Představte si glóbus. Na první pohled vypadá podobně jako ty, které jsme zvyklí vídat třeba ve školách nebo knihkupectvích. Pak vás na něm ale něco zarazí – na jižní ani severní polokouli nevidíte žádné bílé oblasti. Po důkladnějším prozkoumání navíc zjistíte, že hranice jednotlivých kontinentů vypadají výrazně jinak, než jak je znáte.
Něco je špatně: z povrchu zemského zmizel veškerý led. Pobřežní města – třeba Benátky, Miami, Rio de Janeiro, Šanghaj, Kalkata nebo Dakar – jsou pod vodou. Podobný osud se ale nevyhnul ani vnitrozemským sídlům, jako je Brusel, Londýn, Řím či Peking, která mají tu smůlu, že se nacházejí v nížině a nechrání je žádná přirozená bariéra. Slaná voda pohltila téměř celé Dánsko, Floridu, Bangladéš, většinu Paraguaye. Uprostřed Austrálie vzniklo nové vnitrozemské moře.
Nejde přitom o žádný scénář dystopického románu, ba ani mapu světa, jejíž autor si příliš nelámal hlavu s geografickými reáliemi. Jde o jakýsi temný obraz budoucnosti, který naznačuje, jak by naše planeta vypadala, kdyby na ní najednou roztál veškerý led. Vizualizaci tohoto glóbusu připravil server Business Insider, který čerpal z dřívějších poznatků časopisu National Geographic. Ten již v roce 2013 ve spolupráci s vědci a univerzitami z celého světa vytvořil přesné zobrazení, jak by Země vypadala poté, co by hladina moří stoupla o 216 stop, tedy o necelých 66 metrů.
Jak by vypadala Země, kdyby najednou všechen led roztál
O nějakém nezodpovědném strašení přitom nemůže být řeč. Stále více vědeckých publikací dokazuje, že světový led taje mimořádným tempem. Podle studie zveřejněné na začátku loňského roku zmizelo v uplynulé dekádě více než 1,2 bilionu tun ledu, zatímco v devadesátých letech minulého století to postihlo „jen“ 760 miliard tun ledu. Jiná, agenturou NASA zaštítěná studie zjistila, že 74 větších grónských ledovců je znatelně podemíláno a zmenšováno kvůli oteplujícím se vodám oceánů.
„Je to, jako bychom ledovcům odřezávali nohy. To bohatě stačí k tomu, aby se celá struktura zhroutila – nemusíme roztavit celé tělo,“ řekl deníku The Washington Post Eric Rignot, spoluautor druhé ze zmíněných studií a glaciolog z Kalifornské univerzity v Irvine. „Na tomto příkladu můžeme pozorovat, že současné prognózy o stavu světových ledovců jsou příliš optimistické. Celé se to děje mnohem rychleji, než jsme se dříve domnívali,“ dodává.
Lyžování jen pro opravdu bohaté. Rekordní tání alpských ledovců mění i tamní byznys
Studie tak naznačuje, že scénáře zvyšování hladiny moří, které načrtl Mezivládní panel OSN pro změnu klimatu (IPCC), vlastně podceňují situaci. Lidstvo totiž stále – i přes snahy snižovat emise – dělá málo pro to, aby se planeta nadále neoteplovala. Stále máme k dispozici dostatek fosilních paliv ke spálení, abychom zcela zničili antarktický ledový příkrov, varují vědci. „To by se samozřejmě nestalo přes noc. Jestliže ale nechceme, aby se Antarktida stala kontinentem bez ledu, musíme už držet uhlí, plyn a ropu tam, kde mají být – tedy v zemi,“ uvedla k tomu Ricarda Winkelmannová z Postupimského institutu pro výzkum dopadů změny klimatu.
O zmíněných 66 metrů by stoupla hladina moří, kdyby roztála veškerá voda, která je v současné době „uvězněna“ v ledové podobě. Kromě ledovců jde i o horské sněhové pokrývky, ledové kry a led na oceánech a jezerech v arktických oblastech. K tomu, aby se veškerá tato hmota přeměnila do kapalného skupenství, stačí, aby průměrná teplota na Zemi stoupla ze současných 14,4 na 26,6 stupně Celsia. K tomu podle časopisu National Geographic může dojít snadno, pokud bude nadále pokračovat lidstvem způsobené uvolňování oxidu uhličitého do ovzduší dnešním tempem.
Zaplavení Kodaně, Alexandrie nebo Buenos Aires by s sebou přineslo celou řadu problémů i pro ty oblasti, které by byly před přírodní katastrofou díky své příznivější nadmořské výšce ochráněny. Miliardy lidí – asi 40 procent světové populace – by najednou ztratily své domovy a přeživší by museli migrovat do vnitrozemí. V případě Afriky, která by ve srovnání s ostatními kontinenty ztratila méně pevniny, by pak rostoucí teploty učinily velkou část jejího povrchu neobyvatelným.
Slaná voda by navíc zničila značné množství podzemních zdrojů sladké pitné vody. A tající permafrost a vnitrozemské ledovce by zapříčinily uvolňování různých toxických chemikálií, například rtuti či dichlordifenyltrichlorethanu (DDT). Kvůli přebytečné vodní páře v atmosféře by se také častěji objevovaly silné bouře a hurikány.
Jak by vypadala Země, kdyby najednou všechen led roztál
Přidejte si Hospodářské noviny mezi své oblíbené tituly na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist