Do Finska už neteče ruský plyn a Rusové chystají nový útok přes řeku Severní Doněc

Ruská plynárenská společnost Gazprom od sobotního rána přeruší vývoz plynu do Finska. Oznámila to včera finská společnost Gasum, která je státním velkoobchodem s plynem. O přerušení vývozu ji informoval Gazprom. Finský podnik předtím podle agentury DPA odmítl platit Gazpromu za dodávky v rublech.

Vláda Finska, které je neutrální zemí a má s Ruskem více než 1300 kilometrů dlouhou hranici, ve středu schválila vstup země do Severoatlantické aliance. Učinila tak poté, co Rusko 24. února vojensky napadlo Ukrajinu, která také není členem NATO. Moskva dříve varovala, že pokud se Finsko rozhodne vstoupit do NATO, přijde s odvetnými kroky.

Gasum uvedl, že bude od soboty a po celou letní sezonu dodávat svým zákazníkům plyn z jiných zdrojů. Využije přitom napojení na Balticconnector, což je obousměrný plynovod, který propojuje estonské a finské plynovodní sítě.

„Je opravdu politováníhodné, že smluvní dodávky zemního plynu byly pozastaveny. Postarali jsme se ale o to, abychom se na tuto situaci připravili,“ uvedl výkonný ředitel Gasumu Mika Wiljanen. „Žádné výpadky v distribuční síti plynu nebudou,“ ujistil.

Začátkem dubna oznámily všechny tři pobaltské státy, že přestanou dovážet zemní plyn z Ruska, a Finsko se rozhodlo je následovat. V roce 2020 pocházelo z Ruska 65 procent zemního plynu dováženého do Finska. Část přicházela plynovodem Balticconnector z Estonska. Export Gazpromu do Finska představoval v první polovině loňského roku asi jedno procento kombinovaného prodeje společnosti do Evropy a Turecka, firmu tedy příliš nepoškodí, uvedla agentura Bloomberg.

Hrozící výpadek plynu nutí velké továrny omezovat výrobu, nebo rovnou uvažovat o změně paliva

16. 5. 2022 ▪ 6 min. čtení

Podíl zemního plynu ve finském energetickém mixu činí asi šest procent, uvádí portál Euractiv. V zemi ho používá zejména průmysl, nikoli domácnosti, což jeho nahrazení podle Euractivu politicky poněkud usnadňuje. Podle Finské asociace energetického průmyslu může být ruský plyn nahrazen do příštího podzimu.

Gasum je podle svých údajů v současnosti jediným energetickým koncernem ve Finsku, který získává plyn přímo z Ruska. Minulý pátek oznámila ruská společnost, která dováží do Finska elektřinu, že v brzké době zmrazí dodávky. Podle agentury DPA ale není jasné, zda je mezi těmito dvěma kroky souvislost.

Gazprom už na konci dubna zastavil dodávky plynu do Polska a do Bulharska. Krok zdůvodnil právě tím, že obě země odmítly přejít na platby v rublech. Rusko začalo platby ve své měně vyžadovat po invazi na Ukrajinu, kdy na něj západní země uvalily sankce.

Sobotní ranní hlášení z ukrajinského generálního štábu zároveň tvrdí, že se ruské síly chystají obnovit útočné operace ve směru na města Jampil a Siversk v Doněcké oblasti s dalším pokusem o přechod přes řeku Severní Doněc. Informuje o tom ČTK. 

Předchozí pokus Rusů postavit pontonový most a přejít Severní Doněc u obce Bilohorivka skončil drtivým nezdarem. Ukrajinská armáda intenzivní palbou zničila nejen přemostění, ale podle odhadů z leteckých snímků i na 70 ruských bojových vozidel, převážně obrněných.

O tom, že ruské invazní síly budují přes stejný vodní tok další pontonový most, ukrajinské velení informovalo už v pátek večer. Tentokrát se o to Rusové snaží u vesnice Jaremivka, přibližně 20 kilometrů jihovýchodně od města Izjumu.

Generální štáb dnes rovněž uvedl, že nepřítel ve východní operační zóně pokračuje v útočných akcích s cílem získat úplnou kontrolu nad celým územím Doněcké a Luhanské oblasti a udržet si pozemní koridor s dočasně okupovaným Krymem. "Ostřelování pokračuje po celé frontové linii a v hloubce obrany našich jednotek v doněckém operačním prostoru a ve směru na Slavjansk," konstatovalo velení ukrajinských sil.

Obranné pozice agresor ostřeloval v prostoru ukrajinských příhraničních obcí v Sumské a Černihivské oblasti, upřesnil mimo jiné štáb. Upozornil také, že nadále hrozí nebezpečí leteckých a raketových úderů vedených z území Běloruska.

Podle britského ministerstva obrany ale Rusko patrně trpí nedostatkem vhodných průzkumných bezpilotních letounů, potřebných k určování cílů pro letecké a dělostřelecké údery. Tento nedostatek je podle Londýna umocněn omezením domácí výroby těchto prostředků, které vyplývá ze sankcí uvalených na Rusko za jeho agresi vůči Ukrajině.

"Pokud bude Rusko i nadále ztrácet bezpilotní letouny současným tempem, ruské zpravodajské služby a průzkumná schopnost se budou dál zhoršovat, což negativně ovlivní operační efektivitu," citovala agentura Reuters ze zprávy britského ministerstva obrany.