Evropští politici v pátek nad ránem uzavřeli další debatu o cenách energií, aniž by vyřešili, k čemu většina z nich vyzývá – tedy jasně podpořili zastropování plynu. Prezidenti a premiéři států EU na summitu v Bruselu vyzvali svoje ministry a Evropskou komisi, aby tuto cestu ke zlevnění plynu dál studovali.
Tento závěr přišel po druhé ráno po desetihodinové debatě, které dominovala otázka, jestli má komise připravit oddělení ceny zemního plynu od elektřiny, protože právě plynové elektrárny elektřinu nyní prodražují. Původní verze závěrečného komuniké ze summitu obsahovala zadání směrem ke komisi, aby „navrhla“ strop na cenu plynu pro výrobu elektřiny.
Ve čtvrtek nakonec politici podpořili jen to, že Brusel má „urychleně přijít s konkrétními řešeními“, které mají srazit cenu plynu na kontinentě, aniž by byla ohrožena jeho dodávka do Evropy. Cestou má být možné zastropování plynu pro elektrárny. Návrhu má ale předcházet „analýza nákladů a přínosů“ takového kroku.
Většina EU, konkrétně patnáct států, si zastropování ceny plynu přeje. Proti tomu se ale od počátku staví Německo a v jeho vleku Evropská komise. Berlín, který vyrábí většinu energie z plynu, má obavy o ztrátu zisků pro svoje elektrárny, pokud by se cena plynu regulovala, a z dopadů jejího dorovnávání na veřejné rozpočty. Současný stav, kdy náklady na drahý plyn nesou všichni, Německu vyhovuje.
Německou skepsi vůči zastropování dlouhodobě sdílí i další výrobce energie z plynu, Nizozemsko. Na summitu se k nim přidal Viktor Orbán, který nechce možným snížením ceny ohrozit dovoz plynu z Ruska, odkud ho Maďarsko stále odebírá.
Z místy vypjaté čtvrteční debaty lídři členských zemí vybruslili odkazem, že hledání efektivního řešení, jak zkrotit cenu plynu, teď převezmou ministři EU odpovědní za energetiku. Ti se scházejí hned příští úterý a předsedat jim bude český šéf resortu průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN).
Cena plynu v Evropě momentálně klesá. Ve čtvrtek se prodávala jedna megawatthodina za 64 eur, což je podstatně méně oproti rekordům nad 200 eury z poloviny léta. V reakci na výsledek prvního dnes summitu, kdy politici zastropování plynu pro elektrárny rovnou neodmítli, spadla jeho cena o dalších pět procent.
Premiér Petr Fiala (ODS) označil summit za „úspěch". „Víme, jak je těžké najít řešení pro zastropování plynu, proto jsem rád, že tato cesta zůstává otevřená," řekl Fiala. Dodal, že Češi budou mít ambici tuto otázku za českého předsednictví, tedy do konce prosince, uzavřít. „Chystaná analýza ale bude muset potvrdit, že toto řešení je přijatelné,“ dodal Fiala.
Německý kancléř Olaf Scholz podle diplomatických zdrojů během večera požadoval, aby se debata nechala jen na lídrech, kteří rozhodují jednomyslně, a kdokoliv z nich tak může dohodu shodit ze stolu. Scholz nakonec ustoupil, serveru Politico řekl, že když se ministrům „nepodaří pokročit, evropští lídři se budou muset k věci vrátit“ v listopadu na novém summitu. Věta, že se energií mohou kdykoli chopit lídři, v závěrech zůstala.
Oproti zastropování politici sedmadvacítky podpořili společné nákupy plynu, dobrovolné, a zásahy do indexu na nizozemské burze TTF, která je pro tvorbu ceny plynu v Evropě klíčová. Oba kroky navrhla tento týden Evropská komise a proberou je ministři energetiky na zmíněném úterním jednání.
Souhlas lídrů EU získal i návrh Bruselu na nouzový režim, který by zemím garantoval dodávky plynu od sousedů, pokud by jej samy neměly. Dohodu se stejným obsahem nyní dojednává pro Česko Síkela s Německem.
Lídři EU nevyloučili, že by se kvůli dorovnávání drahých energií sedmadvacítka opět společně zadlužila, jako se to stalo během pandemie covidu-19. Ochota nejbohatších zemí EU pro to ale není veliká. Závěry summitu říkají, že by unie měla využít „relevantní nástroje“ na národní i unijní úrovni, jak pomoci ohroženým domácnostem a firmám. Původně komuniké zmiňovalo „všechny existující“ nástroje.
Summit EU v Bruselu v pátek pokračuje. Politici proberou další pomoc Ukrajině a dotknou se zahraničněpolitických témat, jako například sankcí na Írán a vztahů bloku s Čínou.
