Ruská ruleta je naše národní zábava. Propuštění násilníci z řad wagnerovců děsí po návratu normální Rusy

Když se Ivan Rossomachin před několika měsíci vrátil domů z války na Ukrajině, u lidí v jeho vesnici to vyvolalo zděšení. Před třemi lety byl odsouzen na dlouhá léta do vězení za vraždu, ale poté, co dobrovolně vstoupil do Wagnerovy žoldnéřské skupiny, se dostal na svobodu, píše agentura AP.

Ve vsi Novyj Burec v Kirovské oblasti se Rossomachin opilý potuloval po ulicích s vidlemi v ruce a každému vyhrožoval, že ho zabije. I když policie slibovala, že na tohoto 28letého bývalého vězně dohlédne, byl stejně zatčen kvůli podezření, že v sousedním městě ubodal starší ženu, u které si dříve pronajímal pokoj. K tomuto zločinu, který údajně spáchal méně než deset dnů po návratu, se přiznal.

Rossomachinův případ není ojedinělý. AP ví o dalších sedmi případech z posledních měsíců, kdy se ukázalo, že vězni naverbovaní do Wagnerovy žoldnéřské skupiny mají na svědomí zločiny. Informace o nich pocházejí buď z ruských médií nebo z výpovědí příbuzných obětí v místech od Kaliningradu po Sibiř.

Prigožin už se utábořil ve středu Běloruska, do Kyjeva to nemá daleko. Co bude s jeho „sirotky“?

29. 6. 2023 ▪ 4 min. čtení

Rusko podniká extrémní kroky k tomu, aby doplnilo stavy jednotek bojujících na Ukrajině, včetně posílání odsouzených do boje výměnou za odpuštění zbytku trestu. Britské ministerstvo obrany v březnu varovalo před následky tohoto postupu. Uvedlo, že „náhlý příliv často násilnických zločinců, kteří mají za sebou často traumatické zážitky, bude zřejmě znamenat významný problém pro ruskou společnost za války“.

Šéf wagnerovců Jevgenij Prigožin tvrdí, že do války na Ukrajině najal 50 000 vězňů, což je počet, se kterým souhlasí i Olga Romanovová z organizace Rusko za mřížemi, organizace zasazující se za práva vězňů. Podle západních vojenských činitelů trestanci tvořili většinu osazenstva jednotek wagnerovců na Ukrajině. Asi 32 000 z nich se z války vrátilo, oznámil Prigožin krátce před svým tažením na Moskvu. Romanovová tento počet k začátku června odhaduje na 15 000.

Ruský prezident Vladimir Putin nedávno řekl, že míra recidivy je u někdejších odsouzenců navrátivších se z fronty desetkrát nižší než celoruský průměr. Nicméně ochránci lidských práv upozorňují, že obavy, že případů zločinů páchaných těmito lidmi bude po jejich návratu přibývat, nemusejí být neopodstatněné. „Lidem naprosto vymizí souvislost mezi zločinem a trestem, mezi jejich chováním a jeho následky,“ říká Romanovová. „A nevidí to jenom odsouzenci. Vidí to i lidé na svobodě – že jde spáchat něco strašného, jít do války a vrátit se jako hrdina,“ dodává.

Rossomachina lidé ve vsi jako hrdinu nevnímali, spíše jako problematického, nepokojného člověka. Policie ho koncem března na pět dnů zadržela kvůli vloupání do auta a o dva dny později údajně zabil 85letou ženu.

Při dalších incidentech, které mají na svědomí někdejší vězni účastnící se bojů na Ukrajině, se jistý muž pokusil o loupež v obchodě a držel prodavačce nůž na krku. Jindy zase tři bývalí vězni ukradli auto, jeho majitele zbili a přinutili ho, aby vozidlo přepsal na ně. Kromě případu z Nového Burce se ví také o dalších dvou vraždách. V Kaliningradu policie zatkla muže kvůli sexuálnímu napadení osmileté dívky. „Kolik ještě se jich brzy vrátí?“ ptá se příbuzný dívky.

Soukromá Wagnerova žoldnéřská skupina obvykle vězňům nabízela šestiměsíční smlouvu. Pak se mohou vrátit domů.

Podle ruského kriminologa, který si z bezpečnostních důvodů nepřál zveřejnit své jméno, zatím není dostatek dat pro odhadnutí následků, jaké bude mít návrat trestanců z války. Incidenty, které se zatím staly, „odpovídají vzorcům chování recidivistů“ a je možné, že by se tito lidé po návratu na svobodu znovu dopustili trestné činnosti, i kdyby nebojovali v řadách wagnerovců, říká. Neočekával by ale strmý nárůst kriminality, protože značná část odsouzených může po nějakou dobu vydržet zločiny nepáchat, zejména pokud byli u wagnerovců dobře placeni. Myslí si, že po válce míra kriminality v Rusku vzroste, nutně ale ne kvůli propuštěným zločincům nasazeným na frontu. Jde podle něho o jev, který je po konfliktech běžný.

Sovětský svaz za druhé světové války do bojů nasadil 1,2 milionu vězňů, vyplývá z dokumentu zveřejněného ruskou vězeňskou službou v roce 2020. Nebylo z něho jasné, kolik se jich vrátilo, nicméně kriminolog tvrdí, že „významná část“ z nich skončila v následujících letech znovu za mřížemi.

Romanovová z organizace Rusko za mřížemi říká, že ví o mnoha znepokojivých situacích, které souvisejí s návratem bývalých vězňů-žoldnéřů do civilního života. Vyšetřovatelé a představitelé justice, kteří vynaložili úsilí na to, aby tyto lidi poslali do vězení, mohou pociťovat jako ponížení, když vidí, že jsou na svobodě, aniž by si odpykali trest. „Tvrdí, že jejich práce není zapotřebí,“ uvádí Romanovová.

Někteří odsouzenci, které policie po návratu z války přistihne při páchání trestné činnosti, se snaží muže zákona obviňovat, že diskreditují ty, kdo bojovali na Ukrajině, což je v Rusku nyní těžký zločin. Podle Romanovové je to pak odrazuje od toho, aby tyto lidi trestně stíhali.

Jana Gelmelová, právnička, která také pracuje s odsouzenými, říká, že navrátilci z Ukrajiny často vystupují arogantně a dožadují se zvláštního zacházení za to, že „bránili vlast“.

Verbování vězňů do služby na Ukrajině podle všeho pokračuje, už je ale nenajímá Wagnerova skupina, dobrovolníky ve věznicích hledá ministerstvo obrany a nabízí jim smlouvy. Na rozdíl od Prigožina pro to má oporu v zákonech: příslušnou legislativu nedávno schválil parlament a podepsal Putin. A na rozdíl od wagnerovců ministerstvo nabízí 18měsíční kontrakt. Chuť jít do války mezi vězni podle Romanovové neopadla, i když tisíce z nich v boji zemřely. „Ruská ruleta je naší oblíbenou hrou,“ podotýká Romanovová pochmurně. „Naší národní zábavou,“ dodává.