Izrael získal kontrolu u Pásma Gazy a povolal do služby 300 tisíc záložníků

Izraelská armáda v noci na pondělí pokračovala v útocích na cíle teroristického hnutí Hamás v Pásmu Gazy, odkud o víkendu palestinští ozbrojenci napadli Izrael. S bojovníky Hamásu se potýkala v sedmi nebo osmi oblastech, do kterých příslušníci hnutí pronikli při sobotním bezprecedentním útoku na izraelské území, kde zabíjeli vojáky i civilisty, uvedl v pondělí podle agentury Reuters mluvčí izraelské armády. 

Dopoledne však izraelské ozbrojené síly oznámily, že obnovily kontrolu nad izraelskými obcemi u hranice s Pásmem Gazy. Server deníku The New York Times (NYT) zase napsal, že podle předběžných odhadů izraelského vysoce postaveného vojenského činitele drží Palestinci nejméně 150 rukojmích. Do izraelské armády bylo mezitím povoláno na 300 000 záložníků, což je největší odvod v historii země. 

Izolované střety mezi bojovníky Hamásu a izraelskými vojáky místy stále pokračují a je možné, že teroristé na izraelském území stále jsou, podle armády se ale v žádné z příhraničních vesnic nyní nebojuje. Oblast budou nadále zabezpečovat tanky, bojové vrtulníky a drony, aby se zabránilo průniku dalších teroristů z Pásma Gazy. Izraelská armáda podle mluvčího evakuovala 15 z 24 vesnic na hranici s Pásmem a bude v evakuacích dalších obcí pokračovat.

Dva vysoce postavení příslušníci izraelské armády přirovnali sobotní útoky z Gazy k útokům na USA z 11. září 2001. „Je to naše 11. září. Dostali nás,“ řekl armádní mluvčí Nir Dinar. „Je to zdaleka nejhorší den v izraelské historii. Nikdy předtím nebylo v jeden den zabito tolik Izraelců jedinou věcí, natož nepřátelskou aktivitou,“ dodal podplukovník Jonatan Konrikus. Místem zřejmě nejhoršího masakru se stal o víkendu hudební festival poblíž Pásma Gazy, kde extremisté zabili přes 250 lidí. Vraždění počtem obětí překonalo i útoky na Bali či Bataclan.

Izraelská armáda uvedla, že se terčem jejích útoků v posledních hodinách stalo několik velitelských stanovišť Hamásu, budovy jeho představitelů i mešita, v níž se nacházelo operační zařízení tohoto hnutí.

Izraelské ozbrojené síly uvedly, že zaútočily na více než 1000 cílů v Gaze, včetně leteckých úderů, které srovnaly se zemí velkou část města Bejt Hanún v severovýchodním cípu pobřežní enklávy. Mluvčí ozbrojených sil Daniel Hagari řekl, že Hamás město využíval jako základnu pro útoky. Bezprostřední informace o obětech na životech nebyly k dispozici a většina z desetitisíců obyvatel obce pravděpodobně předtím uprchla.

Jeden z nedělních izraelských úderů, které přicházejí v odvetě za útoky, při nichž zemřelo přes 700 lidí, si podle agentury AP vyžádal životy 19 členů jedné palestinské rodiny. Podle údajů palestinské samozprávy při odvetných úderech dosud zahynulo 413 Palestinců a více než 2300 jich utrpělo zranění.

OSN uvedla, že v Gaze, kde žije celkem 2,3 milionu lidí, zatím své domovy opustilo přes 123 tisíc z nich. Světová organizace také upozornila na to, že jediné elektrárně v pásmu, které je rozlohou výrazně menší než Praha, mohou během několika dní dojít zásoby paliva. Většinu elektřiny dosud Pásmo Gazy získávalo z Izraele, ten ale dodávky přerušil.

Pokud jde o počet unesených Izraelců, nezveřejnila zatím izraelská vláda přesný údaj, činitelé Hamásu ale hovoří o tom, že jich je více než 100. Izraelský vojenský odhad, o němž informoval NYT, vychází z čísla ještě o 50 vyššího.

Spojené státy podle serveru BBC News očekávají, že Izrael do 48 hodin zahájí pozemní operaci v Pásmu Gazy. Blíže k Izraeli směřuje jedna z amerických letadlových lodí.

Na přípravách útoku Hamásu na Izrael se od srpna podílely také íránské revoluční gardy, napsal list The Wall Street Journal (WSJ). O zahájení útoku se podle něj definitivně rozhodlo před týdnem na schůzce v libanonském Bejrútu. WSJ to řekli vysoce postavení činitelé Hamásu a libanonského šíitského hnutí Hizballáh, kterému se také dostává íránské podpory.

Detaily akce se ladily na několika schůzkách právě v libanonské metropoli, kterých se účastnili zástupci íránských revolučních gard, Hamásu, Hizballáhu i dalších militantních skupin.

Jak WSJ připomíná, Washington zatím mluví o tom, že neviděl žádné přímé důkazy o zapojení Íránu do útoku, který je pro Izrael nejhorším za desítky let. Jeden evropský činitel ale listu o zapojení Teheránu řekl.

Pokud by se to potvrdilo, zvýšilo by to podle WSJ riziko širšího konfliktu na Blízkém východě. Vysoce postavení izraelští bezpečnostní představitelé totiž už dali najevo, že pokud bude Teherán shledán odpovědným za smrt Izraelců, zasáhne Izrael proti íránskému vedení.