Chtěli jste do Británie? Skončíte ve Rwandě. Londýn chce část migrantů posílat do Afriky

Britská vláda ve čtvrtek oznámila dohodu se Rwandou, na jejímž základě bude africká země za desítky milionů liber přijímat migranty z různých zemí zadržené po příchodu do Spojeného království. Plán ohlášený v čase, kdy k britským břehům míří čím dál víc běženců, pomůže podle kabinetu premiéra Borise Johnsona v boji proti převaděčům. Opozice i organizace hájící práva uprchlíků mechanismus odsuzují jako pomýlený a krutý, vzhledem k historii porušování lidských práv v malé africké zemi. Podle Johnsona je věc v souladu s mezinárodním právem.

Zpravodajský web BBC napsal, že Londýn hodlá některým žadatelům o azyl připlouvajícím přes Lamanšský průliv dávat „jednosměrné lístky“ do Rwandy. To odpoledne potvrdila vyjádření britského ministerstva vnitra i rwandské vlády, podle nichž lidé odeslaní do více než 6000 kilometrů vzdálené africké země nebudou mít možnost vrátit se do Británie. Britská vláda uvedla, že lidé, jimž bude ve Rwandě uznán nárok na azyl, budou moci „vybudovat nový a prosperující život v jedné z nejrychleji rostoucích ekonomik“.

Británie za to v první fázi slibuje Rwandě 120 milionů liber (přes 3,5 miliardy korun) na rozvoj její ekonomiky a také nespecifikovanou částku na podporu imigračních procesů a infrastruktury. Dohodu ve čtvrtek společně s představitelem rwandské vlády podepsala britská ministryně vnitra Priti Patelová během návštěvy ve rwandské metropoli Kigali.

V britských médiích se nejdříve objevila informace, že program se bude zpočátku týkat hlavně mužů, kteří na britské území přicházejí sami. Z následných oficiálních vyjádření ovšem vyplývalo, že do Rwandy může být odeslán kdokoli, kdo od začátku roku dorazil na britské území za pomoci převaděčů, bez ohledu na to, zda má daná osoba nárok na azyl, či nikoli. Ministryně Patelová nevyloučila, že by přesídlení do Rwandy mohlo potkat i uprchlíky z Ukrajiny.

Kolik migrantů by africká země za výše uvedenou částku přijala, nebylo jasné. Premiér Johnson ve čtvrtečním projevu řekl, že Rwanda bude schopna v příštích letech přijmout desetitisíce lidí. On i Patelová při tom hovořili o snahách některých lidí „zneužívat“ britský imigrační systém a o tom, že migranti mají volit legální cesty do Spojeného království. Samotná cesta s cílem zažádat o azyl ovšem nelegální není, přičemž oficiální statistiky ukazují, že britské úřady loni odmítly jen 28 procent rozhodnutých žádostí.

Dohodu se Rwandou Londýn prezentuje jako součást snahy narušit aktivity zločineckých organizací, které pomáhají migrantům dostat se do Británie, Johnson ovšem naznačil, že do Afriky budou posíláni i lidé, kteří mají nárok na ochranu. Británie aktuálně čelí sílícímu přílivu migrantů: Loni jich tam na malých člunech dorazilo nejméně 28 500, což je více než trojnásobek oproti roku 2020. Letos už nebezpečnou cestu přes kanál La Manche absolvovalo více než 4500 běženců a roční součet by tak mohl stanovit nový rekord.

Nad efektivitou nově ohlášeného plánu se ovšem vznáší otazníky, nehledě na pochybnosti týkající se jeho legálnosti a zacházení s migranty ve Rwandě. Steve Valdez-Symonds z britské pobočky lidskoprávní organizace Amnesty International v reakci označil záměr vlády za „šokujícím způsobem nedomyšlený“. Podle něj jen zesílí utrpení migrantů a při tom ještě bude „vyplýtván obrovský objem veřejných peněz“. „Katastrofální“ situace okolo ochrany lidských práv ve Rwandě vše jen zhoršuje, řekl.

BBC v analýze upozorňuje, že sama Británie se loni v OSN dožadovala vyšetřování možného vraždění, mučení nebo unášení ze strany rwandských orgánů. „Ministři budou muset vysvětlit, proč je Rwanda tím správným místem, kterému svěřit ochranu lidských práv zranitelných žadatelů o azyl, kteří doufali, že je ochrání Spojené království,“ píše reportér Mark Easton.

Podle Patelové si Londýn Rwandu vybral pro její údajné úspěchy s přijímáním běženců. Premiér Johnson zase Rwandu označil za „jednu z nejbezpečnějších zemí na světě“. Podle něj nové partnerství nijak neporušuje mezinárodní právní závazky. Britská vláda přitom ještě loni v lednu vyjadřovala znepokojení nad „pokračujícím omezováním občanských a politických práv a svobod médií“. Organizace Human Rights Watch v roce 2020 uvedla, že lidé zadržovaní ve Rwandě čelí špatnému zacházení i mučení.

Televize ITV uvádí, že podobný „outsourcing“ imigračních procesů v minulosti zvažovalo Dánsko, zatímco Austrálie posílá žadatele o azyl na Vánoční ostrov, kde migranti čekají na rozhodnutí úřadů. Interní analýza britské vlády podle ITV zpochybňuje úspěšnost takovýchto programů a hovoří o smíšených důkazech týkajících se efektivity. Dokument prý také uvádí, že zavedení takového systému by přineslo riziko žalob, nicméně se stávajícími zákony je možné jej uplatnit.

„Je to neproveditelná, neetická a vyděračská politika, která by britské daňové poplatníky stála miliardy liber... a která by zkomplikovala, nikoli zjednodušila cestu za rychlými a spravedlivými rozhodnutími o azylu,“ míní stínová ministryně vnitra Yvette Cooperová z Labouristické strany. Proti dohodě se Rwandou se vymezily i další opoziční strany nebo charitativní organizace Refugee Council.

Podle Cooperové se vláda snaží odvést pozornost od „porušování zákona“ v podání premiéra Johnsona. Tomu v úterý londýnská policie uložila pokutu za prohřešek proti pandemickým restrikcím, stejně jako jeho manželce Carrie nebo ministrovi financí Rishimu Sunakovi. Británie zároveň čelí kritice za přístup k ukrajinským válečným uprchlíkům, kterým odmítá odpustit vízovou povinnost.