Andrej Babiš o sobě tvrdí, že je skvělý diplomat s kontakty na světové státníky, díky čemuž vyjedná mír na Ukrajině. Tak jsme se podívali, co si o něm světoví státníci myslí, když mluví upřímně, nikoliv na zapnutý mikrofon. Pro náš newsletter Ředitelé Evropy taky začal psát jeden skutečně exkluzivní autor –Luuk van Middelaar, muž, o jehož názory na Evropskou unii stojí špičkoví politici z těch nejvýznamnějších zemí. A zašli jsme taky za mužem, který byl roky šedou eminencí Evropského parlamentu. Na nepohodlné otázky ale teď zareagoval, no, divně… Newsletter Ředitelé Evropy, který je o českém působení v Evropě a dění v EU, vám může každý čtvrtek v 7:00 zdarma chodit do emailových schránek, stačí kliknout pro odběr.

Evropan Babiš

Andrej Babiš v televizní debatě fakticky zpochybnil vzájemnou pomoc v rámci NATO. Tedy pilíř, o který se opírá bezpečnost Česka a dalších 29 spojenců. Šlo jen o přeřeknutí, nebo to skutečně vypovídá o jeho názorech? Babiš tvrdí, že světoví státníci jsou jeho přátelé – jak tedy lídři ostatních zemí o Babišovi mluví, když jsou vypnuté mikrofony? Jakou má Babiš v zahraničí pověst? Vše zjistíte v tomto článku.

Summit jsem já

Lídr hnutí ANO také ve zmíněné televizní debatě potvrdil to, o čem jsme exkluzivně informovali, tedy svůj zájem vložit se do evropské politiky Česka, pokud by se stal prezidentem. Konkrétně, že by se zúčastňoval Evropských rad, tedy summitů hlav států a šéfů vlád zemí EU. Babiš zmínil, že na Evropské rady „jezdí premiér nebo jezdí prezident“, a v tomto případě nejde o uřeknutí. Česká ústava to umožňuje, v minulosti už prezident na unijní summity jezdil a o Babišově zájmu svědčí víc věcí, jak píšeme

Češi neuspěli

Dva špičkoví diplomaté ze Stálého zastoupení v Bruselu, Jiří Palán a Jan Havlík, se hlásili na místa ředitelů v Radě EU, tedy v instituci, které Česko donedávna předsedalo. Palán se dostal ve výběrovém řízení až do finále, Havlík „vypadl“ o kolo dřív, zjistili Ředitelé Evropy. V konkurzech na takto vysoké funkce je konkurence velmi tvrdá a zásadní roli hraje i lobbing z nejvyšších míst každého členského státu. Ředitelům Evropy bylo řečeno, že v případě Palána a Havlíka jejich resortní ministři, Zbyněk Stanjura a Jozef Síkela, intervenovali. To je vítaná změna oproti předsednictví v roce 2009, kdy se podobné podpory schopným Čechům nedostalo. Zato ale slyšíme, že chyběl lobbing přímo od premiéra Petra Fialy nebo Tomáše Pojara, jeho pravé ruky pro EU.

Kdo má šanci

Nejen Palán a Havlík, ale samozřejmě i další Češi odvedli během předsednictví výbornou práci, upozornili na sebe. A tím stoupají jejich šance dostat se na vlivná místa v evropských institucích, pokud projeví zájem. Ředitelé Evropy slyší, že na dobré cestě jsou snahy Jaroslava Zajíčka, českého velvyslance při EU pro vnitřní trh nebo energetiku, a Jana Dusíka z vedení ministerstva životního prostředí. Jak řečeno výše, rozhodující může být to, jak kvalitně za ně bude Česko lobbovat. Tak se do toho snad pustí i premiér a jeho nejbližší.

Ostře sledované: Chytni vlka

Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová chová poníky. Jejího oblíbeného ale loni sežral vlk. Vlk byl identifikován jako GW950m a německé úřady vydaly povolení k jeho odstřelu (nejde o nic mimořádného, vlci se přemnožili třeba i v moravských Beskydech). Na této stránce můžete sledovat, jestli zvíře stále ještě žije, nebo už bylo dopadeno. Možná ale bylo spatřeno v jedné pražské kavárně - tedy aspoň podle fotografie, kterou nám poslala jedna čtenářka.

Chceme miliardy

O obří půjčku, jejímž hlavním cílem bude snížit českou závislost na dodávkách energií z Ruska, požádá vláda Evropskou komisi v březnu. Ředitelům Evropy to mimo záznam řekl jeden z ministrů. Do konce srpna pak vláda s Evropskou komisí uzavře dohodu, na co konkrétně by Česko peníze použilo. Nejspíš půjde zhruba o 150 miliard korun na projekty jako výstavba rozvodných sítí, zateplování domů atd. Vše jsme vysvětlili v tomto textu.

Předsednictví kultivuje

Vysoce postavený úředník jednoho ministerstva se Ředitelům Evropy svěřil, že jeho ministr (z ODS) původně říkal – jakmile skončí české předsednictví EU, do Bruselu na jednání ministrů přestanu jezdit. Po předsednictví ale názor změnil a chce prý osobně na všechna jednání včetně těch, která nemají moc zajímavou agendu. „Vždycky se tam něco upeče bokem,“ zdůvodnil to prý ministr. Pokud zkušenost z předsednictví povede vícero českých politiků k poznání, že bez aktivní účasti v Bruselu jsou řeči o hájení českých zájmů pouhými řečmi, bude to fajn.

Weber u Fialy

Německý politik a šéf nejsilnější, lidovecké frakce (EPP) na půdě europarlamentu Manfred Weber tráví část tohoto týdne v Česku. Ve středu se v Praze sešel s vedením KDU-ČSL a TOP 09. Není to nijak překvapivé, protože čeští lidovci, stejně jako TOP 09, jsou členy EPP. Zajímavější je Weberova čtvrteční schůzka s premiérem Petrem Fialou, protože ODS je členem konkurenční euroskeptické frakce ECR. O Fialu je mezi evropskými lidovci zájem, Fiala má zase blízko k nim a tato návštěva zapadá do vzájemných námluv. Ředitelé Evropy budou sledovat, co se z toho vyvine (a co na to „otec“ ECR Jan Zahradil).

To to trvalo

Doby, kdy čeští politici vnímali visegrádskou čtyřku jako tu nejdůležitější věc na světě, jsou nyní pryč. „Náš pohled na V4 je dlouhodobě střízlivý a pragmatický,“ uvádí ministerstvo zahraničí ve stanovisku, které za přítomnosti Ředitelů Evropy prezentovalo na Národním konventu o EU. Lipavského ministerstvo zdůrazňuje, že pro Česko je V4 důležitá pro udržování dobrých sousedských vztahů. Ale že není možné očekávat, že se Česko, Slovensko, Polsko a Maďarsko budou pravidelně domlouvat na společných pozicích v rámci EU. Dodejme: konečně, a uvidíme, jestli to Česku vydrží. Bylo to evidentní už před ruskou invazí na Ukrajinu, jak jsme vysvětlovali. Jinak chválíme Úřad vlády, že změnil způsob organizování Národního konventu o EU a otevřel ho i novinářům. 

Nic neřeknu

Polovina Ředitelů Evropy šla na rozhovor s Klausem Wellem, do konce loňského roku generálním tajemníkem Evropského parlamentu. Welle byl šedou eminencí parlamentu od roku 2009 a podle řady lidí se zásadním způsobem podílel na politizaci úřednického aparátu a zabetonování prostředí, které loni vybuchlo korupčním skandálem známým jako Katargate. Ze svojí pozice se Welle údajně nijak nesnažil regulovat neformální skupiny europoslanců pro styk se třetími státy, tzv. friendship groups, které se ukázaly jako zdroj korupce a vedení sněmu je v reakci na Katargate zrušilo. Welle odmítl na tyto dotazy odpovídat a stejně tak odmítl obecně mluvit o financování europoslanců (nechtěl „ovlivňovat práci svého nástupce“). Po 20 minutách vstal a rozhovor ukončil. Well, snad si někdo z vedení parlamentu vezme transparentnost víc k srdci.

Prosvištíme si: Eurokomisař

Nová Evropská komise se sice bude sestavovat až za rok a půl, český ministr pro EU Mikuláš Bek (STAN) ale navzdory tomu už nyní potvrdil serveru Euractiv.cz, že by měl o post v Bruselu zájem. A zmínil, že by si konkrétně myslel na agendu kohezní politiky alias rozdělování dotací do chudších regionů. Koheze tvoří třetinu rozpočtu EU a v době, kdy se sestavuje nový, což by na Beka vycházelo, má komisař možnost ovlivnit, do čeho bude unie v následujících letech investovat; v mezidobí je to spíš správce rozdělených peněz. V tomto smyslu by měl Bekův kolega, ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela, o němž se také spekuluje, zřejmě lepší vyhlídky. Česko si vysloužilo v EU ostruhy za výkon v energetice během předsednictví a energetika je silný resort bez ohledu na fázi rozpočtu.    

Je to tady

Začíná se naplňovat to, před čím mnozí varovali – Američané otevřeně lákají evropské firmy k přesunu do USA. A první společnosti už odešly. V Evropě hrozí ztráta desítek tisíc pracovních míst a špičkového know-how, to vše kvůli americkým protekcionistickým opatřením. Obavy má i český byznys, hlavně kvůli možnému odchodu německých firem, kterým české podniky dodávají své produkty. Přinášíme podrobnosti včetně dilemat Evropanů, jak reagovat.

A vítězem je…

V minulém newsletteru jsme vám položili dvě otázky: 1) Který český europoslanec byl kdysi nachytán nizozemskou televizí, kterak podepsal prezenční listinu, aby dostal diety, ale hned poté z budovy europarlamentu zmizel? A 2) Který současný český europoslanec za hnutí ANO velmi chválil české předsednictví EU, byť jeho straničtí šéfové na něj jinak velmi nadávají? Odpovědi: 1) Miloslav Ransdorf, 2) jméno sdělit nemůžeme, protože šlo o uzavřenou akci mimo záznam. Ale znalci si to hned domysleli. Nejrychleji nám odpověděl Ondřej Krutílek, kterému posíláme jeho, jak víme, oblíbenou písničku.

Co si přečíst

• Andrej Babiš tvrdí, že ve Francii nemůže být vyšetřován z praní špinavých peněz a daňových úniků, protože ho nikdo nekontaktoval. Francouzská prokuratura ale potvrdila HN, že Babiše skutečně vyšetřuje. Kontaktovat ho podle francouzského práva ani nemusela.

• Hloupost, jako kdybychom letos chtěli kolonizovat Mars – tak britský byznys hodnotí plán své vlády na zrušení zákonů pocházejících z doby členství v EU. 

• Této Češce zemřela při teroristickém útoku v Belgii švagrová. Teď pomáhá měnit tamní zákony.

Evropa podle…

Luuk van Middelaar, zakladatel Bruselského institutu pro geopolitiku

Když mluvíme o Evropě, proč tak často mluvíme o Německu a Francii? Může to být těžké pochopit. Vždyť jsou to jen dvě země z klubu, který má 27 členů. Jenže jen pro velmi málo zemí je idea Evropy tak intimně spojená s jejich vlastní identitou a historií. Po sérii krvavých válek let 1870–1945 našly Francie a Německo cestu k usmíření a přátelství. Nazvaly ji „Budování Evropy“. Právě proto slavili minulou neděli Emmanuel Macron a Olaf Scholz francouzsko-německou smlouvu o přátelství, uzavřenou jejich předchůdci De Gaullem a Adenauerem v roce 1963, s takovou pompou. Všechny projevy byly plné odkazů na historii – zákopy ve Verdunu, středověká Sorbonna, Rousseau a Kant, nacismus. Musíme to chápat nikoliv jako prázdné rituály, ale jako „posilující dávku“ historického povědomí, které umožňuje čelit budoucnosti společně – jakožto Evropané.

Co si poslechnout / Kam zajít

• Čeká nás druhé kolo prezidentských voleb a slyšíme hlasy, že funkci prezidenta vlastně nepotřebujeme. Není to pravda.

• Slovensko upadá do chaosu, k moci se může vrátit expremiér Robert Fico.

• Na Univerzitě Karlově se začne vyučovat přípravný kurz na testy na přijetí do evropských institucí. Kdo by měl zájem v nich pracovat, může přijít na prezentaci kurzu.

Tečka podle OH

Pojďme si udělat tipovačku, jak dopadnou prezidentské volby. Můj tip: 58,5 % Petr Pavel, 41,5 % Andrej Babiš. Jak to odhadujete vy? Napište mi na ondrej.houska@hn.cz nebo na Twitteru. Autora či autorku nejpřesnějšího tipu odměníme – přenecháme mu/jí tento prostor a příště bude moci napsat Tečku na závěr našeho newsletteru. A to dle libosti, o čemkoliv. A pokud by se třeba styděl(a), nabízím jako alternativu poslání písničky. Taky jakékoliv.