Evropská unie musí posílit vývoz z Ukrajiny. Na dohody s Ruskem nelze spoléhat, míní eurokomisař Wojciechowski

Evropská unie musí zajistit potravinovou bezpečnost a zvýšení zemědělské produkce, aniž by rezignovala na své dlouhodobé cíle týkající se udržitelnosti. Kromě toho je potřeba rozšířit koridory pro převoz obilí z Ukrajiny, která čelí ruské invazi. V Praze se na tom při pátečním neformálním zasedání shodli ministři zemědělství EU.  

Jednání se zúčastnil také komisař pro zemědělství Janusz Wojciechowski. Podle něj je potřeba zajistit, že přes suchozemské trasy nebo vnitrozemské vodní cesty bude možné vyvézt vše, co Ukrajina potřebuje. Bez ohledu na dohodu o odblokování černomořských přístavů. Rusko hrozí, že dohodu neprodlouží. „Rusko není normální partner a nemůžeme plánovat na základě dohod s ním. Je to agresor, který by měl být vyloučen z obchodních vztahů,“ řekl HN Wojciechowski.

Před válkou Ukrajina vyvážela až šest milionů tun obilí měsíčně. Podle Wojciechowského dosáhl v srpnu export obilí 4,5 milionu tun, přičemž tři miliony tun se vyvezly po souši a zbytek přes Černé moře, které bývalo tradiční exportní trasou z Ukrajiny. Suchozemské cesty ale kapacitně nestačí. Kolony se tvoří třeba na ukrajinsko-polské hranici.

„Kontrolní procedury jsou nezbytné, protože členské státy zodpovídají za zboží, které se dováží do Evropské unie. Výrazně pomoct by mělo memorandum mezi Polskem a Ukrajinou. Na jeho základě bude možné převážet slunečnicový olej z Ukrajiny do Gdaňsku potrubím,“ dodal komisař. 

Potřebu posílit vývoz z Ukrajiny zdůraznil také v souvislosti s migrací obyvatel do Evropy ze zemí, které jsou na její produkci závislé. Podle něj je ale situace v těchto regionech lepší, než před několika měsíci očekávali. „Pravděpodobně to nebude tak dramatické. Spíše se začínám obávat toho, co se stane na Ukrajině. Rusko využívá hlad jako zbraň a ničí ukrajinskou infrastrukturu. Bavil jsem se s polským ministrem zemědělství i o tom, že bychom nějaké ukrajinské obilí ukládali v polských skladech. Musíme být připraveni na to, že budeme zajišťovat nejen vývoz, ale i dovoz,“ dodal.

Zisky energetických firem pro producenty hnojiv

Ministři diskutovali také o tom, jak by samotná Evropská unie mohla navýšit produkci, distribuovat ji do nejohroženějších zemí, a zároveň dbát na životní prostředí. Jedním z řešení jsou nové genomické techniky, při nichž se mění genom organismu. 

 „Přestože v unii je potravin dostatek, pandemie a ruská invaze prohloubily krizi ve světě. Možná nastal čas na přehodnocení některých tradičních přístupů v produkci ve prospěch nových moderních technik,“ řekl ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) s tím, že uvažují o genomických technikách na úrovni běžných šlechtitelských postupů. Nejedná se tedy o geneticky upravené organismy. 

Dodal, že v důsledku klimatické změny nejspíš dojde k ohrožení pšenice, jež je obilninou světového významu. Právě genomické techniky mají zlepšovat výživové vlastnosti plodin a zároveň snížit potřebu využívání pesticidů a hnojiv. „Nutně potřebujeme plodiny odolné proti suchu, mrazu, chorobám a škůdcům,“ řekl Nekula. 

Díky podcastu Bruselský diktát pochopíte, že pro nás Čechy má mnohem větší význam dění v Evropě než v Praze a v Česku vůbec. Celé díly poslouchejte na

HeroHero Gazetisto Forendors

K tomu je však nezbytná změna zastaralého legislativního rámce, kterým unie reguluje využití metod šlechtění rostlin. Komise proto vypracuje návrh předpisů pro nové postupy ve šlechtitelství rostlin. Předložit by je měla v druhém čtvrtletí příštího roku. 

I když mezi dlouhodobé cíle Evropské unie patří snížení používaní hnojiv, ministři vnímají, že je to postupný proces a že je aktuální situace na trhu s hnojivy pro zemědělce velký problém. Jednou z variant na zlepšení je proto podle komisaře využít mimořádné zisky energetických firem a přesměrovat peníze k producentům hnojiv, které současná krize velmi postihla.