Stranické špičky ODS, TOP 09 a lidovců se v úterý v podvečer poprvé sešly nad otázkou společné kandidátky do eurovoleb, které proběhnou příští rok na přelomu května a června. Češi v celostátním hlasování vyberou 21 nových europoslanců a europoslankyň na pět let. Premiér a předseda ODS Petr Fiala by rád zopakoval úspěch značky, která na podzim 2021 ve sněmovních volbách splnila svůj účel. Koalice Spolu tehdy porazila hnutí ANO a sesadila Andreje Babiše z postu premiéra.

Část koaličního trojlístku chce spolupráci držet, protože Babišovo hnutí neslábne a duel ANO proti Spolu se tak může v dalších volbách zopakovat. A spojení sil se už jednou vyplatilo.

Jenže pokud existuje skutečný obsahový rozdíl mezi stranami Spolu, lze ho najít právě v evropské politice a na unijní půdě. V europarlamentu, o který ve volbách příští rok půjde, jsou ODS a TOP 09 s lidovci často přímými oponenty.

Fialova ODS je členem euroskeptické frakce ECR a poslanci za TOP 09 a KDU-ČSL patří k evropským lidovcům (EPP). Ti jsou součástí proevropské většiny, zatímco ECR euroskeptické menšiny. Čtveřice europoslanců za ODS zpravidla hlasuje opačně než dvojice za TOP 09 a dva lidovečtí členové.

Aktuálně je to vidět v „zelené“ agendě. Návrhy EU, které mají vést k radikálnímu snížení emisí CO2 na kontinentě, tvoří podstatnou část legislativy ve Štrasburku. Čtveřice za TOP 09 a lidovce většinu návrhů zatím podpořila. Členové ODS hlasují stabilně proti. 

Obdobné rozdíly v hlasování jsou patrné i ve společenských otázkách. Zástupci ODS se postavili minulý týden proti platové rovnosti mužů a žen ve státním i soukromém sektoru (protože EU podle nich strkala nos, kam nemá). Naopak europoslanci TOP 09 a lidovců změnu podpořili. ODS je proti euru a další integraci Evropy, TOP 09 a lidovci obojí podporují. A tak dále.

Rozdíly přiznávají sami straníci. „Jestli jsou volby, ve kterých strany Spolu spojuje méně témat, tak jsou to právě do Evropského parlamentu. Postoje našich stran vůči EU jsou odlišné, zejména když mluvíme o TOP 09 a ODS,“ řekla pro CNN Prima News předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová. 

Z tohoto důvodu část koalice Spolu, na prvním místě europoslanci ODS, dává přednost samostatné kandidátce. „Do voleb se musí jít se společným názorem. A když byste srovnali, jak hlasuji já a Luděk Niedermayer (za TOP 09), je tu obrovský rozptyl,“ říká europoslanec Alexandr Vondra (ODS).

Z tohoto srovnání vychází, že společná kandidátka ODS, TOP 09 a lidovců nedává smysl. Její zastánci ale argumentují, že je pro všechny strany výhodnější a ocení to i voliči. 

„Ti většinou vůbec netuší, jak hlasují europoslanci. Znají maximálně jejich jména, a to ještě jen některá,“ řekl HN mimo záznam zástupce vedení ODS. „Podle našich prvních testů se budou lidé i v případě eurovoleb rozhodovat podobně jako u těch sněmovních podle sympatií nebo antipatií ke koalici Spolu. Nebudou řešit názorové rozdíly stran vůči EU.“

Tomu by odpovídaly opakované závěry průzkumů veřejného mínění, že Češi málo tuší, o čem se v EU rozhoduje a co se řeší. Z dat agentury STEM z loňského roku například vyplynulo, že jen 10 procent Čechů ví, co to je Green Deal a má o tomto souboru klimatických opatření EU, o kterých teď hlasují europoslanci, informace. Green Deal přitom už loni byl vedle pomoci Ukrajině top tématem Evropy.

Ředitel STEM Martin Buchtík ovšem varuje, aby se nepodceňovala specifičnost evropských voleb. Těch se pravidelně zúčastňuje málo lidí a o Češích to platí obzvlášť. Při posledních eurovolbách v roce 2019 to bylo necelých 29 procent českých voličů.

„Ti voliči, kteří k nim ale chodí, jsou v průměru víc proevropští, vzdělanější a mají větší zájem o politiku než zbytek české populace. Zkrátka orientují se. Pro ně důrazy jednotlivých stran vůči EU mohou hrát roli při rozhodování,“ upozorňuje Martin Buchtík. 

Při posledních volbách byl králem kroužkování Luděk Niedermayer. Z druhého místa na kandidátce TOP 09 přeskočil do čela a získal absolutně nejvyšší počet preferenčních hlasů ze všech europoslanců, aniž by vedl masivní kampaň ve svůj prospěch a patřil mezi mediální superstar.

Analytici volebních trendů to tehdy vyhodnotili tak, že Češi ocenili „obyčejnou práci“ europoslance a jeho proevropské smýšlení. Jinak řečeno, voliči jednali poučeně a uvědoměle.  

Zda by nyní ocenili nebo naopak penalizovali společnou kandidátku Spolu, nechce šéf STEM ani další sociologové předjímat, protože pro takové závěry chybějí data. Při posledních eurovolbách Spolu ještě neexistovalo a zároveň nebyl tak silný Andrej Babiš, jehož chtějí porazit všichni voliči koaličního trojlístku stejně.

Při úterní debatě ODS, TOP 09 a lidovců se řešily různé scénáře spolupráce včetně dilematu, jak voličům vysvětlit rozptyl opět do různých frakcí po volbách, pokud by do nich strany šly spolu. K jednoznačnému závěru ale schůzka nedospěla.

„Žádná dohoda zatím není. Budeme pokračovat v dialogu,“ řekl po jejím konci Deníku N europoslanec Vondra (ODS). O něm se spekuluje jako o lídrovi případné společné kandidátky, pokud by na ni došlo. Jasno má být v horizontu týdnů.

Nahlédněte do zákulisí dění v Evropě a sledujte českou stopu v Bruselu. Odebírejte nejlepší newsletter v Česku věnovaný EU Ředitelé Evropy. Připravují ho pro vás každý týden Ondřej Houska a Kateřina Šafaříková.