Rusko chce zpět své členství v Radě OSN pro lidská práva. Navzdory důkazům o mučení civilistů na Ukrajině

Rusko se v říjnu pokusí získat zpět své členství v Radě OSN pro lidská práva (UNHRC), píše zpravodajský web BBC. Valné shromáždění OSN ve světle zpráv o vraždění civilistů na Ukrajině loni v dubnu rozhodlo o přerušení členství Ruska v radě a Moskva následně 47členný orgán opustila. Křeslo Ruska pak získala Česká republika.

Nyní se ruští diplomaté snaží své zemi v říjnové volbě zajistit nový tříletý mandát v tomto orgánu OSN. Redaktoři BBC disponují kopií ruského pozičního dokumentu, který žádá členy OSN o podporu Ruska v říjnové volbě.

Rusko v dokumentu podle BBC slibuje, že najde „adekvátní řešení pro otázky lidských práv“, a uvádí, že se snaží zabránit tomu, aby se rada stala „nástrojem, který slouží politické vůli jedné skupiny zemí“, což je narážka na Západ. Rusko podle diplomatů doufá, že získá zpět určitou mezinárodní důvěryhodnost poté, co bylo obviněno z porušování lidských práv na Ukrajině i doma.

Nejnovější důkazy o ruském porušování práv na Ukrajině v pondělí Radě OSN pro lidská práva představila vyšetřovací komise OSN působící na Ukrajině. Předseda komise Erik Möse uvedl, že má důkazy o válečných zločinech včetně mučení, znásilňování a útoků na civilisty. Ruští vojáci podle něj mučili své ukrajinské oběti na okupovaných územích sousední země tak brutálně, že některé z nich umučili k smrti.

Zvláštní zpravodajka UNHRC pro Rusko Marijana Kacarovová mezitím uvedla, že se také výrazně zhoršil stav lidských práv v Rusku. Její zpráva konstatuje, že ruské úřady v masovém měřítku svévolně zatýkají kritiky války, a tvrdí, že zadržovaným hrozí smrt kvůli „neustálému používání mučení a špatného zacházení“.

Rada OSN pro lidská práva sídlí v Ženevě a má 47 členů, z nichž každý je volen na tříleté období. V příští volbě, která se uskuteční 10. října, bude Rusko soupeřit s Albánií a Bulharskem o dvě místa v radě vyhrazená zemím střední a východní Evropy.

Do hlasování bude zapojeno všech 193 členů Valného shromáždění OSN v New Yorku. Tamní diplomaté uvedli, že Rusko vede agresivní kampaň a nabízí malým zemím výměnou za jejich hlasy obilí a zbraně. Podle diplomatů je tak dost možné, že se Rusko do rady vrátí.

V pozičním dokumentu, rozeslaném v OSN, Rusko podle BBC uvádí, že chce „prosazovat zásady spolupráce a posilování konstruktivního vzájemně respektujícího dialogu v radě s cílem nalézt adekvátní řešení otázek lidských práv“. Rusko tvrdí, že by svého členství využilo k tomu, „aby zabránilo sílícímu trendu přeměny Rady OSN pro lidská práva v nástroj, který slouží politické vůli jedné skupiny zemí“. Nechce prý, aby tato skupina „trestala neloajální vlády“ za jejich nezávislou politiku.

Členství Ruska v Radě OSN pro lidská práva bylo pozastaveno v dubnu 2022; pro bylo 93 členů VS OSN, 24 bylo proti a 58 se zdrželo hlasování. Rusko v dokumentu ze ztráty svého členství obviňuje „Spojené státy a jejich spojence“.

Zpráva, kterou tento měsíc vypracovaly tři organizace – UN Watch, Human Rights Foundation (HRF) a Centrum Raoula Wallenberga pro lidská práva –, dospěla k závěru, že Rusko není způsobilé být členem UNHRC. „Opětovné zvolení Ruska do rady nyní, kdy jeho válka na Ukrajině stále pokračuje, by bylo kontraproduktivní pro lidská práva a vyslalo by signál, že OSN to s vyvozením odpovědnosti Ruska za jeho zločiny na Ukrajině nemyslí vážně,“ uvádí se ve zprávě.