Komise UNESCO zařadila v pátek ukrajinský boršč na seznam ohroženého nehmotného světového dědictví. Stalo se tak podle zrychlené procedury – původně se žádost měla projednávat až příští rok. Ukrajina ovšem chtěla kvůli probíhající válce celý proces uspíšit, což pravidla organizace umožňují. „Vítězství v bitvě o boršč je naše,“ napsal na Facebook ukrajinský minstr kultury Oleksandr Tkačenko. 

„Kultura vaření boršče je praktikována a oslavována ve všech regionech Ukrajiny. Rodiny i restaurace vyvíjejí své vlastní verze tohoto pokrmu, založeného na řepě. Region od regionu odrážejí recepty lokální charakteristiky a místní potraviny. Verze boršče mohou obsahovat houby, rybu nebo sladkou papriku. Ať již jako svatební pokrm, předmět kulinářských soutěží nebo tahoun turismu, boršč je součástí ukrajinské společnosti, kulturního dědictví, identity a tradice,“ píše se v tiskové zprávě UNESCO. Uvádí se v ní ovšem také, že tento zápis neznamená exkluzivitu nebo vlastnictví této polévky.

První zmínky o této polévce pocházejí z období Kyjevské Rusi v raném středověku. Později se boršč stal součástí národní kuchyně nejen Ukrajiny a Ruska, ale také Polska, Litvy nebo Moldavska. Zejména Ukrajinci a Rusové se odedávna hádali, čí boršč je lepší a kdo ho vymyslel. Jestliže to ale dlouhá desetiletí bylo součástí folkloru a přátelského pošťuchování, v posledních letech se z toho stalo výsostné politikum.

V roce 2019 britská BBC zveřejnila sérii článků o „kulinářských válkách“. Nešlo jen o boršč, ale třeba i o čínsko-korejský spor ohledně zkvašeného zelí kimči nebo o vzrušené debaty o původu hummusu mezi Izraelem a Libanonem. Novinář Andrew Evans se ve svém odlehčeném textu přiklonil spíše na ukrajinskou stranu. Ruská odpověď na sebe nenechala dlouho čekat. Na text zareagovaly desítky ruských médií, hlavně těch napojených na Kreml. Jejich titulky byly smrtelně vážné: „BBC nazvalo boršč nástrojem ruské propagandy“ nebo „Britové jsou přesvědčeni, že Rusko okupovalo řepovou polévku“. Dokonce ruské ministerstvo zahraničí píše na svých webových stránkách, že „boršč patří mezi ruské tradiční národní pokrmy“.

Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Maria Zacharovová letos v dubnu (bez důkazů) tvrdila, že na Ukrajině jsou zakazovány i kuchařské knihy. „Proč? Protože bylo zakázáno sdílet boršč. Že musí patřit jen jednomu národu a jedné národnosti. Aby neexistovalo, že by si v každém městě a regionu kuchařka udělala boršč podle sebe. To je to, o čem mluvíme: xenofobie, nacismus, extremismus,“ prohlásila Zacharovová. 

Po rozhodnutí výboru UNESCO jí to připomněl ukrajinský ministr kultury Oleksandr Tkačenko. „Ať si Zacharovová říká, co chce, o zákazech a utajování receptů. Nyní je boršč oficiálně ukrajinský a pod ochranou UNESCO. Ale my se s radostí budeme dělit o boršč a jeho recepty se všemi civilizovanými zeměmi. I s těmi necivilizovanými. Ať aspoň mají něco chutného, dobrého a ukrajinského,“ napsal ministr na Facebooku. 

Skončil ale bojovně. „Pamatujte si a buďte si jistí. Stejně jako ve sporu o boršč zvítězíme i v té skutečné válce!“