Bezpečnost nemůže být posílena rozšířením vojenských bloků. Čína ukázala 12 bodů, jak si představuje konec války

Čína vyzvala k příměří mezi Ruskem a Ukrajinou a k zahájení mírových jednání. Informovaly o tom tiskové agentury s tím, že jde o součást dvanáctibodového plánu čínské vlády na ukončení války. Plán zveřejnilo čínské ministerstvo zahraničí na výročí vpádu ruských vojsk na Ukrajinu. Kyjev plán odmítl, protože by podle něj válku pouze „zmrazil“. Moskva ho naopak považuje za spíše „vyvážený“.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj však později uvedl, že některé body čínského plánu dávají smysl, s jinými ale nesouhlasí. Na tiskové konferenci k výročí ruské invaze na Ukrajinu uvedl, že s Čínou lze spolupracovat. „Jsou tam určité společné body a další myšlenky, na kterých se neshodneme, ale je to alespoň něco,“ řekl Zelenskyj. Důležitější než slova ale podle něj budou až konkrétní činy. Uvedl také, že se plánuje setkat s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem. „Bylo by prospěšné pro obě strany,“ řekl podle agentury Reuters Zelenskyj.

„Všechny strany by měly podporovat Rusko a Ukrajinu, aby se ubíraly shodným směrem a co nejdříve obnovily přímý dialog,“ míní čínská diplomacie. Zdůraznila, že „jaderné zbraně nesmí být použity“.

„Je třeba se postavit hrozbě či použití jaderných zbraní,“ praví dokument nazvaný Čínské stanovisko k politickému urovnání ukrajinské krize. Naléhá také, aby se obě země zdržely útoků na civilní obyvatelstvo.

Plán také vyzývá k ukončení západních sankcí proti Rusku, k přijetí opatření k zajištění jaderných zařízení, ke zřízení humanitárních koridorů pro evakuaci civilistů a k zajištění vývozu obilí, jehož přerušení způsobilo globální zdražování potravin.

Ve válce o Ukrajinu hraje Čína kartu „proruské neutrality“

22. 2. 2023 ▪ 5 min. čtení

Poradce kanceláře ukrajinského prezidenta Mychajlo Podoljak uvedl, že podstatou čínského mírového plánu není mír, ale „zmrazení války“ a pokračování ruské okupace ukrajinského území. „Ukrajinská pozice je známá - stažení ruských vojsk k hranicím z roku 1991,“ napsal Podoljak.

Šéf zahraničního výboru ruské Státní dumy Leonid Sluckij považuje čínský návrh za „vyváženější“ oproti čtvrteční rezoluci Valného shromáždění OSN, v níž 141 zemí vyzvalo Rusko, aby okamžitě stáhlo své jednotky z Ukrajiny. „V zásadě jde o plán ukončení hegemonie kolektivního Západu, plán odmítající záměnu 'síly práva' za 'právo síly', plán respektující rovné bezpečnostní zájmy zcela všech stran,“ napsal Sluckij na telegramu.

Čína prohlašuje, že je v konfliktu neutrální, ale s Ruskem má silné vazby jako protiváhu vůči USA. Odmítla kritizovat ruskou invazi na Ukrajinu a vůbec ji označit za invazi, zatímco obviňuje Západ z vyprovokování a "rozdmýchávání" konfliktu dodávkami zbraní Ukrajině.

Podle Spojených států naopak Čína zvažuje, že Rusku poskytne zbraně a munici pro boje na Ukrajině. Německý týdeník Der Spiegel ve čtvrtek napsal, že Rusko jedná s čínským výrobcem o nákupu stovky dronů s termínem dodání v dubnu. Mluvčí čínské diplomacie Wang Wen-pin v pátek řekl novinářům, že „v této věci se v poslední době objevilo mnoho dezinformací a měli bychom sledovat, kdo za nimi stojí“.

Stanovisko Číny k válce na Ukrajině měl podle původních informací představit v projevu i prezident Si Ťin-pching. Není jasné, zda se jeho projev uskuteční. Mluvčí čínské diplomacie dnes novinářům řekl, že k prezidentově projevu „nemá žádné informace“.

Mírový návrh podle agentury AP rozvíjí především dlouhodobě známá čínská stanoviska, včetně odkazu na nutnost zaručit „svrchovanost, nezávislost a územní celistvost všech zemí“. Také vybízí k ukončení „mentality studené války“, což bývá standardní termín pro to, co Peking považuje za hegemonii USA a zasahování do záležitostí jiných zemí.

„Bezpečnost jedné země nemůže být zajištěna na úkor bezpečnosti jiných zemí a regionální bezpečnost nemůže být zajištěna posílením či dokonce rozšířením vojenských bloků,“ citovala ruská státní agentura TASS z dokumentu, který vybízí přihlížet k „legitimním zájmům a obavám všech zemí v oblasti bezpečnosti“.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová uvedla, že „Čína nesdílela mírový plán, ale pouhý soubor principů“ a podobně se o něm vyjádřil i šéf unijní diplomacie Josep Borrell. Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg řekl, že čínské návrhy nemají přílišnou váhu, „protože Čína neodsoudila nelegální ruskou invazi“. „Na ty principy se samozřejmě podíváme, ale prizmatem toho, že Čína si vybrala stranu,“ dodala von der Leyenová s odkazem na „bezmezné přátelství", ke kterému se Čína s Ruskem zavázala už minulý rok.

Německá vláda čínský program „rezervovaně přijala“, uvedla však, že v něm chybí zásadní body, jako je stažení ruských vojsk z Ukrajiny. „Je důležité, aby teď Čína tyto body probrala přímo s Ukrajinou. To je jediná cesta k vyváženému řešení, které bere v potaz legitimní zájmy Ukrajiny,“ řekl podle Reuters vládní mluvčí. Šéfka německé diplomacie Annalena Baerbocková zdůraznila, že Ukrajina má právo se bránit. „Pokud se Ukrajina nyní přestane bránit, nebude to znamenat mír, ale konec Ukrajiny a konec našeho mezinárodního práva,“ citovala z videoprojevu Baerbockové agentura DPA.

Čína se ve čtvrtek zdržela hlasování, když Valné shromáždění OSN schválilo nezávaznou rezoluci, která vyzývá Rusko, aby ukončilo nepřátelství na Ukrajině a stáhlo svá vojska z napadené země.