Arcibiskup z Canterbury Justin Welby korunoval britského krále Karla III., když mu na hlavu nasadil korunu svatého Eduarda používanou při korunovacích od 17. století. Následovala hymna God Save The King. Krátce předtím byly panovníkovi, který seděl na dubovém trůnu krále Eduarda z 13. století, v rámci investitury předány symboly jako meč, žezlo a jablko.

Předtím král Karel IIII. ve Westminsterském opatství odpřisáhl věrnost bohu a slíbil, že bude spravedlivě vládnout lidem v Británii i v zámořských teritoriích, kde je hlavou státu. Předcházela procedura, při níž byl panovník na úvod symbolicky představen britskému lidu. Toto takzvané uznání, při němž přítomní potvrdí, že jej považují za právoplatného panovníka, je tradičním prvkem korunovačních rituálů.

Při korunovační mši byla Karlu III. také předána bible. Tento oficiální dar od církve mu má připomínat, že obsahuje "nejdůležitější pokyny pro život". Čtyřiasedmdesátiletý panovník je považován za hluboce věřícího a z titulu svého úřadu je také hlavou anglikánské církve.

Je pro něj však důležité, aby byl také králem Britů jiných vyznání a lidí bez vyznání. Novinkou byl proto letos úvod zdůrazňující závazek podporovat svobodu víry všech lidí a součástí obřadu jsou i představitelé jiných církví.

Z předních lavic korunovaci přihlížel následník trůnu princ William a jeho manželka Kate a další členové královské rodiny. Korunovační obřad od začátku provázel zpěv sboru.

Po slavnostní přísaze Karel usedl na dřevěný korunovační trůn ze 13. století. Mimo zraky veřejnosti pak byl pomazán posvěceným olejem. Po pomazání následovala investitura, při níž jsou panovníkovi předány symboly jako meč, žezlo a jablko, načež arcibiskup z Canterbury Karlovi nasadil korunu svatého Eduarda používanou při korunovacích od 17. století. Korunovace byla dvojí, jelikož korunu Welby nasadil také královně Camille.

Královský pár se poté vydal zpět do Buckinghamského paláce po stejné trase vedoucí kolem sídla britského parlamentu a přes Trafalgarské náměstí. 

S Karlem III. měl před korunovací možnost prohodit několik slov i český prezident Petr Pavel, který se slavnosti účastní. Britský král podle něj při zmínce o České republice „zazářil“ a vzpomínal na své návštěvy Česka. „Tak jsem mu akorát řekl, že u nás bude vždy vítán... Pozval jsem ho, samozřejmě," dodal prezident.

Dnešní britský král Karel III. navštívil v minulosti dvakrát Československo a třikrát Česko.  Poprvé do země přicestoval ve 42 letech, v květnu 1991, na pozvání prezidenta Václava Havla, se svou tehdejší manželkou, princeznou Dianou. Ta navštívila školu pro sluchově postižené v Radlicích, princ Charles Karlovu Univerzitu. Poobědvali s prezidentským párem na zámku v Lánech a prohlédli si pražské památky v doprovodu Karla Schwarzenberga. Charles, který se silně zajímá o přírodu a ekologii chtěl poté vidět zdevastované severní Čechy a zchátralý zámek Jezeří.