zdrojů WSJ odprodalo zpět šest nákladních vrtulníků Mi-26.

„Rusko strávilo desítky let budováním obchodu se zbraněmi. Teď tajně chodí za svými zákazníky a snaží se odkoupit zpět to, co jim prodalo,“ uvedl jeden ze zdrojů obeznámený s odkupy.

To jediné dává smysl. Analytik popsal „zdrcující“ scénář konce války na Ukrajině

Část ruské výroby, kterou původně Moskva přislíbila Indii a Arménii, teď místo toho putovala na ukrajinskou frontu. Nedostatkový arzenál se Rusko snaží doplnit také zvýšenou produkcí střeliva, náhradních dílů a zbraňových systémů. Munici, která na ukrajinské frontě mizí v obrovském množství, nejspíš Moskva získala také od Severní Koreje.

Snahy Moskvy o nákupy zbraní a materiálu přicházejí ve chvíli ukrajinské ofenzivy na jihu a východě země. Jak ale tlak ukrajinské armády slábne, Rusko by se mohlo chtít chopit iniciativy. Podle WSJ však není jasné, zda v této fázi použije nově nabyté vybavení.

„Nevíme, do jaké míry využijí zásoby ke zrychlení tempa útoku, nebo jen k udržení současného tempa,“ řekl ředitel polské analytické společnosti Rochan Consulting Konrad Muzyka.

K jednání s Egyptem mělo Rusko silné páky. Káhira zvažovala, že pošle Rusku rakety, proti tomu se však postavily Spojené státy a naopak požadovaly munici pro Ukrajinu. Egypt se obával amerických sankcí a také byl pozadu se splátkami Rusku. Výměnou za zrušenou dodávku raket si Moskva řekla právě o motory pro vrtulníky a na oplátku slíbila Egyptu nepostradatelné dodávky obilovin. Dohodu podle zdrojů WSJ na červencovém petrohradském fóru stvrdili Sísí a ruský prezident Vladimir Putin.

To jediné dává smysl. Analytik popsal „zdrcující“ scénář konce války na Ukrajině