V jakém oboru musíte podnikat, abyste zbohatli? Anonymizovaná daňová data v posledních letech poskytla americkým výzkumníkům dostatek informací, které dávají ucelený obrázek, jakými aktivitami lidé bohatnou. Například podle studie s názvem „Kapitalisté v 21. století“ je typickým bohatým Američanem majitel místního byznysu, třeba prodejce automobilů či distributor nápojů. Jsou ale peníze skutečně to, co dělá tyto lidi šťastnými? 

Na výzkumy týkající se tohoto tématu nedávno poukázal deník The New York Times. A tvrdí: „Peníze nejsou spolehlivou cestou ke štěstí.“ Větší štěstí než bohatství u lidí obvykle způsobuje šťastné manželství. Deník odkazoval na studii tisíců milionářů vedenou výzkumníky z Harvard Business School. Ti měřili nárůst štěstí, který nastane, když čisté jmění lidí stoupne nad osm milionů dolarů. Zvýšení štěstí ale nebylo ani poloviční proti tomu, které pramenilo právě z manželství.

Přestože lidé hodnotí placenou práci jako jednu z hlavních činností, která jim dává v životě smysl, zároveň je činí téměř nejvíc nešťastnými. K tomuto závěru dospěli ve své studii britští výzkumníci Alex Bryson a George MacKerron. Míra neštěstí se sice o něco sníží, pakliže zaměstnanci pracují s vrstevníky, přátelskými kolegy nebo doma. Stále ale z nashromážděných dat vyplývá, že to jediné, co lidé hodnotí hůř, je být schvácený nemocí.

Cesta k datům přitom nebyla nijak složitá. Výzkumníci využili datový zdroj Mappiness, který skrze chytré telefony pomáhá mapovat životní pohodu uživatelů. Ti v průběhu dnů dostávají jednoduché dotazy: S kým jste? Co děláte? Jak jste šťastní?

Výsledky činností, které dělají lidi nejvíc šťastnými, překvapivé nejsou – první příčku obsadila intimita a sex. Následovalo cvičení a zahradničení. Počasí hraje v souvislosti se štěstím většinou malou roli, pakliže se nejedná o teplé slunečné dny, které lidé tráví v přírodě – a nejlépe pak u vody.

To, co lidi dělá šťastnými, ale naprosto zanedbatelně, je kouření nebo surfování na internetu. Nicotné štěstí lidem rovněž přinášely sociální sítě – přestože na nich tráví většinu svého volného času.

Nejvíc času lidé stráví v zaměstnání – a často s lidmi, které nemají rádi. Práce je tak hned druhou nejnešťastnější činností. Míra neštěstí způsobeného placenou prací ale závisí na mnoha faktorech. Například na tom, zdali člověk pracuje doma. Home office podle výzkumníků činí neštěstí o něco snesitelnější. Stejný účinek má pak přítomnost dalších lidí. Až na jednu výjimku – šéfa. Jak ukázala data od zkoumaných uživatelů, být s šéfem je to jediné, co je horší než být sám.

To, jak velké neštěstí lidé zažívají v práci, souvisí i s tím, jestli mají partnerský vztah. Ženatí nebo dlouhodobě zadaní jsou v práci relativně méně šťastní než ti, kteří žijí sami. Podle analytiků je to zřejmě způsobeno tím, že zadaní si více užívají života venku.