Moskevský patriarcha Kirill, mocný spojenec prezidenta Vladimira Putina, v předvečer pravoslavných Vánoc vyzval k dočasnému příměří na Ukrajině. Při své dlouhodobé podpoře ruské invaze si tento duchovní, jenž stojí v čele ruské pravoslavné církve, osvojuje rétoriku středověkých křížových výprav, píše agentura AFP. Ta zároveň upozorňuje, že s přibývajícími neúspěchy Ruska na bojišti se představitelé v Moskvě čím dal více snaží dávat vojenské agresi náboženský rozměr.

Když papež Urban II. v roce 1095 nařídil první křížovou výpravu na Blízký východ, vyzval křesťany, aby povstali a bránili své souvěrce. Slíbil, že jejich hříchy budou smazány, připomíná AFP. Téměř o deset století později moskevský patriarcha Kirill podpořil ruskou vojenskou agresi, již Moskva nazývá „zvláštní vojenskou operací“. V září v reakci na informace o množství padlých na bojišti prohlásil, že smrt během plnění vojenské povinnosti na Ukrajině „smyje všechny hříchy“.

Po měsících ruské invaze začala nabírat na síle náboženská rétorika a ruští představitelé, vojenští velitelé a propagandisté se snaží konflikt líčit jako „svatou válku“ proti Západu, který označují jako dekadentní, píše AFP.

Připomíná přitom výrok ruského exprezidenta Dmitrije Medveděva. Ten se v listopadu nechal slyšet, že Rusko čelí existenční hrozbě a „posvátným cílem“ je boj proti satanskému Západu. „Nasloucháme slovům Stvořitele v našich srdcích a řídíme se jimi... Cílem je zastavit nejvyššího vládce pekla, ať už používá jakékoliv jméno – Satan, Lucifer nebo Iblís,“ napsal na Telegramu Medveděv, jenž nyní působí jako místopředseda bezpečnostní rady.

Desítky pravoslavných kněží zamířily na frontu, aby podpořily ruské vojáky. Podle duchovního Svjatoslava Čurkanova tyto mise pomáhají vojákům při plnění povinností na bojišti. „Kněz nedovolí, aby ztratili duši, aby upadli do nelidskosti, i když k tomu okolnosti vybízejí,“ řekl AFP. „Nemůžete rabovat, nemůžete ubližovat civilistům,“ dodal. Čurkanov uvedl, že nezpochybňuje cíle invaze – Rusko na Ukrajině podle něj brání „tradiční hodnoty“. „Na Ukrajině i ve válečných podmínkách pořádají průvody homosexuálů, aby ukázali, že sdílejí západní hodnoty,“ tvrdil tento duchovní.

Putin, jenž ruskou invazi na Ukrajinu na začátku zdůvodňoval potřebou „demilitarizace“ a „denacifikace“ sousední země, ve svém novoročním projevu před několika dny prohlásil, že „morální a historická pravda“ je na straně Ruska.

Umělecký ředitel moskevského divadla Glas (Hlas) Nikita Astachov je přesvědčen, že povstání proti zlu bylo vždy posláním Ruska – ať už šlo o boj proti Napoleonovi v roce 1812, nebo o Velkou vlasteneckou válku v letech 1941 až 1945, jak se v zemi říká druhé světové válce. „Rusko nebude nikdy poraženo, dokud bude více než polovina Rusů pravoslavných,“ řekl AFP ředitel divadla propagujícího pravoslavné hodnoty.

Ruská válka na Ukrajině prohloubila rozkol mezi ruskou a ukrajinskou pravoslavnou církví. Názorové rozdíly existují i mezi ruským duchovenstvem. Kněz Andrej Kordočkin, jenž působí ve španělském Madridu, označuje současnou rétoriku vedení ruské pravoslavné církve za středověkou. „Je to přesně táž terminologie, kterou používal papež Urban při žehnání křížové výpravě,“ řekl Kordočkin. „Válka jako forma vraždění nemůže mít vůbec žádný duchovní význam,“ dodal.

Kordočkin je jedním z téměř 300 ruských pravoslavných duchovních, kteří podepsali otevřený dopis vyzývající úřady k ukončení „bratrovražedné války“ na Ukrajině. Další podle něj s poselstvím listu souhlasí, ale z různých důvodů ho prý nemohli podepsat. Patriarchát několik signatářů dopisu sankcionoval, píše AFP s odvoláním na jiného kněze, jenž si přál zůstat v anonymitě, aby mohl mluvit otevřeně. Některé z duchovních přeložili do jiných farností a nahradili je kněžími loajálními Kremlu, řekl.

Zajímají vás další kvalitní články z Hospodářských novin? Výběr těch nejúspěšnějších posíláme každý všední den večer v našem newsletteru 7 v SEDM, který si můžete zdarma přihlásit.