Moskva se chlubí: na Ukrajině jsme zničili velké množství západních zbraní, kybernetické útoky odraženy

Ruská armáda zničila na severozápadě Ukrajiny velké množství zbraní a techniky, které ukrajinským silám na Donbasu poslaly západní země. Podle mluvčího ministerstva obrany Igora Konašenkova, kterého citovala agentura TASS, šlo o úder raketami Kalibr odpálenými z moře. K této informaci, kterou nelze ověřit z nezávislých zdrojů, se ukrajinská strana zatím nevyjádřila.

„Vysoce přesné námořní rakety Kalibr dlouhého doletu zničily v oblasti železniční stanice Malin v Žytomyrské oblasti velkou dávku zbraní a vojenského vybavení dodaného ze Spojených států a evropských zemí pro seskupení ukrajinských jednotek na Donbasu,“ oznámil Konašenkov.

Mluvčí také řekl, že "vysoce přesnými raketami dlouhého doletu odpalovanými ze vzduchu" byla také v Oděse zničena skladiště paliv určených pro obrněná vozidla ukrajinských jednotek.

Konašenkov rovněž uvedl, že byla na různých místech zasažena i tři velitelská stanoviště ukrajinských ozbrojených sil, včetně velitelství 109. brigády územní obrany u města Bachmut. Terčem úderů podle něj bylo také „36 oblastí soustředění živé síly a vojenské techniky a osm muničních skladů“.

 V minulých dnech zase Rusko upozorňovalo na to, že kybernetická agrese proti jeho zemi selhala, stejně jako sankční nátlak. Prohlásil ruský prezident Vladimir Putin na páteční poradě své bezpečnostní rady o bezpečnosti informačních systémů. Putin podle agentury TASS nicméně připustil, že počet hackerských útoků řádově vzrostl a staly se také závažnějšími a komplexnějšími, což podle něj není v silách jednotlivých hackerů, ale jde o počínání „státních struktur“.

Západní sankce mají Rusko přimět k ukončení války proti Ukrajině, kterou ruská vojska na Putinův rozkaz rozpoutala před 86 dny.

„Už se dá říci, že kybernetická agrese proti nám, jako i celý sankční nátlak na Rusko, selhaly. Celkově jsme byli připraveni na tento útok, a to je výsledek té systémové práce, která se vedla v posledních letech,“ citovala šéfa státu agentura TASS. „Množství počítačových útoků na ruskou informační infrastrukturu v posledních letech ustavičně roste, zejména v posledních letech. A spolu se začátkem speciální vojenské operace v Donbasu, na Ukrajině, se výzvy v této oblasti staly ještě tvrdším a závažnějšími, rozsáhlejšími,“ řekl.

Putin válku proti Ukrajině označuje za „speciální vojenskou operaci“. Tento výraz ruské úřady prosazují cenzurou, pokutami i hrozbami vězení. Servery ruských státních médií a úřadů se po invazi opakovaně staly terčem útoků hackerů ze skupiny Anonymous.

„Proti Rusku se v podstatě rozpoutala opravdová agrese, válka v informačním prostoru,“ uvedl Putin. „Především násobně, řádově, se zvětšil počet kybernetických útoků, včetně komplexních,“ zdůraznil Putin. Dodal, že tyto útoky nejsou podle expertů v silách jednotlivých hackerů.

Tyto útoky podle Putina přicházejí z různých zemí, ale jsou přesně koordinovány. „V podstatě je to počínání státních struktur,“ prohlásil a připomněl, že v některých zemích se už součástí ozbrojených sil stala kybernetická vojska.

Zmíněné útoky si kladou za cíl vyřadit internetové servery, objekty kritické informační infrastruktury, média, finanční ústavy, společensky důležité portály a sítě. Vážné útoky cílily i na internetové stránky úřadů. Mnohem častěji dochází k pokusům proniknout do sítí předních ruských podniků.

Prezident vybídl radu posoudit otázky spjaté s ochranou a zajištěním spolehlivé práce informačních systémů a komunikačních sítí. Tuto otázku označil za nejdůležitější pro svrchovanost a bezpečnost Ruska a ruské ekonomiky, řízení státu a stabilitu společnosti. Za účelné také pokládá zamyslet se nad vytvořením státního systému ochrany informací. Od členů rady očekává konkrétní návrhy.

Nová videa a výpovědi prokazují zabíjení civilistů v Buči

Na dvou videích jsou vidět ruští výsadkáři, jak vedou s namířenými zbraněmi několik mužů ulicí města Buča na předměstí Kyjeva. Někteří z těchto ukrajinských zajatců jsou přikrčení, drží se za opasky těch, kteří jdou před nimi. Jiní mají ruce nad hlavou. Podle svědectví místních a záběrů získaných listem The New York Times (NYT) ruští vojáci těchto nejméně osm mužů 4. března zastřelili, čímž se zřejmě dopustili válečných zločinů.

Videa z bezpečnostních kamer a také natočená svědkem v jednom ze sousedních domů jsou dosud nejjasnějším důkazem toho, že těchto osm mužů bylo před zastřelením v ruském zajetí.

„Rukojmí tam leží, naproti plotu,“ říká autor videa, na němž vojáci donutili zajatce ulehnout na zem, včetně jednoho muže v dobře rozeznatelné zářivě modré mikině.

Video v tuto chvíli skončí. Ale osm svědků popsalo NYT, co se stalo dál. Vojáci vzali tyto muže za nedalekou kancelářskou budovu, kterou Rusové ovládli a udělali z ní svou dočasnou základnu. Ozvaly se výstřely. Zajatci se již nevrátili.

Video pořízené z dronu o den později, tedy 5. března, je prvním obrazovým důkazem, který potvrzuje sdělení svědků. Jsou na něm vidět mrtví ležící na zemi stranou od kancelářské budovy, u nichž stojí na stráži dva ruští vojáci. Mezi těly je vidět záblesk zářivě modré mikiny jednoho ze zajatců.

Fotografie těl zastřelených mužů ležících na dvoře, z nichž někteří měli svázané ruce, byly jedněmi z obrázků, které vzbudily po stažení ruských vojsk z Buče ze začátku dubna mezinárodní pozornost. Ruští lídři opakovaně popírali, že by se jejich vojáci dopustili nepravostí v Buči, a fotografie, které z města přicházely, prohlašovali za provokace a podvrhy.

Několikatýdenní vyšetřování NYT nicméně přináší nové důkazy - včetně tří videí - že ruští výsadkáři shromáždili a cíleně zastřelili muže vyfocené na onom dvoře, což přímo poukazuje na to, že spáchali válečné zločiny. Ruská ministerstva zahraničí a obrany nechtěla zjištění NYT komentovat.

Reportéři NYT strávili v Buči týdny a ptali se přeživších, svědků, koronerů, policistů a příslušníků armády. Reportéři dali dohromady dosud nezveřejněné záběry ze dne incidentu - jedny z mála důkazů, podle nichž lze vystopovat poslední pohyby obětí.

NYT rovněž všechny zastřelené muže identifikovaly. Byli to manželé, otcové, pracovníci samoobsluhy či místní továrny, kteří před válkou žili jako normální občané. Ale po omezení možnosti odejít ze země po začátku války a s odhodláním chránit svoje okolí se většina těchto mužů připojila k různým obranným silám jen pár dní před tím, než je Rusové zabili. Téměř všichni žili v docházkové vzdálenosti od dvora, na němž pak byla nalezena jejich ležící těla.

Zastřelení zajatých mužů v Buči je „druhem incidentu, který by se mohl stát silnou kauzou při stíhání za válečné zločiny“, řekl bývalý zmocněnec Spojených států pro válečné zločiny Stephen Rapp. Rusové zajatce odzbrojili a zadrželi, z hlediska válečného práva se tak již neúčastnili bojů.

Kromě vojáků, kteří muže zastřelili, by mohli být stíháni rovněž jejich velitelé, pokud by se prokázalo, že o incidentu věděli a nezabránili mu, nebo za něj vojáky následně nepotrestali, dodal Rapp.

Zastřelení muži se přestali ozývat svým blízkým 4. března, a jejich bratři, manželky, matky a přátelé je proto začali hledat. V ulicích Buče nicméně hlídkovaly ruské jednotky, takže se příbuzní obrátili na internet a prosili o jakékoliv informace na sociálních sítích.

Těla mužů mezitím stále ležela na onom dvoře. Když pak Rusové asi o měsíc později uprchli, získaly si obrázky těl zastřelených mužů pozornost celého světa i rodin, které hledaly jakékoliv stopy na internetu.

Jedna z žen, která hledala svého manžela, pak jen upravila svou zprávu na facebooku, v níž před několika týdny žádala o informace o svém muži. „Nemusíte už hledat. Našli jsme ho,“ napsal list The New York Times.

Letectvo, děla i minomety. Rusové zesílili tlak v doněckém směru 

Ruské invazní jednotky zesílily ofenzivu a útočné operace v doněckém směru, aby zlepšily svou taktickou situaci v některých oblastech, uvedl dnes generální štáb ukrajinské armády ve své situační zprávě o vývoji bojů. Velení ukrajinské armády zároveň tvrdí, že současně na některých částech fronty ukrajinské ozbrojené síly postup okupačních vojsk zastavily.

„Hlavní pozornost ruského nepřítele se soustředila na doněcký směr, kde použil letectvo, dělostřelectvo a minomety," uvádí ukrajinský generální štáb. Invazní jednotky podle něj pokračují v ofenzivě v oblasti Severodoněcku, který se nachází v Luhanské oblasti.

„V oblasti Severodoněcku nepřítel provedl útočné akce, utrpěl ztráty a stáhl se na dříve obsazené pozice. V okolí osady Toškivka pokračují boje," sdělil štáb, který zároveň hlásí, že invazní jednotky ostřelovaly civilní infrastrukturu v některých obcích u Slovjansku.

Ruské síly při ostřelování východoukrajinského města Severodoněck zasáhly školu, kde se ukrývalo přes 200 lidí včetně dětí. Na telegramu to uvedl gubernátor Luhanské oblasti Serhij Hajdaj, podle kterého si útok vyžádal nejméně tři oběti.

„Dělostřelectvo skřetů (označení používané Ukrajinci pro ruské vojáky - poznámka ČTK) zasáhlo školu v Severodoněcku, kde se ukrývali lidé. Přes 200 lidí, hodně dětí. Tři dospělí na místě zemřeli,“ uvedl Hajdaj, podle kterého se policie Luhanské oblasti nyní snaží lidi převézt do nového úkrytu.

Obyvatele Severodoněcku, kteří se neevakuovali, gubernátor vyzval, aby nevycházeli z krytů.

Rusko odmítá, že by při své invazi na Ukrajinu cílilo na civilisty, zatímco ukrajinské úřady i západní pozorovatelé tvrdí opak. Hajdaj dříve uvedl, že jenom v Luhanské oblasti bylo při ruském ostřelování za 24 hodin zabito 13 civilistů.

Šéf severodoněcké vojensko-civilní administrativy Oleksandr Strjuk dnes uvedl, že ve městě zůstává okolo 15 000 lidí, kteří jsou pod neustálou palbou ruských jednotek. Na 70 procent obytných budov ve městě je podle něj zničeno nebo poškozeno, napsala agentura Unian.

V ukrajinské obci Lozova v Charkovské oblasti zasáhla ruská střela Palác kultury, který zničila. S odkazem na video zachycující úder a na místní úřady o tom informoval ruskojazyčný server BBC. Na místě je nejméně sedm zraněných.

Obilí za zrušení sankcí

Spojené státy zvažují, že dočasně zruší některé sankce vůči Bělorusku, pokud by umožnilo přes své území vyvážet ukrajinské obilí. Informoval o tom deník The Wall Street Journal. Provoz přístavů na jihu Ukrajiny blokují ruské invazní jednotky a námořnictvo, země tak nemá jak ve velkém vyvážet zemědělské produkty.

OSN opakovaně apeluje, aby ukrajinské černomořské přístavy obnovily činnost, což by umožnilo export obilí a snížilo riziko hrozícího nedostatku potravin v chudších zemích. Rusko to odmítá a tvrdí, že za nedostatek obilí na světových trzích mohou západní sankce, nikoliv válka na Ukrajině.

Americký ministr zahraničí Antony Blinken při čtvrtečním zasedání Rady bezpečnosti OSN uvedl, že Moskva používá potraviny jako zbraň. Na Ukrajině je podle něj 20 milionů tun obilí, které kvůli válce není ze země jak vyvézt.