Rusy v Osvětimi nechceme. Zástupci Moskvy nejsou zváni na oslavy osvobození koncentračního tábora

Ruští představitelé nebyli pozváni na páteční připomínku 78. výročí osvobození bývalého nacistického koncentračního a vyhlazovacího tábora v Osvětimi. Stalo se tak kvůli ruské agresi proti Ukrajině, sdělili zástupci muzea v Osvětimi. To se nachází na místě bývalého tábora, který v lednu 1945 osvobodila Rudá armáda.

„Vzhledem k agresi proti svobodné a nezávislé Ukrajině nebyli představitelé Ruské federace pozváni k účasti na letošní připomínce výročí osvobození Osvětimi,“ řekl agentuře AFP mluvčí muzea Piotr Sawicki.

V Osvětimi, kterou Němci po porážce Polska přičlenili k nacistické říši, vznikl v roce 1940 koncentrační tábor, kde byli nejprve vězněni Poláci. O dva roky později vznikl tábor Osvětim-Březinka, který se stal největším nacistickým vyhlazovacím táborem. Nacisté tam podle odhadů zavraždili 1,1 milionu lidí, převážně Židů, ale také Poláků, Romů a sovětských zajatců a vězňů z dalších zemí.

Otázky a odpovědi

Co znamená poslání tanků Leopard pro válku na Ukrajině? Přinášíme odpovědi na hlavní otázky

26. 1. 2023 ▪ 7 min. čtení

Osvětimské muzeum loni v červnu uvedlo, že se stalo terčem „primitivní“ ruské propagandy, kterou ruské úřady šířily po sociálních sítích. Příspěvky na sociálních sítích podle muzea nepravdivě uváděly, že po areálu osvětimského památníku byly roztroušeny nálepky s nápisem: „Rusko a Rusové, jediný plyn, který si vy a vaše země zaslouží, je cyklon B.“ Tento plyn nacisté použili k hromadnému vraždění Židů a dalších lidí držených v Osvětimi i jinde v letech 1940 až 1945.

Snímky šířily nebo sdílely oficiální ruské úřady včetně ruské delegace pro kontrolu zbraní ve Vídni či ruského ministerstva zahraničí. Zjevným záměrem bylo ukázat ruské občany jako terč brutální rusofobie. Některé příspěvky označovaly nálepky za dílo Ukrajinců. Některé komentáře na sociálních sítích tvrdily, že nálepky se objevily 22. června, což je výročí invaze nacistického Německa do Sovětského svazu v roce 1941. Rudá armáda pak v roce 1945 osvobodila mimo jiné i Osvětim.

Osvětimské muzeum zdůraznilo, že žádné takové nálepky se na místech zachycených na šířených fotografiích nenašly a že bezpečnostní kamery neodhalily nikoho, kdo by je na těchto místech vylepoval. Analýza podle muzea ukázala, že fotografie byly zmanipulované a nálepky přidány digitálně.

„Vše nasvědčuje tomu, že fotografie byly prostou manipulací,“ uvedlo muzeum, které snímky označilo za „primitivní a hrubou propagandu“.

Když ruská vojska loni 24. února vpadla na Ukrajinu, prezident Vladimir Putin argumentoval potřebou „denacifikace“ sousední země, jejíž demokraticky zvolený prezident Volodymyr Zelenskyj je židovského původu.

„Použití Památníku Osvětim-Březinka k propagandě, která poskytuje věrohodnost tvrzením o rusofobii a posiluje teorie o potřebě denacifikace Ukrajiny, by měli odmítnout všichni myslící lidé na světě,“ poznamenalo tehdy muzeum v prohlášení.