Ruský prezident Vladimir Putin ve čtvrtek nečekaně vyhlásil, že se za plyn má hned začít platit v rublech. Jde o silné prohlášení, které budí dojem, že během pár hodin přestane do Evropy téct plyn. Ve skutečnosti je situace mnohem komplikovanější a nikdo neví, jak to s Putinem požadovanou platbou bude.

„V Česku vlastně nikdo neví, co čekat. Možná jen ti, kteří mají přímý kontrakt s Gazpromem. Těch informací je strašně moc a často nevíme, jakou si vybrat,“ řekl HN manažer jedné z velkých plynárenských firem. Mlčí také jedna z klíčových plynárenských firem – monopolní přepravce Net4Gas. Stejně jako většina těch, kteří mají v Česku s plynem co do činění. S plynaři v pátek jednal ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN), který svolal krizový štáb. 

Dva dny poté, co přišly z Ruska zprávy, že platby v eurech a dolarech za plyn zůstanou, Putin podepsal dekret, který nařizuje nepřátelských zemím, tedy těm z EU včetně Česka, platit za zemní plyn jen v rublech. Cena plynu poté vyskočila o deset procent.

Plyn do Evropy včera proudil normálně všemi třemi plynovody, jimiž ho sem Gazprom dodává. V pátek se omezil na minimum průtok plynovodem Jamal vedoucí přes Bělorusko a Polsko. Gazprom si ale dubnovou kapacitu tohoto plynovodu nezarezervoval už dříve. Ostatními trubkami přes Ukrajinu a plynovodem Nord Stream 1 přes dno Baltského moře jsou dodávky stabilní.

Podle mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova se platby za plyn dodaný po 1. dubnu mají zaplatit až koncem dubna nebo začátkem května. Zároveň dodal, že by se dekret o novém systému plateb mohl v budoucnosti zrušit, pokud nastanou "jiné podmínky". Dekret zároveň není retroaktivní a Gazprom tam nemá požadovat rubly za plyn, který už do Evropy dodal.

Putinův dekret nařizuje, že firmy, které chtějí od dubna kupovat ruský plyn, si musí otevřít rublové účty u ruské Gazprombank, z nichž pak budou za dodávky platit. „Pokud se takové platby neuskuteční, budeme to považovat za nesplnění povinnosti ze strany kupce se všemi důsledky. Nikdo nám nic neprodává zadarmo a ani my nehodláme dělat charitu. To znamená, že stávající kontrakty budou zastaveny,“ varoval Putin. 

Gazprombank byla vybrána proto, že na rozdíl od jiných institucí není v rámci mezinárodních sankcí uvalených na Rusko odpojená od bankovního systému SWIFT. Banka by sama měla přijaté platby v eurech nebo dolarech směnit na moskevské burze za rubly a ty pak poslat nakupujícím firmám na jejich speciální účet. Smlouvy s evropskými odběrateli plynu tak fakticky zůstávají v platnosti.

Gazprombank má na doladění celého postupu deset dní. Během stejné lhůty musí centrální banka mít jasno v tom, jak bude „neplatiče“ nahlašovat. A celníci pak ve spolupráci s bankami musí stanovit pravidla, podle kterých budou platby za plyn hlídat.

Ruský plyn zajišťuje v Evropě asi 40 procent spotřeby. Česko je na něm závislé fakticky stoprocentně, byť přímo od Gazpromu jde zhruba polovina dodávek. Putinův krok jako nepřijatelný nátlak už odsoudili někteří z evropských ministrů. „My se nemůžeme nechat vydírat,“ prohlásil Síkela.

Otázkou zůstává, co přesně nový zákon znamená a jaké bude mít dopady. Důležitým bodem je například to, že byť  politici mluví o tom, že jsou platby v rublech nepřijatelné, plyn odebírají soukromé společnosti. A těm je zatím nikdo nezakazuje.

V Česku většina firem nakupuje od prostředníků. Přímo s Gazpromem má ale smlouvy uzavřené státem ovládaný ČEZ. Ten od této firmy jen loni odebral plyn zhruba za 4,8 miliardy korun. „Zítra ani v nejbližších dnech nás žádná platba nečeká, situaci tak budeme pozorovat a vyhodnocovat,“ sdělil HN mluvčí společnosti Ladislav Kříž.

Dekret zmiňuje i výjimky z nových pravidel. ​​Vládní komise zahraničních investic se tak může rozhodnout, že některým subjektům platby v eurech a dolarech povolí. Pravidla vydání těchto povolení v průběhu následujících deseti dní ještě musí upřesnit ruská vláda.

Nutno dodat, že o zastavení dodávek plynu uvažují i některé státy v Evropě. Je to největší zdroj příjmů Ruska, na které jinak západní země uvalily tvrdé ekonomické sankce. Podle ruského deníku Kommersant se na možnost zastavení dodávek připravuje i státní Gazprom.

Kdyby došlo k jejich omezení, Evropa bude řešit vážný problém. Má sice plyn v zásobnících, ale ty už jsou na konci zimy značně vyprázdněné. V Česku většinu z nich ovládá společnost RWE a ta hlásí naplněnost jen zhruba na 14 procentech. Podle ministra Síkely je v tuzemských zásobnících plyn přibližně na měsíc.

Problémy ale může ve výsledku mít i ruský Gazprom, protože plyn pro evropský trh těžko může dodat jinam. Nemá k tomu plynovody ani terminály na jeho zkapalnění (LNG). Každý den nakoupí Evropa z Ruska plyn za 200 až 800 milionů eur. Za letošní první čtvrtletí Gazprom snížil export plynu mimo území bývalého Sovětského svazu o 27,1 procenta. Do Evropy a Turecka odešlo 38,5 miliardy kubíků. 

pozn. aktualizovali jsme o informaci, kterými ze třech plynovodů, jimiž Gazprom dodává do Evropy, plyn proudí.