Státy EU se chystají zastavit cenu elektřiny na 180 eurech (tedy zhruba na 4400 korunách) za jednu megawatthodinu (MWh) pro výrobce energie z jádra, uhlí a obnovitelných zdrojů. Daň z nadměrných zisků pro rafinerie, uhelné společnosti a další fosilní hráče pak má být nejméně 33 procent napříč EU.
Tato dvě klíčová čísla obsahuje dlouho očekávaný návrh Bruselu, jak zkrotit astronomické ceny energií a HN je potvrdily dva na sobě nezávislé zdroje z Evropské komise (EK). Komise návrh schválí v úterý odpoledne a zveřejnit by ho měla její šéfka Ursula von der Leyenová ve středu ráno.
Zastropování cen elektřiny pro „levnější“ výrobce, což jsou dnes jaderné či hnědouhelné elektrárny a také ty vyrábějící energii ze slunce a větru – netýká se to naopak vodních zdrojů – znamená, že peníze utržené nad 180 eur výrobci odevzdají státu. Ten z nich bude moci dotovat domácnosti, veřejný sektor nebo živnostníky, aby jim snížil faktury za energie.
Cena za jednu megawatthodinu se momentálně na burze pohybuje okolo 450 eur (11 tisíc korun). Komise ve svých propočtech tvrdí, že celkově by zastropování mohlo vynést 140 miliard eur napříč členskými státy.
Další peníze na přerozdělení pak má přinést takzvaná windfall tax – daň z nadměrných zisků společností, které ze současných vysokých cen energií nejvíc těží. Ropné a petrolejářské firmy jako Shell nebo OMV, důlní společnosti a další těžaři fosilních paliv mají podle návrhu EK zaplatit „solidární příspěvek“. Ten má být nejméně 33 procent ze zisku nad 120 procent průměru za několik posledních let.
Elektrika a plyn pod stropem. Konec troškaření. Žádné omezování. Sociální smír zachráněn. Na dluh
Komise odhaduje, že solidární příspěvek – Brusel mu záměrně neříká daň kvůli zjednodušení legislativní procedury – by mohl vynést okolo 25 miliard eur. Každý stát si ale bude moct stanovit konkrétní výši příspěvku sám, Brusel pouze navrhuje spodní hranici.
Česká vláda zvažuje, že by daň z nadměrných zisků mohla být v rozmezí 40 až 60 procent. Vyplývá to z prohlášení několika ministrů po pondělní tiskové konferenci. Na ní koalice ohlásila zastropování ceny elektřiny a plynu na šesti, respektive třech korunách za kilowatthodinu počínaje listopadem.
Brusel dále ve svém návrhu zmiňuje povinné šetření elektřinou a také prodloužení možnosti pro státy pomáhat průmyslu, který ceny energií drtí – za běžných okolností jsou totiž pravidla státní pomoci byznysu v EU omezená. Země sedmadvacítky obojí podpořily na schůzce ministrů energetiky minulý pátek. Šetření proudem ale žádali jen dobrovolné, nikoli povinné.
Návrh EK naopak neobsahuje zastropování ceny plynu. Ursula von der Leyenová minulý týden vyzvala k regulaci ceny toho ruského, ministři pod vedením českého šéfa průmyslu a obchodu Jozefa Síkely (STAN) to ale nedoporučili.
O návrhu nařízení EU, tak jak ho ve středu představí von der Leyenová, se povede debata mezi členskými státy. Schválit by ho měli ministři energetiky na druhé mimořádné schůzce 30. září, kterou v rámci českého předsednictví EU svolává ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN).
