Přijměme Istanbulskou úmluvu co nejdřív, řekl Pavel v Bruselu. Podpořil i korespondenční volbu

Podle Petra Pavla je chyba, že Česko dosud neratifikovalo Istanbulskou úmluvu proti sexuálnímu a domácímu násilí na ženách. Země se podle něj také měla připojit k žalobě Evropské komise na Maďarsko kvůli zákonu, který diskriminuje LGBT menšinu.

Prezident to řekl českým novinářům v Bruselu, kde je až do pátečního odpoledne na schůzkách s vedením EU a NATO. Pavel se tím postavil do opačných pozic než vláda Petra Fialy (ODS) v otázkách podpory nejzranitelnějších skupin obyvatel.

„Řídím se hlavním principem a to jsou rovné podmínky pro všechny. Týká se to manželství stejného pohlaví, týká se to adopce dětí stejnopohlavními páry, týká se to násilí proti jakékoli skupině,“ řekl Pavel.

„Jsem pro to, abychom ratifikovali Istanbulskou úmluvu v co nejkratší době. Není jediný skutečný důvod, proč bychom se tomu měli vyhýbat,“ uvedl prezident na dotaz HN a Aktuálně.

Podobně kriticky zmínil, že se Fialova koalice nepřidala k žalobě na Maďarsko kvůli zákonu, který zakazuje mluvit o homosexualitě na školách před mladistvými do 18 let. Evropská komise vyhodnotila zákon jako diskriminační a poslala Maďarsko kvůli tomu k soudu. Přidalo se k ní patnáct členských států, nejvíc v historii EU.

Díky podcastu Bruselský diktát pochopíte, že pro nás Čechy má mnohem větší význam dění v Evropě než v Praze a v Česku vůbec. Celé díly poslouchejte na

HeroHero Gazetisto Forendors

„Můj osobní názor je, že jsme se měli připojit. Co vedlo vládu k tomu, že se toho zřekla, na to se musím premiéra zeptat,“ řekl Pavel v Bruselu. Vládní mluvčí Václav Smolka dřív uvedl, že se tak koalice dohodla, protože Česko bude předsedat visegrádské čtyřce a chtělo si vůči Maďarsku udržet neutralitu. Roční vedení V4 ale začíná v červenci, státy se k žalobě přidaly nyní v dubnu. Žádný ministr Fialovy vlády veřejně postoj kabinetu nezdůvodnil.

Prezident dodal, že se chce o obou tématech bavit s premiérem a chce je vnášet do veřejného prostoru. „V nejbližších deseti dnech budu mít schůzku s premiérem a s předsedou Senátu. To první, co udělám, bude, že se jich zeptám, co brání tomu, aby byla bezodkladně ratifikována Istanbulská úmluva,“ řekl Pavel HN a Aktuálně.

„Budu obě témata také zmiňovat. Protože pokud se to téma bude diskutovat veřejně, tak se k tomu politici musí otevřeně postavit,“ dodal.

Česko Istanbulskou úmluvu podepsalo v roce 2016, vláda ji ale zatím neposlala k ratifikaci do parlamentu. Strany současné koalice jsou v názoru na úmluvu ostře rozdělené. Zatímco liberální Piráti nebo hnutí STAN za dokumentem stojí, ministři za lidovce a také resort Martina Baxy (ODS) žádají další odklad ratifikace, jak informoval Deník N.

Hlavními tématy Pavlových schůzek v Bruselu byly vojenská a politická podpora Ukrajiny a obecně bezpečnost Evropy. „Cílem mojí návštěvy je dát najevo, že Česko má koordinovanou zahraniční politiku, která je do značné míry opřená o EU a NATO,“ řekl Pavel.

Opakovaně se při jeho debatách vracelo téma Ukrajiny. Pavel podpořil, aby země ještě letos začala vyjednávat o členství v EU. Kandidátský status získala Ukrajina loni v červnu, mezi státy EU ale zatím není nutný jednomyslný souhlas se začátkem vstupních rozhovorů ještě letos. 

„Bude pro nás důležité, aby Ukrajina byla stabilní zemí. Čím širší bude zóna stability na východ, tím bezpečnější budeme i my u nás. Z toho pohledu bychom měli tlačit na to, aby jednání s Ukrajinou byla zahájena do konce tohoto roku,“ řekl Pavel po setkání se stálým předsedou Evropské rady Charlesem Michelem.

Český prezident také uklidňoval před obavami ze souboru opatření známém jako balíček Fit For 55, jehož pomocí by se měly radikálně snížit emise v Evropě. Řada lidí má strach, že to povede ke zdražování, ačkoli obecně péči o klima Češi podporují. Tento týden evropští poslanci část opatření definitivně schválili.

„Ten balíček je konstruován tak, aby byl ambiciózní, ale aby byl zároveň proveditelný,“ řekl Pavel v Bruselu českým médiím. „Pro státy, které s realizací budou mít problémy, jako naše země, je připraven masivní balík financí v různých fondech. Bude na nás, abychom sami byli rychle připraveni předložit projekty a včas čerpat dotace,“ dodal. 

Od krajanů v Bruselu dostala hlava státu dopis, v němž ho žádají o podporu korespondenční volby. Čechů žije v zahraničí 500 až 700 tisíc, k volbám ale chodí jen naprostý zlomek, protože většina to má do zastupitelného úřadu daleko. Pavel jim podporu korespondenčního hlasování slíbil. 

„Považuji to za naprosto správné, abychom touto cestou šli a všem občanům České republiky dali možnost využít práva volit,“ řekl prezident. Se zástupci Čechů v zahraničí se kvůli tomu ještě sejde.

Podpořil zároveň víc Čechů do institucích unie, v čemž země zaostává. „Bude důležité, abychom doma vytvořili databázi schopných, připravených jedinců, kteří budou vysíláni do soutěží o místa v institucích,“ řekl. „Je to i způsob, jak lépe prosazovat české zájmy v Evropě.“

V Bruselu není Pavel nováčkem. Strávil tu dohromady přes deset let života, nejprve na zastoupení ČR při EU a poté několik let jako šéf Vojenského výboru Severoatlantické aliance. 

Kromě krajanů se šel Pavel podívat za českými dětmi do zdejší Evropské školy a vedl debatu s třicítkou zástupců bruselských think-tanků. Před Lavičkou Václava Havla ho pak přivítala šéfka Evropského parlamentu Roberta Metsolaová. 

Původně se měl Pavel sejít i s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou, ta se však omluvila. Narodilo se jí první vnouče a odjela tak narychlo domů. Oba se ale dohodli na náhradním termínu, von der Leynová přiletí 2. května do Prahy.