Představitelé zemí Evropské unie se v pátek sešli ve španělské Granadě na neformálním summitu, při kterém jednali především o dalším rozšiřování EU. Mimo jiné o tom, zda reformovat fungování bloku před přijetím nových členů, či naopak. Významným tématem byl také vzestup imigrace do EU a její zvládání. Závěrečnou Granadskou deklaraci schválily všechny země, avšak polské výhrady způsobily, že pasáž o migraci byla vypuštěna a stala se obsahem zvláštního prohlášení šéfa Evropské rady Charlese Michela. Česko v Granadě zastupoval premiér Petr Fiala.
Evropští lídři se shodli, že přijímání nových členských států je „geostrategickou investicí“ a že budoucnost kandidátských zemí „leží v Evropské unii“, vytyčení konkrétních plánů ale schůzka nepřinesla. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová zdůraznila, že na rozšíření musí být připravené nejen kandidátské země, ale i samotná EU. Unijní exekutiva podle ní připraví analýzy v různých oblastech tak, aby unie byla na rozšíření nachystána. Předseda Evropské rady Charles Michel letos v létě uvedl, že Evropská unie by měla být připravená přijmout nové členy do roku 2030.
Na konkrétním datu se však všichni členové zdaleka neshodují. Například Francie či Německo chtějí, aby ještě před rozšířením EU nebo během něj došlo k reformě v jejím fungování. Severské země a Pobaltí prosazují opačný postup, tedy nejdříve připojení dalších zemí, teprve poté práce na reformě.
S debatou o rozšiřování unie souvisí otázka reformy unijních procesů, která je podle některých lídrů nezbytná. Čtyři největší unijní státy letos navrhly, aby se rozhodnutí v zahraniční a bezpečnostní politice na jednáních zástupců členských zemí přijímala tzv. kvalifikovanou většinou, která je aktuálně definovaná jako skupina minimálně 15 zemí, kde žije alespoň 65 procent unijního obyvatelstva.
„Česká republika nepovažuje za dobré, aby se téma rozšiřování spojovalo se změnou rozhodovacích procesů,“ řekl Fiala. Český premiér je otevřen debatě o změnách, v zájmu zachování jednoty EU však odmítá revizi jejích základních smluv. Zrušení práva veta v Radě Evropské unie považuje za velmi nepravděpodobné, neboť zemí s pochybnostmi o odklonu od jednomyslných rozhodnutí „opravdu není málo“.
„Rozšíření EU je příležitost ke sjednocení kontinentu,“ uvedl litevský prezident Gitanas Nauseda. Podle něj by se rozšíření „nemělo stát rukojmím institucionálních problémů; vzhledem ke geopolitickému významu rozšiřovacího procesu EU musíme nejdříve přijmout rozhodnutí o rozšíření EU a teprve potom hovořit o institucionálních reformách“.
Pochybnosti některých státníků vyvolávají také finanční dopady rozšíření. „Každý ví, že to nemůže tak zůstat, že všechny země, které jsou dnes čistými příjemci peněz z EU, budou počítat s tím, že jimi zůstanou i v budoucnu,“ podotkl německý kancléř Olaf Scholz. Britský list Financial Times (FT) před několika dny s odkazem na vnitřní analýzu Evropské komise napsal, že za současných pravidel by například Ukrajina měla po vstupu do EU v dalších sedmi letech nárok na přibližně 186 miliard eur (přes 4,5 bilionu Kč) z unijních peněz.
Podle Fialy mezi evropskými lídry převládá názor, že s Ukrajinou, která se brání ruské agresi a kandidátský status získala loni v červnu, je důležité zahájit přístupové rozhovory. EU si letos připomněla 20 let od zahájení přístupového procesu pro státy západního Balkánu. Integrace tohoto nestabilitou poznamenaného regionu však postupuje velice pomalu, členem bloku se stalo zatím pouze Chorvatsko.
Pochybnosti ohledně rozšíření EU o Ukrajinu vyjádřil naopak maďarský premiér Viktor Orbán. „EU se nikdy nerozšiřovala o zemi ve válce. Nevíme, jaké má reálné hranice, kolik lidí tam žije, takže je to těžké,“ uvedl.
Zda unie zahájí přístupové rozhovory s Kyjevem, či nikoliv, mají členské země sedmadvacítky rozhodnout v prosinci.
Druhým hlavním bodem summitu v pátek bylo zvyšování důrazu na potlačování migrace mimo EU a spolupráci se třetími zeměmi. Unie se potýká s nárůstem počtu nelegálních vstupů na své území a některé země včetně ČR obnovují hraniční kontroly. Počty příchozích nicméně zůstávají hluboko pod údaji z roku 2015, kdy se přes Středozemní moře do unie dostalo více než milion běženců. EU se od té doby neshodla na novém přístupu k imigraci a způsobu, jak zátěž sdílet. Všichni lídři kromě polského premiéra Mateusze Morawieckého se nicméně dnes shodli, že migrace je problémem všech unijních zemí a žádá si společný přístup.
„Jsem premiérem Polské republiky. Jsem odpovědný za bezpečnost Polska a jeho občanů. Proto jako odpovědný politik odmítám celý odstavec závěrů summitu, který se týká migrace,“ napsal Morawiecki na sociální síti X.
Český premiér Fiala, stejně jako předseda Evropské rady Michel, zdůraznil, že současná migrační a azylová politika EU je nevyhovující.
„Musíme více spolupracovat, bojovat se zločineckými skupinami, být v kontaktu se zeměmi původu a zlepšit návraty domů těch, kterým nebylo dovoleno v EU zůstat,“ uvedl Michel.
„Migrace je evropskou výzvou, která vyžaduje evropskou reakci. Protiprávní migraci je třeba okamžitě rozhodným způsobem řešit. Nedovolíme, aby pašeráci rozhodovali o tom, kdo vstoupí do EU,“ uvádí se v prohlášení předsedy Evropské rady, které se týká migrace. Hovoří se v něm také o komplexním přístupu k migraci, o partnerství se zeměmi původu a tranzitu, o účinnější ochraně vnějších hranic EU či o rozhodném boji proti organizovanému zločinu a obchodování s lidmi.
