Ostřelování Charkova ohrožuje i jednu z největších genových bank světa. Vědci se obávají nenávratných škod

Kromě přímých ztrát na lidských životech může ruská válečná agrese na Ukrajině podle vědců vést i k ohrožení budoucí potravinové bezpečnosti lidstva. V Charkově, který je momentálně ostřelován ruskou armádou, se totiž nachází i jedna z deseti největších genových bank světa. Ta slouží jako depozitář semen rostlin a jejich různých odrůd, které se už mnohdy ve volné přírodě nenachází.

Podle odborníků z českého Výzkumného ústavu rostlinné výroby by její poškození nebo zničení znamenalo nenahraditelnou ztrátu nejen pro ukrajinské šlechtitele a výzkumníky, ale i potenciálně nebezpečnou újmu pro celé lidstvo. Genovou banku přitom neohrožuje jen samotné ostřelování, ale také dlouhodobý výpadek proudu. „Semena jsou normálně chlazená na minus 18 stupňů Celsia. Pokud by došlo k přerušení chlazení, zkrátilo by to jejich životnost,“ sdělil HN Vojtěch Holubec z Výzkumného ústavu rostlinné výroby. Naopak při nepřerušeném chlazení je lze uchovávat až 30 let.

Institut rostlinné výroby V. Y. Jurjeva, ve kterém se Národní centrum pro genetické zdroje rostlin Ukrajiny v Charkově nachází, schraňuje přes 150 tisíc položek genetického materiálu z 544 zemědělských plodin a 1802 druhů rostlin v životaschopném stavu. Mezi 300 sbírkami národního významu se tu nacházejí unikátní soubory hybridní obilniny tritikále, ječmene, kukuřice, prosa, sóji či slunečnice, z nichž některé považuje Organizace pro výživu a zemědělství Spojených národů za nejvýznamnější na světě. „Každá odrůda je souborem neopakovatelných jedinečných vlastností, jejichž ztráta by byla nenahraditelná a nevyčíslitelná,“ uvádí čeští výzkumníci.

Jistou naději podle Holubce dává skutečnost, že i Rusové by měli mít motivaci k tomu, aby semena z charkovské genové banky nezničili. „Ta semena jsou součástí i jejich historie,“ upozorňuje Holubec. Řešením by podle něj mohlo být přesunutí alespoň části sbírky – té nejvzácnější – do zahraničí. „U tak velké kolekce to ale samozřejmě obnáší hodně lidské práce a času. Navíc bude problém to z Charkova dostat, když nefunguje letecká doprava,“ říká Holubec.

V minulosti k podobné situaci došlo během konfliktu v Sýrii, který si vyžádal urychlenou záchranu genové banky Mezinárodního centra pro zemědělský výzkum v suchých oblastech v syrském Aleppu. Tamní oblast je považována za jednu z kolébek zemědělství. V centru se tehdy podařilo shromáždit více než 157 tisíc unikátních položek genetického materiálu ječmene, cizrny, bobu, čočky a pšenic, včetně planých druhů, ze kterých vznikaly kulturní druhy. Obava z hrozícího válečného konfliktu vedla v roce 2011 k urychlenému přesunu vzorků většiny rostlinného materiálu do globální genové banky na Špicberkách. „Zatímco Aleppo bylo v letech 2012–2016 skutečně téměř zničeno, více než 110 tisíc vzorků se podařilo zachránit,“ připomínají čeští odborníci.

Česko přispělo do genové banky na Špicberkách

27. 2. 2020 ▪ 2 min. čtení

Ukrajina bývá nazývána sýpkou Evropy. Patří mezi největší exportéry kukuřice, v níž zaujímá skoro jednu pětinu celosvětového objemu, obilovin, slunečnice a slunečnicového oleje, a to i do Ruska a Asie. Její šlechtitelé 20. století se řadí mezi uznávanou špičku svého oboru. Patří mezi ně především Vasilij Nikolajevič Remeslo, jenž vyšlechtil vysoce výnosné odrůdy ozimé pšenice se zvýšenou odolností vůči extrémním podmínkám. Díky tomu se mohla oblast pěstování pšenice rozšířit i do netradičních, méně úrodných oblastí.

„Zaměstnanci charkovské genové banky, která tyto odrůdy uchovává a která jich poskytne pro výzkum, vzdělávání a šlechtění okolo 2000 ročně, nyní právem bijí na poplach. Problém ohrožení a zániku sbírek se netýká jen jich, ale i celé Evropy. Podobná záchrana jako v Aleppu by nyní mohla proběhnout i v Charkově,“ uvádí český výzkumný ústav. Zachování zemědělské rozmanitosti je podle něj nezbytné pro zajištění dostatku potravin pro lidskou populaci.

Každá rostlina je unikátní zásobárnou genů – a všechny tyto genetické zdroje mohou v budoucnu sloužit lidem pro šlechtění nových odrůd, při léčbě chorob nebo pro nová průmyslová využití. Původní odrůdy plodin si zachovávají vlastnosti, které u moderních odrůd již vymizely. Genobanky na celém světě proto schraňují místní, krajové i moderní odrůdy zemědělských plodin i jejich plané příbuzné.

Za tímto účelem vznikl i v Česku v roce 1993 Národní program konzervace a využívání genetických zdrojů rostlin a agrobiodiverzity. V jeho kolekcích je nyní shromážděno 1173 druhů kulturních a planých rostlin. Ve více než 56 tisících položkách rostlinného materiálu jsou zastoupeny zejména obilniny, zelenina, pícniny, luskoviny a ovocné rostliny. Koordinátorem tohoto programu je zmíněný Výzkumný ústav rostlinné výroby. Jeho genová banka semen se nachází v Praze na Ruzyni.