Švédsko může zbrzdit při cestě do NATO i spálený korán. Země by podle Erdogana neměla počítat s tureckou podporou

Švédsko by nemělo počítat s tureckou podporou svého vstupu do Severoatlantické aliance, pokud nezaručí respekt k islámu. Prohlásil to v pondělí turecký prezident Recep Tayiip Erdogan v reakci na sobotní protest ve Stockholmu, při kterém byla spálena posvátná kniha muslimů korán, uvedla agentura AFP. Turecko je spolu s Maďarskem poslední zemí, která stále neratifikovala vstup Finska a Švédska do NATO. Šéf švédské diplomacie Tobias Billström nechtěl Erdoganova slova komentovat.

„Pokud nemáte respekt k Turecké republice či k náboženskému vyznání muslimů, tak od nás nemůžete očekávat podporu ohledně NATO,“ řekl Erdogan. Zároveň kritizoval švédské úřady, které podle něj umožnily „takové rouhání před naším velvyslanectvím (ve Stockholmu)“ a volnou aktivitu teroristických organizací. Těmi Ankara míní například kurdské organizace, jako jsou Strana kurdských pracujících (PKK) nebo milice YPG ze severní Sýrie či příznivce klerika Fethullaha Gülena, kteří podle Ankary stojí za neúspěšným pučem z roku 2016.

Komentář Petra Honzejka

Babiš se projevil jako zrádce spojenců. Tvrdí, že je „pro lidi“, ale představuje největší ohrožení bezpečnosti Česka

23. 1. 2023 ▪ 5 min. čtení

V sobotu před tureckým velvyslanectvím ve Stockholmu spálil korán dánský protiislámský aktivista Rasmus Paludan. Ten pálí korán na veřejných prostranstvích opakovaně. Ve švédské metropoli se v sobotu také konala prokurdská demonstrace.

Turecko v reakci zrušilo návštěvu švédského ministra obrany Pala Jonsona, který měl přicestovat do země tento týden. Další turečtí představitelé vyslovili názor, že pálení posvátné knihy překračuje meze svobody projevu. Šéf turecké diplomacie Mevlüt Çavuşoglu kritizoval Švédsko za to, že pálení koránu povolilo.

Švédská vláda se od Paludanova protestu distancovala. „Švédsko má rozsáhlou svobodu projevu, ale to neznamená, že švédská vláda nebo já podporujeme vyjádřené názory,“ uvedl o víkendu švédský ministr zahraničí Tobias Billström.

Stockholm potřebuje souhlas Turecka s žádostí Švédska o vstup do NATO. Země požádala o vstup do Severoatlantické aliance společně s Finskem loni v květnu v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu. Obě země Ankara kritizuje od jara loňského roku, že nedostatečně bojují proti skupinám, které turecké úřady považují za teroristické, a že zamítly mnoho žádostí o vydání do Turecka lidí, kteří podle Ankary působí v teroristických strukturách či takové skupiny podporují. Vstup obou severských zemí do aliance musí schválit všech 30 členských zemí NATO, z nichž 28 tak již učinilo.

Turecko už za pár měsíců čekají prezidentské a parlamentní volby. Konat by se  mohly 14. května, tedy zhruba o měsíc dříve, než se dosud předpokládalo. Podle deníku Daily Sabah to  naznačil v projevu k poslancům své strany prezident Erdogan. Nadcházející volby jsou podle analytiků považovány za největší výzvu pro něj - u moci je už dvacet let (nejprve byl premiér, od roku 2014 je prezidentem).