Myslíte si, že Polsko bezmezně pomáhá Ukrajině proti Rusku? Tak to se mýlíte. Dost možná to bude právě polská vláda, kdo by mohl zkomplikovat snahy Ukrajinců vstoupit do Evropské unie. O co jde? Dozvíte se v newsletteru Ředitelé Evropy – je o české roli v Evropě a o dění v EU. Může vám každý čtvrtek chodit zdarma do vašich e-mailů. Odebírejte!

Češky zaskórovaly

Po letech neúspěchů zaznamenalo Česko tento týden v EU dva mimořádné personální zářezy. Dvě české úřednice vyhrály výběrová řízení na top místa v Evropské komisi. Výdajovou stránku unijní kasy bude mít na starosti ekonomka Lenka Filípková, nově ředitelka v oddělení pro rozpočet EU. Irena Moozová pak byla schválena jako zástupkyně generálního ředitele pro spravedlnost. Stane se tak první českou „dvojkou“ v komisi po řadě let.

Tajnosti

Je to jak osobní úspěch obou žen, tak českého státu, protože pomocí těchto spojek se země může udržovat v obraze o dění v unii. Česko navíc patří mezi dlouhodobě podzastoupené země v zahraničních organizacích. V NATO je situace dokonce ještě horší než v institucích EU. Důvodů takového stavu je víc, ale nabízí se, jestli jedním z nich nemohou být častá česká závist a nespolupráce našinců v zahraničí? Ředitelé Evropy se o výše zmíněných Češkách dozvěděli dříve než řada klíčových Čechů v Bruselu, a to proto, že jim k českému úspěchu gratulovali… cizinci v Evropské komisi.

Proti Číně

Je to fráze, ale tento podzim může být mezi EU a Čínou opravdu horký. Evropská komise chystá několik návrhů, které by ve vzájemných ekonomických vztazích znamenaly výrazné přitvrzení, částečně po vzoru USA. Jde hlavně o možnost zakázat evropským firmám investovat do vývoje citlivých technologií v Číně nebo přímo v Číně vyrábět strategicky důležité produkty. Může dojít taky na ochranná opatření v zájmu evropských automobilek drcených čínskou konkurencí. Tady jsou podrobnosti.

Nerudová nelení

Danuše Nerudová povede spolu s Janem Farským hnutí STAN do eurovoleb, jak dvojice oznámila minulý měsíc (a vedení STAN nyní schválilo). Už v prvních rozhovorech přitom Danuše Nerudová řekla, že by se „nebránila“ postu eurokomisařky. Ředitelé Evropy se dozvěděli, že se bývalá rektorka a neúspěšná uchazečka o prezidentský úřad nebrání skutečně důkladně. Nerudová se sama objednala ke stávající eurokomisařce Věře Jourové a zjišťovala u ní, co všechno obnáší být komisařkou, jak se v komisi rozdělují portfolia, probíhá „grilování“ v Evropském parlamentu a podobně. O tom, zda by bylo vyslání Nerudové do komise dobrý nápad, jsme psali tady (ovšem, pokud by se pro to snad vláda opravdu rozhodla, je dobře, že to Nerudová bere vážně a chystá se).

Ostře sledované: Tak praví Ursula

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová stále neřekla, jestli má zájem ve své funkci pokračovat na dalších pět let. Je nejvyšší čas, své rozhodnutí by měla naznačit příští středu ve svém Projevu o stavu EU, který pronese v Evropském parlamentu, sdělil nám vysoce postavený zdroj. Podle něj by bylo pro Česko jednoznačně dobře, aby von der Leyenová zůstala. „Chápe, že je potřeba se soustředit na klíčové věci a rozhodovat se rychle,“ řekl tento zdroj, který von der Leyenovou vysoce cení za podporu Ukrajiny nebo za společný nákup vakcín proti covidu. Jiný vysoce postavený tvůrce české evropské politiky je ale mnohem skeptičtější. „Myslím, že tu nebude nějaký tábor proti ní, ale dost lidí fakt štve kvůli Green Dealu,“ napsal Ředitelům Evropy. Tak uvidíme, co bude z Česka znít, až se von der Leyenová rozhodne.

Kdo škodí Ukrajině

Polská vláda strany Právo a spravedlnost má mnoho chyb, ale příkladně pomáhá Ukrajině, slyšíme často. Jenže to je malinko jinak. O vojenské pomoci nebo asistenci pro uprchlíky není pochyb, avšak Varšava v řadě jiných ohledů ukrajinské zájmy rozhodně nezastává, vysvětlují v tomto článku dva polští odborníci. „Paradoxem, který mnohé překvapil, je, že Francie a Německo již nejsou na cestě appeasementu a podpora vstupu Kyjeva do EU na Západě roste. Polsko a některé další země střední a východní Evropy se mohou vydat opačným směrem,“ konstatují. Dodejme: v českém zájmu jednoznačně je, aby v říjnových polských volbách strana Právo a spravedlnost nezvítězila. A to nejen kvůli Ukrajině.

Prosvištíme si: Česko jako Macron

Vstup Ukrajiny (nebo třeba řady zemí západního Balkánu) do EU ovšem potrvá dlouho. Francouzský prezident Emmanuel Macron přišel s tím, aby uchazeči mohli dostat něco jako postupné členství – nemuseli by čekat na splnění úplně všech podmínek, do některých aktivit EU by se mohli zapojovat postupně. Česko podobné úvahy v minulosti tradičně vidělo jako snahy rozšíření EU fakticky znemožnit (to ovšem ještě nebyla ve hře Ukrajina). Teď ale Česko Macronův koncept podporuje. Proč, to v tomto podcastu HN vysvětluje česká velvyslankyně při EU Edita Hrdá. Mluví taky o tom, proč je vstup Ukrajiny do EU pro Česko zásadně důležitý.

Šijí do sebe Spolu

Část členů koalice Spolu, tedy ODS, lidovců a TOP 09, ještě nevzdala možnost společné kandidátky do evropských voleb, slyší Ředitelé Evropy. Strany se údajně v klidu dál baví o tom, jak by mohl vypadat zip na společné kandidátce, tedy střídání zástupců jednotlivých partají. Předběžně se pracuje s variantou Alexandr Vondra (ODS) coby jednička, Luděk Niedermayer (TOP 09) dvojka, Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) třetí. Jsme zvědaví, jak hledání společné kandidátky do eurovoleb dopadne. Jasno má být do konce září. Na sítích to mezi jednotlivými stranami vypadá spíš na řežbu, jak ukazuje tato výměna. My už jsme psali, že společná kandidátka podle nás nedává smysl.

Za dobrý výkon

Těší nás, když úředníci, kteří oddřeli loňské české předsednictví EU, od svých resortů dostanou dobré místo. Zdeněk Čechura se tak nově stal šéfem evropského odboru na ministerstvu dopravy, Stanislav Němec získal stejnou funkci na ministerstvu zemědělství. A Petr Binhack má, jak slyšíme, velkou šanci stát se šéfem nového odboru pro trh s energiemi na ministerstvu průmyslu. Naopak víme o jednom vysoce postaveném úředníkovi z časů předsednictví, který odpovídající pozici nezískal, a vzal si proto neplacenou dovolenou. Z osobních ohledů nebudeme jmenovat.

Pavel mluvící

Prezident Petr Pavel promluví v říjnu před evropskými poslanci a na prestižní akademické půdě v Bruggách, jak jsme už napsali. A teď už se ví, s kým: na tamní College of Europe pronese 3. října hlavní zahajovací řeč na úvod nového školního roku za přítomnosti bývalého předsedy Evropské rady Hermana van Rompuye, rektorky školy Federiky Mogheriniové a americké velvyslankyně při NATO. V Evropském parlamentu pak vystoupí druhý den dopoledne. Před europoslanci promluvili Miloš Zeman i Václav Klaus – a byla to opravdu zábava. Poslanci ale vzpomínají jen na Václava Havla, který na této půdě v roce 1999 vyzval k federalizaci EU. Jsme zvědaví, co řekne Petr Pavel.

Co si přečíst

• Britové mají nový koníček. Místo počasí lamentují nad tím, jak chudnou. Dohánějí je Slovinci i Poláci.

• A příště brněnský hantec? Země EU se netváří na španělskou žádost uznat katalánštinu za oficiální jazyk unie.

• Bavorský vicepremiér jako nezletilý mladík šířil pamflet s antisemitským obsahem, prasklo to na něj po 35 letech. To budeme opravdu žádat rezignaci politiků za to, co dělali jako děti

Evropa podle…

Jan Bureš, hlavní ekonom Patria Finance

Proč Česko zaostává? Jeho hospodářství se ještě nedostalo na předcovidovou úroveň roku 2019, zatímco sousední Polsko má HDP zhruba o 8 procent a eurozóna v průměru o více než 3 procenta vyšší než před startem pandemie. I když by vláda mohla ekonomice pomoci k lepšímu výkonu například usnadněním pracovní migrace nebo efektivnějším čerpáním evropských peněz, značná část „českého zaostávání“ je dána objektivními důvody zcela mimo vládní kontrolu. Za prvé, v reakci na energetickou krizi v Česku na rozdíl od sousedů výrazně vzrostla míra úspor domácností. Je to s vysokou pravděpodobností kvůli změně chování vyšší střední třídy, která se v reakci na rychlou inflaci rozhodla buď dávat peníze z opatrnosti „stranou“, nebo předčasně splácet úvěry (hypotéky) refixované na vyšších sazbách. A za druhé, Česko je nejvíce průmyslovou ekonomikou s nejtěsnější vazbou na Německo. To je někdy výhoda a jindy ne. Po ruské invazi čelila energeticky náročnější česká i německá ekonomika bezesporu silnějšímu tlaku než průměr EU. A proto česko-německý tandem zaparkoval své hospodářství shodně v blízkosti úrovně roku 2019. A ani aktivnější vláda by na tom pravděpodobně mnoho nezměnila.

Co si poslechnout/Kam zajít

• Volby na Slovensku budou tento měsíc a může to být opravdový fičák. Co nová vláda udělá se slovenskou zahraniční politikou? Odpoví online debata těchto hostů.

• Vědci z několika zemí včetně Česka založili projekt BIONEXT. Zabývá se souvislostmi mezi změnou klimatu, úbytkem biodiverzity a oblastmi produkce potravin, vodních zdrojů, lidského zdraví, dopravy a energetiky. Nové vědecké poznatky mají pomoci politikům k lepšímu rozhodování.

• Server Euractiv přes léto vydával sérii podcastů s mladými Čechy, kteří se profesně věnují EU. Co jsou zač a co si o unii myslí? Všechny díly jsou tady.

Tečka podle Ondřeje Housky

Na konci července jsem vás poprosil o sdílení knižních tipů. Díky všem, kteří napsali. Doporučili jste například knihy Goodbye, Eastern Europe; Zrození občana. Antologie dokumentů z francouzské revoluce a Mezi demokracií a autoritářstvím, což je kniha o vývoji v meziválečném Rakousku (obě doporučení reagují na nesmysly, které na internetu šíří bývalý ministr kultury Daniel Herman). Taky Mlýn na mumie od Petra Stančíka. Všechny knihy určitě stojí za přečtení! Mým prázdninovým favoritem se nakonec stala kniha Not One Inch, která na základě archivních dokumentů vyvrací často opakovanou ruskou lež, že Západ Moskvě slíbil, že se NATO nebude rozšiřovat. A děkuji čtenáři, který doporučil mou vlastní knihu Praha proti Římu, československo-italské vztahy v letech 1922–1929. Prý ji opravdu četl – v tom případě jako jeden z mála, dodávám:)))

Nahlédněte do zákulisí dění v Evropě a sledujte českou stopu v Bruselu. Odebírejte jediný newsletter v Česku věnovaný unii Ředitelé Evropy. Připravují ho pro vás každý týden Ondřej Houska z Prahy a zpravodajka HN v Bruselu Kateřina Šafaříková.