Rabování, mučení, výhrůžky. Zatím nejvýše postavený ruský voják promluvil o zvěrstvech na Ukrajině

Bývalý ruský poručík, který působil na Ukrajině, řekl zpravodaji britské BBC v Rusku, jak byl svědkem mučení ukrajinských zajatců nebo rabování v okupovaném Melitopolu. Jistý plukovník prý jako metodu při výsleších zajatých ukrajinských vojáků používal předstírané zastřelení nebo výhrůžky znásilněním. BBC uvádí, že nebyla schopna nezávisle potvrdit výpověď bývalého poručíka o mučení, ale nijak se neliší od jiných svědectví o tom, jak Rusové týrají ukrajinské vězně. Ruské ministerstvo obrany se k věci nevyjádřilo.

Konstantin Jefremov je podle BBC doposud nejvýše postaveným příslušníkem ruské armády, který otevřeně promluvil o svých zážitcích z Ukrajiny. Loni 10. února přijel na Krym jako velitel odminovací jednotky 42. motostřelecké divize, která obvykle působila v Čečensku. „Nikdo tehdy nevěřil, že bude válka. Všichni si mysleli, že je to jen cvičení. Jsem si jistý, že ani vysoce postavení důstojníci to nevěděli,“ tvrdí. Tři dny po začátku ruské invaze dostal se svými podřízenými rozkaz přesunout se z Krymu na sever. Mířili do Melitopolu, kde byli několik dnů na letecké základně, kterou už předtím obsadily ruské jednotky. „Vojáci i důstojníci brali všechno, co šlo. Prolezli letadla i všechny budovy. Jeden z vojáků si odnesl sekačku na trávu. Kbelíky, sekery, kola, všechno cpali do nákladních aut. Bylo toho tolik, že museli dřepět, aby se tam také vešli,“ vzpomíná Jefremov.

Měsíc a půl společně s osmi vojáky střežil dělostřeleckou jednotku. Spali venku a měli takový hlad, že lovili králíky a bažanty. V jedné usedlosti narazili na vojáky z jiné brigády. Ledničky tam prý byly plné, ale vojáci lovili z venkovního jezírka ozdobné kapry a jedli je. V dubnu se skupina vedená Jefremovem přesunula severovýchodně od Melitopolu do města Bilmak, kde měla střežit logistickou centrálu. Tam byl svědkem výslechů a týrání ukrajinských zajatců. Jeden z nich přiznal, že je odstřelovač. Když to uslyšel ruský plukovník, udeřil ho, stáhl mu kalhoty a zeptal se ho, jestli je ženatý. Ukrajinský vězeň odpověděl, že je. Plukovník poručil, aby mu přinesli mop. „Teď z tebe uděláme holku a video pošleme tvojí manželce,“ řekl mu.

Rozhovor

Rusové v sobě mají „demokratický gen“. Dříve či později se projeví, nedá se propít, tvrdí litevský expremiér

6. 2. 2023 ▪ 8 min. čtení

Jindy zase tento plukovník podle Jefremova zajatci nařídil, aby mu vyjmenoval všechny ukrajinské nacionalisty ve své jednotce. Ukrajinec ale otázce nerozuměl a řekl jen, že vojáci jsou příslušníky námořní pěchoty. Za to mu Rus vyrazil několik zubů. Jindy zase měl zajatec zavázané oči a plukovník mu k čelu přitiskl pistoli s tím, že napočítá do tří a zastřelí ho. Napočítal do tří a pak vystřelil těsně vedle hlavy Ukrajince, po obou stranách, a začal na něj řvát. „Soudruhu plukovníku, on vás neslyší, ohlušil jste ho,“ řekl mu prý Jefremov.

Ukrajinci neměli dostávat normální jídlo, jen vodu a krekry, nicméně Jefremov řekl, že se jim snažili dávat teplý čaj a cigarety. A aby zajatci nespali na holé zemi, Jefremovovi podřízení jim házeli seno. Během jiného výslechu prý plukovník jistého vězně střelil do paže a pravé nohy pod kolenem. Kulka zasáhla kost. Jefremov říká, že muži hrozilo, že vykrvácí, tudíž bez vědomí plukovníka muže převlékli do ruské uniformy a dopravili ho do nemocnice. Nařídili, ať neprozradí, že je ukrajinský zajatec, protože by se o něj lékaři nepostarali – nebo by se o tom dozvěděli zranění ruští vojáci a zastřelili by ho.

Úřad Vysokého komisaře OSN pro lidská práva dokumentuje případy týrání zajatců během války na Ukrajině. BBC uvádí, že jeho zástupci mluvili s více než 400 z nich – Ukrajinci i Rusy. „Bohužel jsme zjistili případy špatného zacházení s vězni na obou stranách,“ řekla Matilda Bognerová, šéfka monitorovacího týmu pro Ukrajinu. „Mučení nebo hrubé zacházení s ukrajinskými válečnými zajatci se děje skoro v každé fázi věznění,“ řekla. Dodala, že nejhůře jsou zajatci týráni obvykle během výslechů, kdy jim Rusové dávají rány elektrickým proudem nebo používají celou řadu jiných mučicích metod, včetně zavěšování a bití.

Jefremov se nakonec ke své odminovací jednotce vrátil, ale ne na dlouho. Spolu s dalšími šesti vojáky se rozhodl z armády odejít. Výpověď podal koncem května, když byl zpátky v Čečensku. Někteří jeho velitelé nebyli nadšení. „Začali mi vyhrožovat. Důstojníci, kteří nestrávili na Ukrajině jediný den, mi říkali, že jsem zbabělec a zrádce. Neumožnili mi dát výpověď, byl jsem propuštěn,“ říká. Z armády mu napsali, že „se vyhýbá svým povinnostem“ a že neuposlechl rozkaz vrátit se na Ukrajinu. Označili to za „závažné porušení kázně“. V dalším dopise se píše o předčasném propuštění ze služby v armádě kvůli porušení podmínek smlouvy. „Po deseti letech služby mě označili za zrádce a dezertéra jenom kvůli tomu, že jsem nechtěl zabíjet lidi,“ říká. „Ale byl jsem rád, že jsem svobodným člověkem a že nebudu muset zabíjet nebo být sám zabit,“ dodává.

Poté, co ruský prezident Vladimir Putin loni v září vyhlásil částečnou mobilizaci, Jefremov věděl, že mu nedají pokoj. Ukrýval se a kontaktoval lidskoprávní organizaci Gulagu.net, která mu pomohla odejít z Ruska. Ukrajincům se omlouvá za to, že do jejich vlasti přišel „jako nezvaný host se zbraní v ruce“. Tvrdí, že nikomu neublížil. „Ani nemám morální právo žádat Ukrajince o odpuštění. Nemohu sám sobě odpustit, tedy nemůžu očekávat, že by mi odpustili oni,“ říká tento Rus.