Evropské státy se v reakci na válku na Ukrajině snaží vyvázat ze závislosti na ruském plynu, aby nebyly jeho prostřednictvím vydírané a vydíratelné. Země hledají alternativní dodavatele, naplňují zásobníky a vydávají se cestou úspor. Plán plošného šetření s plynem pro celou EU pro případ jeho nedostatku na kontinentu ve středu navrhla Evropská komise. Přinášíme jeho hlavní body.

Proč přišla Evropská komise s plánem úspor?

Zjednodušeně proto, že jí to lídři EU dali za úkol. Už na jaře a poté v červnu na summitu řekli, že má komise připravit strategii, jak členským zemím pomoci vyrovnat se se snížením dodávky či úplným zastavením ruského plynu. Cílem je, aby se státy na vnitřním trhu nepřetahovaly o nedostatkovou surovinu a některé se neocitly zcela bez ní. Gazprom už snížil dodávky do Evropy. Do Bulharska a Polska ho přestal posílat úplně a do Itálie ho teče jen minimum. Nyní je odstavený k údržbě ruský plynovod Nord Stream 1 a není jisté, zda dojde k obnovení provozu.

Co je hlavní sdělení plánu?

Státy mají snížit spotřebu plynu o 15 procent mezi srpnem letošního roku a březnem příštího roku, a to ve srovnání se svojí průměrnou spotřebou za posledních pět let. Proč právě 15 procent? Brusel tvrdí, že pokud dosáhneme této úspory, Evropa zvládne projít letošní zimu i bez ruského plynu. Zatím jde o dobrovolné úspory. V případě, kdy by dvě a více zemí vyhlásily nouzový stav s plynem a požádaly o solidaritu ostatních, komise spustí úsporný plán a nastoupí povinné omezení spotřeby všemi státy o zmíněných 15 procent.

Kdo bude muset nejvíc šetřit?

Plán úspor se týká ekonomiky, průmyslu. Které přesně sektory by měly šetřit, to si rozhodnou samy jednotlivé státy. Komise k tomu nabízí „koš nástrojů“ – doporučuje například, aby se průmysl napojil na obnovitelnou nebo jadernou energii tam, kde to jde. Podniky budou také dočasně ušetřeny emisních limitů, pokud odejdou od plynu a sáhnou místo toho po energii z uhlí. Zároveň se důrazně doporučuje snížení topné normy ve veřejných budovách a další kroky.

Jak se to dotkne českých domácností?

Nemělo by nijak. Domácnosti v celé EU, stejně jako nemocnice a další „kritická infrastruktura“, jsou šetření uchráněny. Komise ale na tiskové konferenci zdůrazňovala, že přispět může každý. „Musíme nechat svítit v místnostech, kde nejsme? Musíme nechat běžet topení celou noc? Přemýšlejme o tom. Čím víc se každý z nás zapojí, tím snáz projdeme příští zimou,“ apeloval eurokomisař pro klima Frans Timmermans. Premiér Petr Fiala ještě před zveřejněním plánu řekl, že úspory v tomto rozsahu Česko zvládne, aniž by to pocítily domácnosti nebo se musela omezovat výroba.

EU zpravidla trvá dlouho, než se dohodne. Od kdy by měl plán platit?

V platnost by měl vstoupit okamžitě poté, co jej schválí kvalifikovaná (zhruba dvoutřetinová) většina členských států. To se může stát ještě tento nebo příští týden, až se v Bruselu sejdou ministři pro energetiku pod vedením českého ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely (STAN). Komise využila speciální proceduru, která vylučuje Evropský parlament, což výrazně zkracuje schvalovací kolečko. Začít šetřit plynem by se mělo už od 1. srpna.

Česko je v čele Evropy a Hospodářské noviny jsou v Bruselu. Pokud chcete být u toho nejdůležitějšího, co se každý týden děje, a dočíst se i věci ze zákulisních jednání, odebírejte jediný newsletter v Česku věnovaný unii Ředitelé Evropy.