Měla pátrat po vodě, místo toho „přestala existovat“. Ruská sonda se vymkla kontrole a narazila do Měsíce

Ruský lunární modul Luna-25 „po nárazu do povrchu Měsíce přestal existovat“ poté, co se vymkl kontrole a dostal na nepropočtenou oběžnou dráhu, oznámila dnes podle agentury RIA Novosti ruská vesmírná agentura Roskosmos. Zpráva přišla den poté, co Roskosmos ohlásil „nestandardní situaci“ při manévrech před přistáním, která nastala v sobotu ve 14:10 moskevského času (13:10 SELČ). Operátoři s modulem ztratili spojení o 47 minut později.

Sonda Luna-25 měla na Měsíci přistát v pondělí, jejím úkolem bylo analyzovat půdu a pátrat po vodě v oblasti kolem měsíčního jižního pólu. Na projektu se měla podílet i Evropská kosmická agentura (ESA), která ovšem po ruském vpádu na Ukrajinu loni v únoru s Moskvou přerušila spolupráci. Rusko následně prohlásilo, že jeho lunární programy budou pokračovat a že evropské vybavení a technologie nahradí svými.

Luna-25 z kosmodromu Vostočnyj na ruském Dálném východě odstartovala v pátek 11. srpna brzy ráno pomocí rakety Sojuz 2.1b. O dva dny později se na palubě modulu poprvé zapnula vědecká zařízení a Roskosmos až do sobotního odpoledne hlásil hladký průběh letu. Zatím není jasné, co zapříčinilo, že ruští operátoři nad Lunou-25 ztratili kontrolu.

K přistání na přirozeném satelitu Země mezitím míří také indická sonda Čandrájan-3 (Měsíční loď 3) s bezposádkovým přistávacím modulem Vikrám. Čandrájan-3 je na oběžné dráze Měsíce už od začátku srpna.

Kromě genocidy i ekocida? Rusové se prý dopouštějí devastace životního prostředí, umírají delfíni i sviňuchy

17. 8. 2023 ▪ 3 min. čtení

Dopravit technologii na Měsíc se zatím podařilo jen Spojeným státům, Rusku a Číně v rámci oficiálních vládních programů. Prvním lidským výtvorem, který dosáhl povrchu Měsíce, se stala v září 1959 sovětská sonda Luna 2, která na Měsíc dopadla. Za první zařízení vyrobené člověkem, které na Měsíci přistálo, je považována sonda Luna 9 z roku 1966. O tři roky později se pak Američan Neil Armstrong jako první člověk procházel po mimozemském tělese. Do prosince 1972 následovalo Armstronga 11 dalších Američanů.

Po téměř čtyřicetileté pauze se Měsíc v novém tisíciletí opět dostal do popředí zájmů světových mocností. Poprvé od roku 1976 na měsíčním povrchu přistála před deseti lety čínská sonda Čchang-e 3 následovaná sondami číslo 4 a 5 v letech 2019 a 2020.

Luna-25 navazovala na sovětský projekt Luna-24, který v roce 1976 na Měsíci úspěšně přistál, odebral vzorky a vrátil se zpět na Zemi.