Někdo tomu skutečně věří. Někdo na tom třeba postaví byznys, ať už obchodní, nebo politický, protože potřebuje nějakým způsobem zmanipulovat cílové publikum. Další motivace je ego a snaha mít nějaký vliv,“ vysvětluje vedoucí programu mediálního vzdělávání v organizaci Transitions Jaroslav Valůch, proč lidé šíří dezinformace. Na to, jak je odhalit, podle něj někdy stačí i základní nástroje, říká.
„Co se týče objemu spekulací a neověřených informací, je aktuální konflikt mezi Izraelem a Hamásem bezprecedentní. Částečně si to asi vysvětlujeme tím, že se jedná skutečně o polarizující téma, které desítky let hýbe veřejným prostorem,“ komentuje expert na mediální vzdělávání nově vzniklou výzvu v oblasti šíření dezinformací, která přišla s konfliktem na Blízkém východě.
Izrael má svého Usámu: Židovský stát chce dostihnout Sinvára, který naplánoval říjnové útoky z Pásma Gazy
Dezinformace jako nástroj propagandy podle Valůcha nejsou žádnou novinkou, změnu v jejich dopadu ale v moderním světě přinesly všudypřítomné technologie. Právě ony mohou v boji s nepravdami šířenými na internetu zároveň pomoci – základní nástroje na ověřování informací podle slov experta zvládne ovládat téměř každý.
„Typicky, když vám přijde fotka, která má něco dokazovat, a vy nevíte, jestli je to pravda nebo není, tak ji můžete nahrát do Googlu a vyhledáte si, kde jinde se obrázek v minulosti objevil, a tím můžete porovnat věrohodnost informace,“ přibližuje jednu z cest expert.
