Vítězství Kremlu by okolní země vyšlo draho. Podpora Ukrajiny je výrazně levnější, ukazuje analýza

Čtyři země střední Evropy, které sousedí s Ukrajinou, by v případě vítězství ruských sil ve stávajícím konfliktu na Ukrajině čelily výrazně vyšším finančním nákladům, než jaký byl objem jejich pomoci Kyjevu od začátku ruské invaze. Pro tyto země je tak ekonomicky výhodné pokračovat v podpoře Ukrajiny. V nejnovější studii to uvedla slovenská nevládní organizace Globsec. Jde o Maďarsko, Polsko, Rumunsko a Slovensko.

„Výsledky potvrzují to, co jsme si mysleli. Náklady, které dáváme na podporu Ukrajiny, jsou podstatně nižší, než jaké by vznikly, pokud by Rusko válku vyhrálo nebo kdyby došlo k zamrznutému konfliktu. Vítězství Ukrajiny je pro nás nejlevnější varianta,“ řekl v úterý novinářům prezident organizace Globsec Róbert Vass.

Podle analýzy by ekonomická daň za vítězství Ruska na Ukrajině byla pro střední Evropu katastrofální. Úspěch Moskvy by vedl k potřebě zvýšit vojenské výdaje, k nižším přímým zahraničním investicím ve střední Evropě a k vyšším nákladům na obsluhu státního dluhu.

Maďarsko, Polsko, Rumunsko a Slovensko dosud podle organizace Globsec poskytly Ukrajině finanční, humanitární a vojenskou podporu v hodnotě přibližně 5,2 miliardy eur (126,7 miliardy korun). Organizace uvedla, že tato částka je devítinou v porovnání s ročními náklady, kterým by zmíněné čtyři země čelily v případě vítězství Ruské federace.

„Vítězství Ruska by nás přinutilo chránit se před nepřátelskými silami, které by mohly přímo sousedit s naší zemí. Zároveň pokud by se válka přiblížila k našim hranicím, zahraniční investoři, klíčoví pro náš hospodářský růst, by omezili své investice, zatímco trhy by byly ochotny regionu půjčovat jen za značně vyšší úroky, než je tomu dnes,“ řekl Vass. Dodal, že být státem v první linii pro případ, že by se Ukrajina dostala do područí Ruska, není levné ani lukrativní.

Vojenskou pomoc Ukrajině už dříve odmítlo Maďarsko. Na Slovensku před sobotními parlamentními volbami pak dodávky zbraní Ukrajině odmítá nejpopulárnější strana Směr – sociální demokracie. Bratislava už dříve předala Ukrajině také různý vojenský materiál, například stíhačky MiG-29, systém protivzdušné obrany S-300, bojová vozidla pěchoty, zařízení na zneškodňování min či vrtulníky a v rámci komerčního kontraktu i samohybné houfnice Zuzana 2.

Ruským vojákům se na začátku invaze na Ukrajinu loni v únoru nepodařilo obsadit Kyjev. Ukrajina později zahájila protiofenzivu s cílem získat znovu kontrolu nad územím, které obsadily ruské síly.