Zbraně a jádro. Írán posílá drony a rakety do Ruska, chce po něm pomoc s jaderným programem

Írán žádá Rusko o pomoc se svým jaderným programem a chce po něm dodávky radioaktivního materiálu a technologií na výrobu jaderného paliva. Uvedla to americká stanice CNN s odkazem na zdroje z amerických tajných služeb. Ruské dodávky by Íránu mohly pomoci v civilním jaderném programu a mohly by také zkrátit dobu nutnou na sestrojení jaderné zbraně. Podle CNN však není jasné, zda Rusko s íránským požadavkem souhlasilo.

Nové jaderné palivo a technologie by podle amerických zpravodajců Íránu pomohly v rychlejším pokračování jaderného programu, o kterém Teherán tvrdí, že má výlučně mírové účely. Dodávky z Ruska by ovšem Íránu mohly pomoci i zkrátit dobu, kterou potřebuje na sestavení vlastní jaderné zbraně.

V posledních měsících a týdnech vztahy mezi Moskvou a Teheránem posilují. Rusko očekává od Íránu masivní dodávku zhruba tisícovky dalších zbraní. Moskva získá další sebevražedné íránské drony Šáhid-136 s doletem až 2500 kilometrů a také vůbec poprvé od Íránu dostane přesné balistické rakety. Ty mají dolet několik stovek kilometrů a pomohou Moskvě naplnit její zbraňový arzenál, který už válka na Ukrajině vyčerpala. Mluvčí ukrajinských vzdušných sil Jurij Ihnat navíc připustil, že jeho armáda proti těmto střelám nemá efektivní obranu: „Je teoreticky možné je sestřelit, ale je to velmi těžké s vybavením, které nyní máme.“

V minulosti Rusko odmítalo možnost, aby Teherán získal vlastní jadernou zbraň. Proto není podle CNN jisté, zda Moskva nyní požadavku vyhoví. Podle amerických rozvědek je možné, že Moskva radí íránským bezpečnostním složkám, jak potírat nynější protivládní protesty v zemi. Ty odstartovaly v polovině září poté, co íránská mravnostní policie kvůli špatně nasazenému hidžábu zbila dvaadvacetiletou Kurdku Mahsá Amíníovou. Dívka o několik dní později zraněním podlehla, což vyvolalo obrovskou vlnu rozhořčení v íránské společnosti. Protesty nadále pokračují, přestože je režim brutálně potlačuje. Odhaduje se, že kvůli tomu zemřelo nejméně 300 demonstrantů, z toho 40 dětí.

Ukrajina hledá zbraň proti íránským dronům. Protiletadlové rakety mohou brzy dojít

7. 11. 2022 ▪ 4 min. čtení

Podle analytika Jamese Actona Írán nepotřebuje nezbytně ruskou pomoc. Ta by mu však umožnila vyrábět jaderné palivo rychleji a levněji. „Před třemi až čtyřmi lety, kdy vztahy mezi USA a Ruskem byly ve špatném, ale nikoliv katastrofickém stavu, bych byl dosti skeptický ohledně ruské ochoty pomoci Íránu,“ řekl stanici CNN Acton. Za současné situace, kdy jsou vztahy s USA velmi špatné, a naopak ty s Teheránem se zlepšují, by Moskva podle Actona mohla mít vstřícnější postoj.

Rusko patřilo mezi země, které v roce 2015 uzavřely s Íránem dohodu o jeho jaderném programu (JCPOA). Ta měla zajistit zrušení sankcí uvalených na Írán výměnou za omezení jaderného programu. Z dohody v roce 2018 odstoupila tehdejší administrativa Donalda Trumpa. Po příchodu Joea Bidena do Bílého domu se americká administrativa snažila dojednat návrat k dohodě. Kvůli násilnému potlačování demonstrací v Íránu a íránským dodávkám zbraní do Ruska však jsou podle Washingtonu v současnosti jednání o návratu k dohodě na mrtvém bodě.

Na začátku letošního roku zástupce íránské organizace pro jadernou energii Behrúz Kamálvandí oznámil, že Teherán jedná s Moskvou o rozšíření jediné jaderné elektrárny v Búšehru, kterou Írán dostavěl s pomocí Ruska.