Švédský ministr civilní obrany Carl-Oskar Bohlin oznámil, že byl poškozen telekomunikační kabel spojující Švédsko s Estonskem. Incident se zřejmě odehrál ve stejnou dobu, kdy byl 8. října poškozen podmořský plynovod a telekomunikační kabel spojující Finsko a Estonsko, dodal podle agentury Reuters ministr.
Kabel byl poškozen mimo teritoriální vody a výlučnou ekonomickou zónu Švédska, uvedl na tiskové konferenci Bohlin. Od té doby již začal opět fungovat.
„V tuto chvíli nemůžeme říci, co toto poškození způsobilo,“ řekl Bohlin. „Můžeme však říci, že toto poškození se odehrálo v podobnou dobu a ve fyzické blízkosti k poškození, které bylo dříve hlášeno na plynovodu mezi Estonskem a Finskem a telekomunikačním kabelu mezi Estonskem a Finskem, dodal.
Stojí za poškozením plynovodu Rusko? Finové nevylučují podíl státního aktéra
Plynovod Balticconnector byl 8. října brzy ráno odstaven kvůli neobvyklému poklesu tlaku a obavám z úniku plynu. Pokles tlaku zaznamenal finský provozovatel plynovodu Gasrid Finland v noci na neděli během bouře. Finská vláda poté potvrdila, že plynovod byl poškozen, stejně jako paralelní telekomunikační kabel.
Finský premiér Petteri Orpo prohlásil, že únik plynu byl pravděpodobně způsoben vnějším zásahem, vyšetřování je ale teprve na začátku. Vyšetřovatelé mimo jiné prověřují lodní dopravu v oblasti v době incidentu.
Hlavní vyšetřovatel Risto Lohi uvedl, že podle předběžných zjištění se zdá, že poškození způsobila spíše „mechanická síla“ než exploze. Připustil přitom, že škody mohla způsobit například lodní kotva. Ředitel Finské bezpečnostní a zpravodajské služby Antti Pelttar odmítl říci, zda za případnou sabotáží může být Rusko. Zapojení státního aktéra však podle něj nelze vyloučit.
Plynovod Balticconnector je dlouhý 77 kilometrů a vede mezi finským městem Inkoo a estonským Paldiski. Plyn může proudit oběma směry v závislosti na tom, kde je větší poptávka. Opravy poškozeného potrubí potrvají nejméně pět měsíců, oznámili jeho provozovatelé, finská firma Gasgrid Finland a estonská Elering.
Loni v září poškodily dosud nevysvětlené výbuchy plynovody Nord Stream 1 a Nord Stream 2, kterými Rusko posílalo a plánovalo posílat plyn do Německa a dále do Evropy. Rusko označilo incident za teroristický útok a naznačilo, že za ním stojí západní země. Západní politici ruská obvinění odmítli a někteří naopak z útoku na plynovody obvinili Moskvu. List The New York Times později napsal, že za sabotáží mohla být proukrajinská skupina. Také Kyjev ovšem jakékoli zapojení do věci odmítá.
Přidejte si Hospodářské noviny mezi své oblíbené tituly na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist