Volby v Bavorsku a Hesensku vyhráli konzervativci, uspěli populisté. Sociální demokraté propadli

Sečtení všech hlasů po nedělních zemských volbách v Bavorsku a Hesensku potvrdilo jasné vítězství konzervativní unie CDU/CSU a také nárůst obliby pravicově populistické Alternativy pro Německo (AfD). Ta se v Hesensku stala druhou největší politickou silou, v sousedním Bavorsku, kde podle nočních průběžných výsledků mířila ke stejnému úspěchu, skončila nakonec třetí. Očividným poraženým jsou sociální demokraté (SPD) spolkového kancléře Olafa Scholze, kteří skončili s nejhorším poválečným výsledkem.

Nedělní hlasování v Bavorsku a Hesensku média označovala jako malé spolkové volby, protože vybírat nové složení zemských sněmů mohlo asi 13,7 milionu lidí, což je více než pětina všech oprávněných voličů v Německu. Oba regiony navíc patří k těm nejbohatším ze všech spolkových zemí.

Křesťanskodemokratická unie (CDU) v Hesensku s 34,6 procenta hlasů a její bavorská sestra Křesťansko-sociální unie (CSU) s 37 procenty zvítězily s drtivým náskokem, pro obě strany to tak znamená udržení premiérských křesel. Bavorský premiér Markus Söder chce pokračovat ve stávající vládě se Svobodnými voliči (FW), kteří nakonec s 15,8 procenta dokázali přeskočit AfD.

Pro CSU, která ostatní strany překonala o více než 21 procentních bodů, je nicméně nedělní výsledek nejhorší od roku 1950. Ve volbách v roce 2018 měla strana o 0,2 procentního bodu více, strana si tak voliče dokázala udržet, nové ale nezískala. To se naopak podařilo CDU v Hesensku, která si oproti předchozím volbám před pěti lety připsala 7,6 procentního bodu. Hesenský premiér Boris Rhein, který nyní vládne se Zelenými, chce o koalici jednat se všemi demokratickými stranami. Tím z výběru vyloučil AfD, kterou unie považuje za krajně pravicovou.

Němci masově podporují krajní pravici, ale radikálové nejsou. Důvody vzestupu AfD jsou úplně jiné

31. 8. 2023 ▪ 3 min. čtení

V Bavorsku se dařilo i FW. Strana i přes antisemitskou aféru lídra a vicepremiéra Huberta Aiwangera přilákala nové voliče, a obdržela tak 15,8 procenta hlasů, tedy o 4,2 procenta více než v předchozích zemských volbách. To je pro Svobodné voliče historický úspěch.

Na stranu vítězů řadí komentátoři Alternativu pro Německo, která v Hesensku získala 18,4 procenta (plus 5,3 procentního bodu) a v Bavorsku 14,6 procenta (plus 4,4, procentního bodu). „Obrovský úspěch, který je ztělesněním naléhavého přání politické změny,“ okomentovala výsledek dnes ráno spolupředsedkyně strany Alice Weidelová.

Volební propad sociálních demokratů označují komentátoři i lídři konkurenčních stran za projev nespokojenosti s celoněmeckou politikou. SPD v Bavorsku získala 8,4 procenta (minus 1,3 procentního bodu) a v Hesensku 15,1 procenta (minus 4,7 procenta).

Hlavním tématem kampaně se stala migrační krize, kdy konzervativní unie kritizovala Scholze a spolkovou ministryni vnitra Nancy Faeserovou za neschopnost zastavit příliv migrantů do Německa. O osudu Faeserové, která v Hesensku vedla SPD do hlasování, nyní média spekulují. Faeserová již v neděli naznačila, že je otevřené její setrvání v čele hesenské pobočky sociálních demokratů. Média považují za nepravděpodobné, že by se Scholz rozhodl Faeserové zbavit, nevylučují ale, že kancléř osobně převezme řízení boje proti nelegální migraci. Opozice se v této věci dožaduje celoněmeckého paktu, který by se otázce věnoval.

Do zemského sněmu se v Bavorsku dostali ještě Zelení s 14,4 procenta hlasů a v Hesensku s 14,8 procenta hlasů. V Hesensku se v regionálním zákonodárném sboru těsně s pěti procenty udrželi liberální svobodní demokraté (FDP), z bavorského ale musejí odejít.

Volební účast v Bavorsku činila 73,3 procenta, v Hesensku 66 procent. V Bavorsku tak byla ve srovnání s rokem 2018 o jeden procentní bod vyšší, v Hesensku naopak o 1,3 procentního bodu nižší.