Ukrajinská armáda až fascinuje Západ rychlým postupem obsazeným územím. Ve vítězství Ukrajiny na bojišti, které se ještě před několika týdny zdálo nemožné, věří čím dál víc lidí. O to víc s tím kontrastuje nedostatečná finanční pomoc od evropských spojenců. Státy unie zatím poslaly Ukrajině zlomek toho, co bude muset země dostat.
Ukrajina potřebuje přibližně tři miliardy eur měsíčně na provoz státu a do stovek miliard eur jdou škody na infrastruktuře. Nejnovější ruské raketové útoky na Ukrajinu, do kterých se zapojily také íránské drony, zničily podle ukrajinských představitelů až třetinu rozvodné sítě v zemi.
Země EU přislíbily Ukrajině zatím devět miliard eur. Od letošního května, kdy unie o částce rozhodla, byla ale Ukrajině vyplacena zatím jen jedna miliarda. Shoda je na tom, z čeho vzít pět miliard, u dalších tří se to stále řeší.
Důvod? Evropské státy se nejprve přetahovaly, jakou částkou který přispěje, protože některé země chtěly od své platby odečíst národní pomoc Ukrajině. V dalších zemích musely uvolnění neplánovaných výdajů schválit poslanci, což věc prodloužilo. Na pozadí energetické krize navíc všichni šetří.
„Uvolňování peněz Ukrajině dosud probíhalo na ad hoc základě. Pro příští rok musíme najít systémové řešení, které zajistí Ukrajině stabilitu příjmů,“ prohlásil eurokomisař odpovědný za rozpočet Johannes Hahn.
Jeden zdroj peněz by mohl nabídnout v Evropě konfiskovaný majetek ruských funkcionářů a oligarchů, který unie obstavila v reakci na jejich zapojení do ruského útoku. Země sedmadvacítky přidaly na sankční seznam stovky Rusů po 24. únoru a zmrazily jim majetek.
Ať už jde o peníze na účtech v evropských bankách nebo nemovitosti, investiční fondy a další zdroje bohatství, obstavený majetek se odhaduje na vysoké stovky miliard eur. Jen na účtech ve Švýcarsku mají mít ruští boháči téměř 250 miliard eur.
Evropské státy se už dříve rozhodly prozkoumat, zda by šla obnova Ukrajiny platit právě z tohoto zdroje. Evropská komise slovy Hahna „intenzivně pracuje“ na návrhu, který by byl v souladu s mezinárodním právem a rozprodej ruského majetku umožnil. Podle lidí v Bruselu blízkých vyjednávání by měl být návrh brzy – v řádu týdnů – hotov.
Ze zabavených peněz by se financovaly projekty na obnovu Ukrajiny. Vedle toho země potřebuje pravidelný přísun prostředků na platy lékařů, úředníků, učitelů a další výdaje spojené s provozem státu. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj tuto částku vyčíslil na tři miliardy eur každý měsíc.
Spojené státy slíbily posílat Ukrajině 1,5 miliardy dolarů měsíčně, a to počínaje lednem příštího roku. Zbytek by měli dodat Evropané. Celkově jde o částku nejméně 18 miliard eur na rok 2023.
Kde se peníze vezmou, opět hledá Evropská komise. Možností jsou i tady příspěvky jednotlivých členských zemí, které by ovšem musely být pravidelné, nebo navýšení společného unijního rozpočtu, případně nová celoevropská půjčka. Státy sedmadvacítky musí vyřešit i to, zda by šlo o půjčky nebo granty Ukrajině a v jakém poměru.
Jakou cestou se půjde, by mohla naznačit konference pro Ukrajinu příští úterý v Berlíně. Svolalo ji Německo coby nynější předseda skupiny sedmi nejbohatších států světa (G7) a cílem je vygenerovat peníze pro bránící se zemi.
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist
