Útočí s „chirurgickou přesností“. Ukrajina obdrží další čtyři americké raketomety HIMARS

Nejnovější americký balík vojenské pomoci Ukrajině bude zahrnovat další čtyři salvové raketomety HIMARS, které v posledních týdnech pomáhají Ukrajincům útočit na sklady zbraní a další pozice ruských okupantů. Oznámil to podle agentury Reuters ministr obrany Spojených států Lloyd Austin. Počet těchto moderních dělostřeleckých systémů vyslaných na Ukrajinu by tak stoupl na 16.

Washington aktuálně připravuje již 16. sadu vojenského vybavení pro zemi bránící se od února ruskému útoku, uvedl v úterý mluvčí americké rady pro národní bezpečnost John Kirby. USA jsou v tomto směru pro Kyjev nejvýznamnějším spojencem, americký Kongres letos na podporu ukrajinské obrany vyčlenil desítky miliard dolarů.

„Nadále budeme nacházet inovativní cesty, jak zachovat naši dlouhodobou podporu pro odvážné muže a ženy ukrajinských ozbrojených sil a budeme naši pomoc přizpůsobovat tak, abychom zajistili, že Ukrajina má technologie, munici a čirou palebnou sílu na vlastní obranu,“ řekl ministr Austin na úvod virtuálního setkání s představiteli dalších spojenců Kyjeva.

Význam nových západních zbraní tento týden vyzdvihoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Náčelník ukrajinského generálního štábu Valerij Zalužnyj přímo zmínil HIMARS jako nástroj, který umožňuje na ruské pozice útočit „s chirurgickou přesností“. USA v posledních týdnech na Ukrajinu poslaly 12 těchto systémů.

Kyjev zároveň dává najevo, že by do „vysoce mobilních“ raketometů chtěl munici s dostřelem 300 kilometrů. Zatím mohou Ukrajinci se systémy HIMARS zasahovat cíle vzdálené do 80 kilometrů.

Ruská ofenziva v Donbasu dosahuje minimálních zisků

Ruská vojska při ofenzivě v Donbasu na východě Ukrajiny dosahují minimálních zisků, ukrajinské síly nadále drží obranné linie, uvedlo ve středu britské ministerstvo obrany s odvoláním na poznatky vojenské rozvědky.

Ukrajinský generální štáb v ranním hlášení uvádí, že ruské síly při ofenzivě na Bachmut v Donbasu ostřelovaly mimo jiné ves Pokrovske, vzdálenou asi pět kilometrů od Bachmutu. To je v rozporu se zprávami, že Pokrovske ruské jednotky obsadily a zakopávají se tam, upozornila stanice BBC na svém ruskojazyčném webu. Tyto údaje nelze ve válečných podmínkách ověřit z nezávislých zdrojů.

Britská rozvědka dále upozornila na význam Antonivského mostu přes Dněpr v okupované Chersonské oblasti na jihu Ukrajiny, který podle úterních zpráv zasáhly ukrajinské síly.  Antonivskyj most přes Dněpr zasáhlo 11 střel z ukrajinských raketometů HIMARS, píše ruská tisková agentura TASS. Záběry ze sociálních sítí ukázaly zjevné poškození mostní vozovky.

„Je vysoce pravděpodobné, že most zůstane použitelný, ale ukazuje to klíčovou zranitelnost ruských sil. Je to jeden z pouhých dvou silničních přechodů přes Dněpr, kterými může Rusko zásobovat nebo stahovat své síly na západ od Dněpru, včetně města Cherson, jehož držení je pro Rusko politicky i symbolicky důležité. Dolní tok Dněpru představuje přirozenou bariéru, přičemž vodní cesta je obvykle široká kolem tisíce metrů. Kontrola přechodů přes Dněpr se pravděpodobně stane klíčovým faktorem pro výsledek bojů v regionu,“ usuzuje Londýn.

Rusové se nemohou cítit bezpečně ani v hlubokém týlu. Ukrajinci jim ničí munici americkými raketomety

13. 7. 2022 ▪ 4 min. čtení

Analytici z amerického Institutu pro studium války (ISW) varovali, že ruský prezident Vladimir Putin by mohl využít hrozby použití jaderných zbraní, aby zabránil ukrajinské protiofenzivě usilující o osvobození okupovaných částí Chersonské, Záporožské, Doněcké a Luhanské oblasti. Předchozí ruské náznaky ochoty sáhnout po jaderných zbraních se sice ukázaly jako prázdné, ISW nicméně upozornil, že se Ukrajině a jejím západním partnerům podstatně zužuje časový rámec pro podporu ukrajinské protiofenzivy, než Kreml anektuje okupovaná ukrajinská území.

Agentura Unian připomněla odhady, že na okupovaných územích by se mohla konat připravovaná referenda o připojení k Rusku současně se zářijovými volbami v ruských regionech.

Lipavský v Kyjevě

Mezitím do Kyjeva ve středu ráno dorazil český ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti), aby jednal s vrcholnými ukrajinskými představiteli. Doprovází ho šéf rakouské diplomacie Alexander Schallenberg. Dvojice středoevropských ministrů chce návštěvou ukázat podporu Ukrajiny v její obraně před ruskou agresí.

„Rusko se snaží zničit suverenitu a územní celistvost Ukrajiny,“ řekl Lipavský novinářům při cestě vlakem do Kyjeva. Ukrajinským činitelům včetně svého protějšku Dmytra Kuleby hodlá v této souvislosti potvrdit pokračující politickou, humanitární a vojenskou podporu ze strany České republiky.

Spolu s Lipavským a Schallenbergem měl do Kyjeva přicestovat také jejich slovenský kolega Ivan Korčok, který ale svou účast na poslední chvíli zrušil kvůli covidu-19. V takzvaném slavkovském formátu (S3) trojice ministrů navštívila Ukrajinu začátkem února, jen dva týdny před zahájením ruské invaze. Spolu byli také v dubnu v Moldavsku.

Ukrajině, která v červnu získala status kandidáta členství v Evropské unii, chce Česko pomoci v jejím integračním procesu, řekl Lipavský. Tématem jednání podle něj bude i poválečná obnova Ukrajiny, která je jednou z priorit nynějšího českého předsednictví v EU. „V první řadě je ale potřeba, aby Ukrajina zvítězila, aby se zastavila ruská agrese,“ míní.

Lipavský dále uvedl, že nejede na Ukrajinu s nabídkou konkrétní nové pomoci, neboť Praha podle něj pomáhá dlouhodobě. Odmítl také, že by Česko nemuselo být s ohledem na tenčící se armádní zásoby schopno do budoucna zachovat současnou úroveň vojenské podpory. „Je naším rozhodnutím, že Ukrajina nesmí padnout,“ dodal s tím, že pro odražení ruského útoku musí i Česko učinit „vše, co je v našich silách“.