Bek: Orbánův projev o míšení ras bude mít politické důsledky, urychlí dotažení sporů s Maďarskem

České předsednictví EU se poprvé vyjádřilo k proslovu Viktora Orbána, který už druhý týden hýbe evropskou veřejnou debatou. Orbán se v něm pustil do kritiky multietnické společnosti, konkrétně varoval před „míšením Evropanů s Neevropany“. „Nechceme se stát národy smíšené rasy. Země, které to považovaly za přijatelné, už nejsou národy,“ prohlásil maďarský premiér před členy svojí strany v rumunském Sedmihradsku, kde žije maďarská menšina.

Projev dostal okamžitě označení „rasistický“. Na Orbánovu hlavu se snesla kritika od řady evropských politiků včetně šéfky Evropské komise Ursuly von der Leyenové a hlavních politických stran v Evropském parlamentu. Na funkci rezignovala Orbánova dlouholetá poradkyně Zsuzsa Hegedüsová – ta jeho proslov nazvala „čistě nacistickým“.

Zástupci české vlády, předsednické země EU, naopak dosud mlčeli. Ticho nyní prolomil ministr pro evropské záležitosti Mikuláš Bek (STAN). K reakci vyzvaly předsednický stát hlavní frakce v Evropském parlamentu.

„Orbánův projev bude mít politické důsledky. Ještě víc to vyhrotí kritické postoje členských států vůči Maďarsku,“ řekl HN a Aktuálně.cz Mikuláš Bek.

Díky podcastu Bruselský diktát pochopíte, že pro nás Čechy má mnohem větší význam dění v Evropě než v Praze a v Česku vůbec. Celé díly poslouchejte na

HeroHero Gazetisto Forendors

Bek nechtěl obsah Orbánovy řeči rozebírat, s tím, že „úkolem předsednické země není kritizovat jednotlivé výroky premiérů“. Dodal ale, že projev podle něj zrychlí už několik let trvající spor mezi Orbánovou vládou a zbytkem EU o porušování hodnot EU v Maďarsku.

„Vzroste ochota členských zemí dovést řízení s Maďarskem k nějakému závěru. Ten projev to bude akcelerovat,“ dodal ministr pro EU.

Mikuláš Bek za předsedající Česko vede Radu EU pro všeobecné záležitosti (GAC), kde sedí nejčastěji ministři zahraničí nebo pro evropské záležitosti. Právě této radě věcně přísluší spor mezi unijními institucemi na jedné straně a budapešťskou vládou na druhé o stav právního státu v Maďarsku.

Komise vede proti Maďarsku několik řízení, naposledy ho dala k soudu kvůli maďarskému zákonu, který zakazuje mluvit na tamních školách o homosexualitě a Evropská komise ho proto považuje za diskriminační. Před několika měsíci Brusel otevřel novou linii konfliktu, když proti maďarské vládě spustil proceduru, která má chránit peníze z evropského rozpočtu před zneužitím v dané členské zemi.

Rozpočtová pojistka, na jejímž konci může Maďarsko přijít o miliardy eur z evropského rozpočtu, je v počáteční fázi. Spor kvůli omezování nezávislosti médií, soudů nebo policie v Maďarsku se naopak vleče už roky a bez jasného závěru. Maďarsku v tomto případě hrozí pozastavení hlasovacích práv v EU nebo také odebrání evropských dotací.

Bude rolí i českého předsednictví, jestli bude chtít spor s Orbánovou vládou uzavřít a navrhne debatu o sankcích na Maďarsko. Prvním testem bude zasedání Rady pro všeobecné záležitosti v září. „Program zářijové rady GAC se teprve tvoří, ale myslím, že Maďarsko na ní v nějaké formě určitě bude. V jaké přesně, to teprve s kolegy uvidíme,“ sdělil Mikuláš Bek bez dalších detailů.

Orbánův projev zkritizovaly hlavní frakce v Evropském parlamentu. Ve společném prohlášení vyzvaly, aby Evropská komise a rada neotálely s postihy proti maďarské vládě.

Pod prohlášení se odmítla podepsat frakce ECR, ve které sedí také zástupci ODS a polské vládní strany PiS. Také polská vláda totiž vede s Evropskou komisí několik sporů kvůli omezování nezávislých institucí v zemi.

Jednání za ECR vedl zástupce polské PiS, která frakci dominuje, europoslanec Ryszard Legutko. „Napsal nám jen, že ECR prohlášení nepodporuje. Důvod neuvedl,“ sdělil HN a Aktuálně.cz belgický europoslanec Philippe Lamberts, který vyjednával o textu za Zelené.

Europoslanec Alexandr Vondra (ODS) se domnívá, že důvodem byl výše zmíněný apel pokročit se sankcemi na Maďarsko. „S kritikou projevu se klasicky smíchaly další věci a PiS se zřejmě nechtěla podepsat pod něco, co by mohlo být vykládáno jako precedens,“ řekl HN a Aktuálně.cz Vondra. 

Legutko s ODS svůj postoj za frakci nekonzultoval. Vondra, který je momentálně na dovolené stejně jako zbytek europarlamentu, se o existenci prohlášení dozvěděl až ex post z médií.

Samotný obsah projevu označil europoslanec za „obrovskou chybu“. „Rasová politika není můj svět, tady se s Orbánem nikdy nesejdeme,“ tvrdí Vondra. „Celkově tomu ale rozumím, proč se frakce odmítla podepsat pod společný text,“ dodal.

O prohlášení, a tedy o postoji své frakce nevěděli ani další členové ODS. Europoslanec Jan Zahradil na novinářský dotaz odpověděl, že „vůbec nevím, jestli a jak se o něčem hlasovalo, kdo tam byl nebo nebyl za ECR, a zjišťovat to nebudu“.

Překvapivé bylo Legutkovo rozhodnutí i pro Zahradilovu kolegyni Veroniku Vrecionovou. „Vůbec jsem nevěděla o nějakém společném prohlášení frakcí,“ sdělila europoslankyně za ODS. Obsah Orbánova projevu je podle ní „odsouzeníhodný“. Stejně jako Vondra ale „rozumí“, že se PiS rozhodla nepřipojit pod prohlášení, „aby si sama pod sebou nepodřezávala větev“.