Státy EU podpořily strop na ceny elektřiny. Cestu má navrhnout Evropská komise, mimořádně zasedá v sobotu

Evropské země chtějí zkrotit současné vysoké ceny energií a velmi pravděpodobně na to půjdou tak, že seberou obří zisky energetickým firmám a rozdají je mezi domácnosti a ohrožené podniky. Takový je hlavní závěr mimořádné schůzky ministrů EU odpovědných za energetiku, která se v pátek konala v Bruselu.

Odebrání mimořádných zisků je jinými slovy zastropování elektřiny na určité úrovni. Na jaké konkrétně, to má nyní navrhnout Evropská komise. Nejčastěji se spekuluje o 200 eurech za jednu megawatthodinu, což je méně než polovina její aktuální ceny na burze. Roční kontrakt na pražské burze PXE se nyní prodává za 504 eur.

Zisky se mají zdanit výrobcům elektřiny s nižšími náklady, které ze současných vysokých cen nejvíc těží. Jde o jaderné a uhelné elektrárny a také obnovitelné zdroje vyrábějící elektřinu ze slunce a větru. Netýká se to naopak vodních elektráren.

Nejde ale o jedinou cestu řešení cen energií. Ministři pod vedením českého šéfa průmyslu a obchodu Jozefa Síkely (za STAN) zadali komisi přijít s možným zastropováním ceny plynu. Právě drahé plynové elektrárny nyní ženou ceny energií nahoru.

Díky podcastu Bruselský diktát pochopíte, že pro nás Čechy má mnohem větší význam dění v Evropě než v Praze a v Česku vůbec. Celé díly poslouchejte na

HeroHero Gazetisto Forendors

Na nizozemském uzlu TTF, jež je hlavním místem pro obchodování s plynem v Evropě, se nyní říjnový kontrakt prodává za 207 eur za megawatthodinu. Jen dnes poklesla cena o téměř šest procent. Rekordní byla cena koncem srpna, kdy přesáhla 300 eur. Tehdy do ní už tvrdě zasáhla manipulace ze strany ruského Gazpromu, která vyvrcholila třídenní neplánovanou odstávkou plynovodu Nord Stream 1. Jeho už tak nízké dodávky do Německa v objemu 20 procent kapacity skončily rozhodnutím Ruska podmínit další dodávky zrušením sankcí EU vůči Rusku. Ty EU uvalila kvůli jeho útoku na Ukrajinu.

Ministři na schůzce zdůrazňovali, že zastropování cen plynu nemá ohrozit bezpečnost dodávek do Evropy. Jinými slovy evropští politici nechtějí motivovat Rusko k úplné stopce plynu – zatím částečně proudí plynovodem přes Ukrajinu – a odradit obchodníky s LNG plynem v čele s Katarem a Spojenými státy, kteří by se mohli snažit prodat svoji surovinu jinde, kde za ní dostanou víc, tedy především v Asii.

Podle zdroje z českého předsednictví je to vzkaz Evropské komisi, aby byla se zastropováním plynu opatrná. Právě tento krok v případě ruského plynu oznámila ve středu šéfka komise Ursula von der Leyenová. Na páteční schůzce ministrů nezískal většinovou podporu.

Garance pro vysoké kauce obchodníků

Státy zároveň podpořily uvolnění peněz pro obchodníky na energetické burze, kteří musí skládat vysoké povinné kauce za budoucí dodávky. Také to musí navrhnout komise a to do poloviny září - EK kvůli tomu bude mimořádně zasedat zítra, tedy v sobotu.

Takzvané marginy prodražují obchodování s elektřinou a nemotivují dodavatele k uzavírání dlouhodobých kontraktů. Výše záloh, které má obchodník vázané do vypořádání obchodu, je často více než šestkrát tak velká než samotná prodejní cena. Proto i největší energetické firmy potřebují garance. Výjimkou není Česko, kde takto stát poskytl společnosti ČEZ úvěrovou linku ve výši tří miliard eur. Minulý týden získaly takovou podporu i společnosti Sev.en Energy Pavla Tykače a EPH Daniela Křetínského.

Země se dále shodly na šetření elektřinou, prozatím dobrovolné. Stejně jako u plynu, kde to je 15 procent spotřeby. Evropská komise má přijít s návrhy, jak snížit spotřebu elektřiny ve špičkových hodinách, kdy se zapínají plynové elektrárny, což vede k větší spotřebě plynu a zároveň se tím tlačí nahoru cena elektřiny.

Český průmysl pak ocení možnost, že by Brusel pustil do oběhu až miliony emisních povolenek navíc s cílem snížit jejich cenu. Cena emisní povolenky je ale momentálně pod 70 eury za kus, což je rovněž významný pokles. Právě na drahé povolenky upozorňují východoevropské země. Poláci chtěli cenu povolenky úplně zastropovat, ale to nezískalo podporu.

„Máme jasný směr, kudy máme jít a očekáváme, že komise brzy přijde s konkrétními návrhy,“ shrnul po schůzce Síkela. Pokud to Brusel oznámí příští týden, do konce září by se konala ještě jedna schůzka ministrů pro energetiku, kde by se definitivně schválila příslušná legislativa.

Národní řešení bude i v Česku

Ani jedno by přitom nemělo vylučovat dodatečná národní řešení, ke kterým chce řada států - včetně Česka - přistoupit. „Bude potřeba také lokální řešení,“ potvrdil Síkela s tím, že by se týkalo přímo průmyslu.

Plošné zastropování cen na úrovni celé EU by se tak určitě týkalo domácností, zvýhodněné ceny energií by byly rovněž pro veřejné služby – včetně těch poskytovaných soukromníky. Těm by energie zajistil stát přes chystaného státního obchodníka s energiemi. Podobně zvýhodněné řešení by mohlo platit i pro živnostníky.

S kompenzacemi cen elektřiny a plynu mohou počítat i firmy, které by byly součástí národního řešení. „Mám na pondělí svolané šéfy svazů, kde se dohodneme na paramentrech za jakých bychom kompenzace poskytli,“ uvedl Síkela. Stát dosud chtěl, aby je mohly získat firmy, kde vysoké ceny energií způsobily provozní ztrátu. Jednotlivé svazy žádají, aby firmy získaly nějakou náhradu i v případě poklesu zisku. „Jsem přesvědčený, že najdeme řešení, kde se obě strany budou cítit dobře,“ dodal ministr.

Energeticky náročné provozy v EU viděly řešení spíše v tzv. iberijském modelu, který dříve zmiňoval i ministr Síkela. Ten stojí na zastropování cen plynu pro plynové elektrárny. Ty vyrábějí nejdráž, ale zároveň určují ceny veškeré elektřiny. Španělská a portugalská vláda a následně lidé v účtech tak kompenzují vysoké ceny plynu nad 40 eur za megawatthodinu. Evropská komise před zasedání ministrů výhodnost této cesty zpochybňovala kvůli vysokým nákladům na kompenzace, jež odhadla na více jak 200 miliard eur. Zvýšilo by se i spotřeba plynu o 45 miliard kubíků, což je mimo jiné objem předpokládaných dobrovolných úspor. Evropské řešení vidí jako nejlevnější také český ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).

Například prezident Svazu chemického průmyslu Petr Cingr v rozhovoru pro HN uvedl, že považuje zastropování cen plynu za hlavní způsob jak zkrotit nynější vysoké ceny energií. Zvýšení spotřeby plynu by podle něj omezilo zastropování cen pouze na polovinu spotřeby, podobně jako je to nyní ve Španělsku.