„Fašistický pedofil“ versus „komunistický kriminálník“. Brazilské prezidentské volby jdou do finále

Zůstaň tady, chlapče. Vedle tebe stát nechci. Dvě debaty, které se uskutečnily před nedělním druhým kolem brazilských prezidentských voleb, opravdu nebyly vřelé. Ale spolurozhodují o tom, co by mělo zajímat celý svět. Příští prezident největší a nejlidnatější latinskoamerické země bude další čtyři roky rozhodovat například o tom, jak moc chce nebo nechce ochraňovat plíce planety, Amazonský prales. 

Výběr je dosti neslavný. Na jedné straně stojí krajně pravicový současný prezident Jair Bolsonaro, který je známý hlavně svou nesnášenlivostí vůči ženám, homosexuálům či původním obyvatelům, na straně druhé levicový exprezident Luiz Inácio Lula da Silva, jenž teprve nedávno vyšel z vězení, v němž seděl kvůli své účasti na rozsáhlé korupci. Jejich šance jsou vyrovnané.

Brazilští voliči si mohli hádky obou kandidátů poslechnout během zmíněných dvou debat. Ty měly úplně jiný formát než ty české – připomínaly spíše slavnou druhou televizní debatu mezi Donaldem Trumpem a Hillary Clintonovu v roce 2016. Oba kandidáti na amerického prezidenta opouštěli svá stanoviště u řečnických pultíků, chodili po pódiu, oslovovali přímo diváky a ostentativně se obraceli zády ke svému soupeři. Pro Brazilce je podobná show už tradicí. A televizní střetnutí, během nichž stanuli Bolsonaro a Lula tváří v tvář, v tomto ohledu nijak nevybočovala.

Více než vizuální podoby obou večerů jsou ale nejen pro Brazílii důležitější sdělení, která během dlouhých diskusí zazněla. Bolsonaro a Lula stihli probrat hlavní problémy jihoamerické země od následků pandemie a fake news po korupci a ničení životního prostředí. Mezitím ale země řeší před volbami také roli náboženství, věčný boj mezi „komunismem“ a „fašismem“ či chudobu. Bližší rozebrání jediných dvou prezidentských debat (první se uskutečnila 16. října, druhá 28. října) nám mohou pomoci lépe pochopit situaci v Brazílii.