Nigerský dav zaútočil na francouzskou ambasádu, mával ruskými vlajkami. Západoafrické státy hrozí použitím síly

Tisíce stoupenců junty, která tento týden provedla v Nigeru převrat, v neděli pochodovaly ulicemi hlavního města Niamey s ruskými vlajkami a skandovaly protifrancouzská hesla a jméno ruského prezidenta Vladimira Putina. Dav podle agentury AP následně zapálil dveře francouzské ambasády, než jej bezpečnostní složky rozehnaly slzným plynem. Francouzský prezident Emmanuel Macron uvedl, že „nebude tolerovat žádný útok proti Francii a jejím zájmům“ v Nigeru a „okamžitě a nekompromisně“ na něj odpoví.

Demonstranti pochodovali ke vstupní bráně ambasády a zapálili dveře, řekl AP svědek. Incident je také na videu, které koluje na sociálních sítích.

Francouzský prezident Macron útok ostře odsoudil a uvedl, že bude reagovat. „Každý, kdo zaútočí na francouzské občany, armádu, diplomaty nebo francouzské základny, se dočká okamžité a nekompromisní odvety Francie. Prezident republiky nebude tolerovat žádný útok proti Francii a jejím zájmům,“ oznámil Elysejský palác.

Puč v Nigeru ukazuje, jak Evropa bojuje o vliv v Africe s Ruskem. Snaží se i čeští vojáci a diplomaté

31. 7. 2023 ▪ 4 min. čtení

Ruská žoldnéřská Wagnerova skupina již působí v sousedním Mali a Putin by rád ruský vliv v Africe rozšířil. Zatím však není jasné, zda se nigerská junta přikloní k Moskvě, nebo se bude držet západních partnerů, píše AP.

Vzbouřenci uvedli, že prezidenta Mohameda Bazouma, který byl zvolen před dvěma lety v prvním pokojném a demokratickém předání moci v Nigeru od získání nezávislosti na Francii, svrhli proto, že nebyl schopen zabránit rostoucímu džihádistickému násilí. Někteří analytici a Nigerijci však tvrdí, že je to jen záminka a ve skutečnosti jde pouze o mocenský souboj. Bezpečnostní situace v Nigeru je sice neutěšená, ale není tak špatná jako v sousedním Burkina Fasu nebo Mali, které rovněž bojují proti radikálům napojeným na teroristické skupiny Al-Káida a Islámský stát. Zároveň byl Niger dosud považován za posledního spolehlivého partnera Západu v boji proti džihádistům v oblasti Sahelu, píše AP s tím, že Západ v oblasti s Ruskem soupeří o vliv v boji proti extremistům.

Francie má v Nigeru 1500 vojáků, kteří vedou společné operace s Nigerijci. Spojené státy a další evropské země také pomáhají s výcvikem tamních sil. Šéf unijní diplomacie Josep Borrell v sobotu oznámil, že Evropská unie kvůli převratu pozastavila finanční podporu a bezpečnostní spolupráci s Nigerem. Rozvojovou a další finanční pomoc Nigeru v sobotu pozastavila také Paříž. Africká unie (AU) mezitím vyzvala k tomu, aby byl v Nigeru do 15 dnů obnoven ústavní pořádek a aby se vojáci okamžitě vrátili do kasáren.

Hospodářské společenství západoafrických států (ECOWAS) pak v reakci na puč přerušilo vztahy s Nigerem a schválilo použití síly, pokud nebude svržený prezident Bazoum do týdne navrácen do funkce, píše agentura AP. Agentura AFP rozhodnutí označuje za týdenní ultimátum pro vojenskou juntu. Uskupení o tom rozhodlo na mimořádně svolaném summitu v nigerijské Abuji.

ECOWAS vyzývá Niger k okamžitému obnovení ústavního pořádku a přerušuje veškeré obchodní transakce mezi členskými státy a Nigerem. Na vůdce vojenského převratu uvalilo sankce a cestovní omezení.

V Nigeru po vojenském puči v pátek převzal moc výbor vedený generálem Abdourahamanem Tianim, který svrhl demokraticky zvoleného prezidenta Bazouma, jenž Nigeru vládl od dubna 2021. Historii země provází od získání nezávislosti na Francii v roce 1960 státní převraty a četné pokusy o puč.