Uspořádané dvoupatrové řady bílých kontejnerů se na rozlehlém staveništi táhnou až k vysokým jeřábům. V oknech některých z nich visí oblečení. V areálu bude nakonec pracovat až 5200 zaměstnanců, většina z nich z Asie. Indy, Pákistánce, Filipínce a Turkmeny zaměstná společnost Orlen, která je největší firmou v Polsku a zároveň ekonomickým šampionem vlády ve Varšavě. Jejich úkolem bude v rozsáhlém rafinérském komplexu postavit závod na výrobu plastů za 6,3 miliardy dolarů (zhruba 140 miliard korun), píše agentura Bloomberg.

Zhruba 600 kilometrů směrem na jih, v Maďarsku, na jiném stavebním místě si o přestávce kontrolují své mobilní telefony Číňané. Pomáhají tam při stavbě jednoho ze tří závodů poblíž města Debrecín. Plán je součástí vize premiéra Viktora Orbána posílit výrobu baterií pro elektromobily, která se má stát základem budoucí maďarské ekonomiky.

Myšlenka, že zahraniční pracovníci zaplní mezeru na pracovním trhu, není nijak neobvyklá a chronický nedostatek pracovní síly nutí zaměstnavatele v celé Evropě poohlížet se jinde. V těchto částech východní Evropy to však odhalilo nepříjemnou pravdu: ekonomická realita dohnala některé z nejtvrdších odpůrců migrace na evropském kontinentě.

Politici ve Varšavě a v Budapešti dlouhodobě brojí proti plánům Evropské unie na kvóty na migranty. Tváří v tvář statisícům neobsazených pracovních míst, které by mohly zbrzdit růst, nyní úředníci tvrdí, že tisíce příchozích z Asie jsou spíše jen „hostujícími pracovníky“ než migranty, kteří v zemi zůstanou.

Tato změna přístupu však z nich dělá terč pro politické nepřátele. Polská vládní strana Právo a spravedlnost (PiS) minulý měsíc po kritice opozice upustila od plánu na urychlené udělování víz. PiS usiluje o třetí funkční období ve volbách, které se budou konat 15. října. V Maďarsku je pak Orbán obviňován z toho, že nahrazuje místní obyvatele levnější pracovní silou z Asie.

„Samozřejmě že je zde posun,“ řekl starosta Debrecína László Papp. „Ale je tady obrovský rozdíl mezi migrací, proti které jsme se postavili, a otázkou zahraničních pracovníků. A tím rozdílem je kontrola. Díky tomu je to přijatelné,“ dodal Papp, který je členem Orbánovy vládnoucí strany Fidezs.

Od uprchlické krize v roce 2015 a rozhodnutí Německa otevřít své hranice se populističtí lídři v Polsku a Maďarsku stavějí do role ochránců evropského křesťanského dědictví. Orbánova vláda proslula stavbou plotů, aby uprchlíci nemohli do země, nezákonně odmítla zpracovávat žádosti o azyl a vylepovala billboardy varující cizince před tím, aby v Maďarsku zabírali pracovní místa. V Polsku pak vůdce vládnoucí strany Jaroslaw Kaczyński prohlásil, že muslimové jsou pro Evropu hrozbou. V červenci se obě země snažily zablokovat plán EU, podle kterého by se členské státy měly podílet na ubytovávání příchozích ze zemí mimo Evropu.

Tato ochrana zájmů obyvatelstva proti přistěhovalcům dobře posloužila u volebních uren v některých nejméně multikulturních částech Evropy. Většina ekonomik východních zemí EU má však míru nezaměstnanosti maximálně pět procent a v regionu je neobsazených nejméně 670 tisíc pracovních míst. To nutí vlády, aby tváří v tvář stárnoucí populaci jednaly a našly miliony lidí, kteří udrží v příštích letech jejich ekonomiky v chodu. Nedostatek pracovníků se ještě zhoršil, když ruská invaze na Ukrajinu narušila příchody zaměstnanců, na které spoléhala řada sousedních zemí.

Orbán začátkem letošního roku vedoucím představitelům firem řekl, že ekonomika, která se potýká s problémy, bude do dvou let potřebovat 500 tisíc nových pracovníků v souvislosti s investicemi do nových závodů na baterie v hodnotě zhruba 15 miliard dolarů. To odpovídá více než deseti procentům současné pracovní síly. Parlament schválil zákon, který usnadňuje příchod zahraničních pracovníků, ale zároveň omezuje jejich pobyt na tři roky.

Polsko bude potřebovat v příštím desetiletí nejméně 200 tisíc přistěhovalců ročně, aby udrželo současný poměr populace v produktivním věku k počtu důchodců, odhaduje úřad sociálního pojištění v zemi. To je srovnatelné se 188 tisíci cizinci, kteří se nově registrovali v roce 2022, protože do země se kvůli válce přesunula řada Ukrajinců.

Česká republika, kde po volbách před dvěma lety opustil funkci premiéra miliardář Andrej Babiš, od té doby schválila vyšší kvóty na víza pro zaměstnance z Filipín a Mongolska, protože se snaží zaplnit mezeru způsobenou chybějícími Ukrajinci.

„Volání firem je opravdu zoufalé,“ řekl ministr práce Marian Jurečka. Podle něj bude země do roku 2030 potřebovat dalších zhruba 300 tisíc zahraničních pracovníků, kromě asi 900 tisíc, kteří v zemi už teď pracují. „Nedostatek pracovní síly je hlavní překážkou jejich růstu,“ dodal.

Po krmení strachem bude nutné znepokojeným voličům vysvětlit, že zahraniční pracovníci jsou důležití pro investiční projekty, které mají v příštích letech zajistit ekonomický růst vyšší než v západní Evropě, píše Bloomberg. Postoj Polska k migraci bude znovu testován v říjnu, protože Kaczyński oznámil plán uspořádat spolu s volbami také referendum o plánu EU na relokaci migrantů. Strana PiS se stále prezentuje jako obránce polské identity a bezpečnosti, ale jedna z jejích politických zbraní je nyní také potenciálním zdrojem zranitelnosti.

„Migrace není nejdůležitějším tématem říjnových parlamentních voleb v Polsku, ale mohla by získat na významu, jestliže bude spojena s obavami o národní bezpečnost,“ uvedl na svém blogu profesor politologie na univerzitě v britském Sussexu. „V těsném souboji může hrát rozhodující úlohu při určování výsledku.“

Zajímají vás další kvalitní články z Hospodářských novin? Výběr těch nejúspěšnějších posíláme každý všední den večer v našem newsletteru 7 v SEDM, který si můžete zdarma přihlásit.

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist