Endemická lepra na Floridě, hrozba desítek tisíc případů spalniček v Londýně a 50procentní nárůst případů syfilidy v Irsku a Portugalsku. To není úryvek z viktoriánského románu, ale střízlivý obraz západního světa v roce 2023. Klesající proočkovanost dětí, změny v chování a stravovacích návycích – a samozřejmě klimatické změny – přispěly k dokonalé bouři, kdy se nebezpečné nemoci, o nichž se myslelo, že jsou odsunuty do historie, vrátily do zemí, které je dříve prakticky vymýtily, napsal server Politico. K tomu se přidává stále větší odolnost bakterií vůči antibiotikům, což znamená, že jedno z nejvíce převratných léčiv za posledních sto let je nyní ohroženo.
Přestože bohaté země dokázaly vymýtit mnoho epidemií z minulých století díky intenzivním očkovacím kampaním, chytrému informování veřejnosti a zavádění účinných moderních léků, v 21. století se karta obrátila. Kvůli pandemii covidu-19 a éře „globálního varu“ se zdravotnické systémy ocitly na chvostu, pokud jde o boj s některými z nejstarších nemocí. Na scénu se vrátily spalničky, syfilis, dna, lepra a malárie.
Spalničky jsou jednou z nejvíce nakažlivých lidských nemocích a dříve se každé dva až tři roky objevovaly epidemie, které způsobily více než dva miliony úmrtí. To se však změnilo, když takzvaný otec moderních vakcín John Franklin Enders vyvinul vakcínu. První látka byla povolena k použití v roce 1963 a následovalo rozsáhlé očkování. Ale protože je tato nemoc skutečně nakažlivá, musí být imunita v komunitách opravdu vysoká, na úrovni 95 procent, aby se nákaza přestala šířit.
Lidé v současné době těchto hodnot nedosahují a výsledkem jsou ohniska napříč celou Evropou. V posledních letech ztratily Spojené království, Řecko, Česká republika a Albánie status zemí, v nichž byly spalničky vymýceny. Po pouhých dvou měsících roku 2023 bylo v evropském regionu zaznamenáno již 900 případů této nemoci, což je více než celkový počet za loňský rok.
Nizozemsko varovalo, že menší imunita v zemi znamená větší pravděpodobnost, že se spalničky znovu objeví. Britský úřad pro zdravotní bezpečnost (UKHSA) v červenci uvedl, že Londýn je připraven na desítky tisíc případů kvůli nižší proočkovanosti, kterou umocnila pandemie.
Syfilis je pohlavně přenosné bakteriální onemocnění, které lze léčit penicilinem, pokud se zachytí včas. Pokud se tak nestane, postupuje ve fázích, přičemž první je nebolestivá kožní léze, druhá vyrážka s dalšími příznaky, jako je horečka nebo únava, a třetí je latentní stadium, kdy bakterie zůstává v těle, ale nezpůsobuje problémy. Poslední stadium může nastat i několik desítek let po první infekci a může vést k poškození orgánů a smrti.
Odhaduje se, že na konci 18. století měl syfilis do 30 let každý pátý Londýňan. Nyní UKHSA zaznamenala masivní nárůst, přičemž počet případů v roce 2022, kdy jich bylo 8692, je nejvyšší od roku 1948.
A nejde jen o Británii. Nejnovější každoroční průzkum Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) ukazuje, že počet případů v zemích Evropské unie a Evropského hospodářského prostoru (EHP) má vzestupnou tendenci. Nejvíce případů zaznamenala v roce 2019 Malta a pak Irsko.
Náhodné sexuální kontakty jsou díky všudypřítomným seznamovacím aplikacím a vzestupu praktik spojujících drogy se sexem snazší než kdy dříve. Předpokládá se, že za nárůst mohou také škrty ve službách sexuálního zdraví – například snížení výdajů o jednu miliardu liber v Anglii.
Vrací se také nemoc králů a tentokrát jí netrpí pouze příslušníci královských rodů, kteří se přecpávají červeným masem a alkoholem. Dna je bolestivý typ artritidy, při kterém se ukládají malé krystaly kolem kloubů – často kolem palce na noze. Případy tohoto onemocnění stoupají po celém světě, přičemž USA a Kanada zaznamenaly největší nárůst mezi lety 1990 a 2017.
Rizikové faktory pro vznik dny zahrnují mužské pohlaví, obezitu, zdravotní problémy jako vysoký krevní tlak a cukrovka a konzumaci potravin bohatých na fruktózu. Riziko se také zvyšuje s konzumací alkoholu. S narůstající mírou obezity v evropském regionu se zdá, že onemocnění králů brzy nezmizí.
Lepra je závažné kožní onemocnění způsobené bakterií, které vede k poškození nervů a ztrátě citlivosti kůže, očí a nosu, a je to něco, co málokdo žijící v západních zemích kdy viděl.
Nová zpráva však naznačuje, že lepra by mohla být endemická na Floridě. Počet nahlášených případů se za poslední dekádu více než zdvojnásobil ve státech jihovýchodní části USA. Za příčinu bývá považován nezdravý životní styl, ale vědci také poukázali na špatné zacházení s touto nemocí. Historicky se lidé s leprou posílali na vzdálené karanténní ostrovy. Nyní mohou být vyléčeni za měsíc díky vícero lékům a včasným zachycením se dá zabránit invaliditě.
Malárie nebyla vždy nemocí, která postihovala pouze tropické oblasti v Africe, Asii a Latinské Americe. Případy byly zaznamenány v bažinatých oblastech Paříže a podél řeky Temže v Londýně, přičemž Sardinie v Itálii zaznamenala v 19. století 300 úmrtí na 100 tisíc obyvatel. Evropa ale dokázala malárii vymýtit prostřednictvím rozsáhlého poválečného programu postřiků insekticidy, vysoušení bažin a léčby.
Zatímco malárie se sem ještě naplno nevrátila, nárůst jiných onemocnění přenášených komáry, jako je horečka dengue a západonilská horečka, by měl být vnímán jako varovný signál. Na druhé straně Atlantiku vydalo americké Středisko pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) v červnu varování ohledně několika lokálních případů malárie.
Pokud jde o osud Evropy, šéf Globálního fondu pro boj proti AIDS, tuberkulóze a malárii Peter Sands uvedl, že s narůstajícími extrémními povětrnostními událostmi v regionu by se Evropa „mohla snadno dočkat návratu malárie“.
