Rusko se přiblížilo platební neschopnosti. Podle výboru investorů nesplnilo dluhové závazky

Rusko nesplnilo své závazky vůči věřitelům, protože neuhradilo úroky z dluhopisů v hodnotě zhruba 1,9 milionu dolarů (44 milionů korun). K tomuto závěru ve středu dospěl výbor Mezinárodního sdružení pro swapy a deriváty (ISDA). Rusko se tak ještě více přiblížilo k platební neschopnosti. Informují o tom agentury Reuters a AFP.

Neuhrazením úroků podle výboru vznikla „úvěrová událost“, která umožňuje nárokovat proplacení pojistek dluhopisů proti platební neschopnosti. Mezi členy výboru patří přední světové banky, včetně společností Citibank, Bank of America a Deutsche Bank. Výbor se bude tímto případem znovu zabývat příští týden.

Rusko má se splácením dluhů čím dál větší potíže, protože se po útoku na Ukrajinu stalo terčem západních sankcí, které výrazně omezily jeho přístup ke globálnímu finančnímu systému. Minulý měsíc se americké ministerstvo financí rozhodlo neprodloužit povolení, které věřitelům umožňovalo přijímat navzdory sankcím platby z Ruska, napsala agentura Reuters.

USA dodají Kyjevu raketomety HIMARS 

USA dodají Ukrajině pokročilejší raketové systémy a munici, které jí umožní provádět přesnější údery na klíčové cíle na Ukrajině. V článku zveřejněném na webu deníku The New York Times (NYT) to uvedl americký prezident Joe Biden. Prezident zároveň zdůraznil, že USA nepodporují Ukrajinu v tom, aby prováděla útoky na cíle vně svých hranic. Nejmenovaný představitel Bidenovy administrativy vzápětí podle zahraničních agentur upřesnil, že Spojené státy pošlou Ukrajině raketomety HIMARS.

Šéf Bílého domu podtrhl, že USA nechtějí konflikt mezi Severoatlantickou aliancí a Ruskem, přestože se hodlají nadále podílet na posilování východního křídla NATO. Spojené státy také nebudou usilovat o svržení ruského prezidenta Vladimira Putina, který na konci února rozpoutal válku na Ukrajině.

Už v pondělí Biden řekl, že USA neposkytnou Ukrajině žádné raketové systémy, které by jí umožnily provést útoky na ruském území. Jakýkoli zbraňový systém ale může dosáhnout do Ruska, pokud je umístěn dostatečně blízko u hranic, podotkla agentura AP.

Salvové raketomety HIMARS, které Washington dodá Kyjevu, mají dosah asi 80 kilometrů, řekl podle agentury AFP novinářům nejmenovaný činitel z Bílého domu. Nepůjde tedy o systémy s velmi dlouhým dosahem, které mají USA rovněž k dispozici.

Ukrajinská a polská vláda společně zasedaly v Kyjevě

Podpis řady dohod o spolupráci v energetice, železniční dopravě či obraně byl výsledkem společného zasedání ukrajinské a polské vlády, které se ve středu uskutečnilo v Kyjevě. Informovala o tom ukrajinská média s odvoláním na premiéra Denyse Šmyhala.

„Je to poprvé, co naše vlády pracují v takovém formátu,“ citoval server RBK Ukrajina Šmyhala na brífinku s polským protějškem Mateuszem Morawieckým. „Oceňujeme veškerou bezprecedentní podporu, kterou Polsko Ukrajině a Ukrajincům poskytuje. Vztahy mezi našimi zeměmi přešly z vřelých a sousedských do nové fáze – silných a historických,“ dodal šéf ukrajinské vlády. Polsko patří mezi země, které jednoznačně podporují ukrajinský odpor vůči ruské vojenské agresi. Rusko přepadlo sousední zemi na konci února.

Zasedání se zúčastnil také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který udělil státní vyznamenání Morawieckému a místopředsedovi polské vlády Jaroslawu Kaczyńskému. Dvojice polských politiků navštívila tehdy obléhanou ukrajinskou metropoli již v březnu společně s českým premiérem Petrem Fialou.

Výsledkem dnešního zasedání byl podle agentury Ukrinform mimo jiné podpis osmi dohod a memorand o prohloubení kooperace v oblastech energetiky, obrany, přeshraniční a celní spolupráce, životního prostředí, poválečné obnovy Ukrajiny či historického bádání. V závěrečném prohlášení vlády zdůraznily, že „Polsko podporuje vstup Ukrajiny do EU a NATO a bude usilovat o to, aby Ukrajina získala status kandidáta na členství v EU již letos v červnu“. Na konci června se bude žádostí Kyjeva o postavení kandidátské země zabývat unijní summit.

Ruské jaderné cvičení

Ruské jaderné síly provádějí v Ivanovské oblasti severovýchodně od Moskvy cvičení. Podle agentury Interfax to ve středu oznámilo ruské ministerstvo obrany. Manévrů se účastní přibližně 1000 vojáků, kteří manipulují s asi 100 kusy vojenské techniky včetně odpalovacích zařízení mezikontinentálních balistických střel Jars.

Autonomní odpalovací zařízení mobilního pozemního raketového systému Jars jsou zahrnuta do „intenzivních manévrů“ v Ivanovské oblasti, sdělilo ruské ministerstvo. Raketoví specialisté podle něj nacvičují mimo jiné umisťování raketových komplexů do pozic v terénu nebo pochody do 100 kilometrů, uvedlo dále ministerstvo.

Do manévrů jsou zapojeni příslušníci Strategických raketových vojsk (RVSN), což jsou podle Interfaxu vojska, jejichž hlavním úkolem je jaderné odstrašování. Balistické střely Jars, které tvoří jejich základ, mohou zasáhnout cíle ve vzdálenosti do 11 tisíců kilometrů.

Najdeme jiné kupce ropy, tvrdí Moskva

Rusko si po částečném zákazu dovozu ropy do Evropské unie najde pro svoji ropu jiné kupce. Uvedl to stálý zástupce Ruska při mezinárodních organizacích ve Vídni Michail Uljanov v reakci na pondělní rozhodnutí summitu sedmadvacítky, která počítá s ukončením dovozu většiny ruské ropy do regionu do konce letošního roku.

Částečné embargo na ruskou ropu je součástí nového balíčku opatření, jejichž cílem je potrestat Kreml za invazi na Ukrajinu. Embargo se vztahuje na ruskou ropu dováženou do EU po moři. Pro dovoz ropovodem byla po odporu Maďarska vyčleněna výjimka.

„Jak správně řekla včera, Rusko si najde jiné dovozce,“ uvedl v úterý Uljanov na Twitteru v reakci na poznámku prezidentky Evropské komise Ursuly von der Leyenové. „Pozoruhodné je, že nyní popírá své vlastní včerejší prohlášení. Velmi rychlá změna myšlení naznačuje, že EU není v dobrém stavu,“ dodal.

Von der Leyenová uvítala dohodu bloku o ropných sankcích. Uvedla, že tato politika do konce roku omezí přibližně 90 procent dovozu ropy z Ruska do bloku. Brzy se podle ní EU vrátí k otázce zbývajících deseti procent ropy z ropovodů.

Ruská ropa se na celkovém dovozu ropy do EU podílí 36 procenty. Rusko je třetím největším producentem ropy na světě, za Spojenými státy a Saúdskou Arábií, a největším vývozcem ropy na světové trhy. Je také významným producentem a vývozcem zemního plynu.

Výzkumník Oxfordského institutu pro energetická studia Adi Imsirovic řekl CNBC, že rozhodnutí EU otevírá cestu k tomu, aby EU a USA zvýšily tlak na další země dovážející ruskou energii, jako je Indie, aby zavedly podobná opatření na ruskou ropu. Dříve bylo obtížné žádat například Indii, aby snížila svůj dovoz, pokud to EU sama neudělala.

Indie je třetím největším dovozcem ropy na světě a zaznamenává od ruské invaze na Ukrajinu neustálý nárůst dovozu ropy z Ruska, vyplývá z údajů společnosti Refinitiv Eikon. Země odmítla kritiku svých pokračujících nákupů ruské energie kvůli válce na Ukrajině a uvedla, že náhlé zastavení dovozu ruské ropy by v konečném důsledku poškodilo její spotřebitele.

Také Čína v tichosti zvyšuje nákupy ropy z Ruska za zvýhodněné ceny, upozornila agentura Reuters. Zdá se, že největší světový dovozce ropy se snaží zaplnit výpadek vzniklý přerušením vztahů západních odběratelů s Ruskem.