Každý desátý pacient potřeboval transplantaci. WHO varuje před záhadnou žloutenkou u dětí, může mít souvislost s covidem

Světová zdravotnická organizace (WHO) varuje před závažnou žloutenkou u dětí, jejíž příčina je neznámá. Ve světě bylo zatím zaznamenáno 170 případů. Každý desátý pacient měl tak závažný průběh, že kvůli vážnému zánětu jater potřeboval jejich transplantaci, a jedno dítě nemoci podlehlo. Takhle těžká žloutenka je přitom u dětí velmi vzácná.

Většinu případů, celkem 114, zaznamenali lékaři ve Velké Británii. Další případy jsou hlášeny například ze Spojených států, z Francie, Itálie, ze Španělska, z Nizozemska, Belgie, Rumunska či Izraele. Většině pacientů bylo méně než 10 let, velká část z nich byla navíc mladší pěti let. Onemocnělo i měsíční miminko.

V Česku zatím lékaři podobné případy zánětů jater u dětí nezaznamenaly, v současné době podle Státního zdravotního ústavu ani není případů žloutenky více než v předchozích letech. „I když čísla nejsou velká, důsledky jsou celkem vážné. Je důležité, aby to země sledovaly,“ uvedl Richard Pebody z evropské divize patogenů s vysokým rizikem Světové zdravotnické organizace.

První, kdo si všiml podezřelého výskytu žloutenky, byly skotské zdravotnické úřady. Zatímco obvykle zaznamenají těžké záněty jater u dětí maximálně čtyři ročně, jen během března a části dubna jich ve Skotsku měli třináct. Pozornost vyvolal také fakt, že všechny nemocné děti měly negativní testy na známé typy žloutenek označované písmeny A, B, C, D a E.

Původce této žloutenky je tak zatím stále neznámý. Jisté je, že nejde o vedlejší účinky vakcíny proti covidu-19, neboť většina nakažených dětí očkována nebyla. Mezi případy neexistuje žádné jasné spojení ani společné vazby na cestování, stejné prostředí, léky či jídlo.

Jako nejpravděpodobnější příčinu žloutenky vědci považují zástupce adenovirů. Ze 170 nemocných mělo 74 pozitivní testy na virus této rodiny. Ten ale obvykle způsobuje jen nachlazení. Celkem existuje padesát různých adenovirů, které napadají člověka, některé dokonce způsobují zánět jater, ale zatím jen u lidí s porušenou imunitou. To však není případ současného rozšíření žloutenky.

Adenoviry jsou u lidí velmi běžné a jedna z pracovních teorií tedy je, že se nyní ještě více rozšířily, protože mají děti imunitu oslabenou dlouhou sociální izolací. Ze stejného důvodu je ale možné, že jde jen o náhodu, a adenoviry tak nemusí záhadnou žloutenku způsobovat.

Jeden ze scénářů také je, že příčinou je nákaza covidem. WHO uvedla, že 20 nemocných dětí mělo pozitivní test na covid a dalších 19 mělo covid i adenovirus najednou, mohlo by tak jít o souhru těchto dvou virů. Výzkumníci ale nevylučují, že jde o vzácný projev varianty omikron či o novou, neznámou mutaci koronaviru.

WHO proto žádá větší pozornost vůči podobným případům, důkladnější testování a sdílení dat, které by pomohlo záhadné onemocnění objasnit. Britská Agentura pro zdravotní bezpečnost vyzvala lidi k důkladnějšímu mytí rukou a kašlání a kýchání do kapesníku. Rodiče také mají sledovat příznaky u dětí, mezi které patří tmavá moč, žloutnutí očí a kůže, únava, horečka, ztráta chutě k jídlu, nevolnost a zvracení.